17.6.2024 | Svátek má Adolf


SPOLEČNOST: Průkopník mediálního byznysu

2.8.2006

Minulý týden se v českých médiích objevila krátká zpráva ve znění: "v sobotu 29. července uplynulo sto padesát let od úmrtí Karla Havlíčka Borovského, významného českého spisovatele 19. století". Připomenutím faktu známého ze školních čítanek byl navozen dojem, že kdysi v předminulém století tu žil a umřel novinář a spisovatel nevšedních kvalit. Je však taková informace uspokojující a vyčerpávající?

Současnost nám dává narozdíl od dob minulých jedinečnou možnost se na osobnost a dílo Karla Havlíčka podívat národnostně nebo "třídně" nezaujatým způsobem. Borovský by se jevil možná v úplně jiném světle, kdybychom ho srovnali s jinou významnou postavou tehdejší doby, a to s o generaci mladším Františkem Křižíkem. Radikálně odlišný je u obou věk, kterého se dožili: Borovský necelých 35 let, zato Křižík neuvěřitelných 94 let. Přestože oba narozeni ve stejné době, Borovský je považován za dávnou minulost, zatímco s Křižíkem se mohla setkat nejstarší žijící generace.

Oba mají svůj typický přídomek ke svému jménu: Borovský je spisovatel, Křižík zase vynálezce. Málokdo však přemýšlí o výstižnosti této charakteristiky. Ať už bylo konkrétní zaměření jejich činnosti jakékoliv, oba byli ve své době především významnými podnikateli. To je fakt, který právě dnes stojí za připomenutí. Borovský se prosadil jako vydavatel Národních novin, prvního českých soukromého periodika. Křižík zase v oblasti výroby elektrické energie a spotřebičů jí využívajících. Jeden chtěl vzdělávat český lid, dnešními slovy rozvíjet informační společnost. Druhý zase za pomoci nové techniky a technologie usnadnit lidem život. Oba měli vizi založenou na ušlechtilých myšlenkách, oba ji svými prostředky uvedli do praxe. O plody jejich práce byl velký zájem a vytvořený zisk jim zajistil slušné živobytí.

Havlíček je připomínán jako novinář, spisovatel, národní myslitel. Spojí si s ním někdo roli úspěšného podnikatele? V oblasti sdělovacích prostředků dokázal mnohé. Svou činnost byl však nucen ukončit na základě svévolného rozhodnutí státní moci. Je to případ pouze do učebnice historie?

místopředseda Institut Karla Havlíčka Borovského

Vilém Tanzer