V sobotu 12. dubna se konalo v Praze 8 referendum o zákazu heren a kasin na území této městské části. 95 procent občanů, kteří se dostavili k urnám, hlasovalo pro tento zákaz, ovšem referendum není platné, protože hlasovalo pouze 14 % oprávněných, přičemž podmínkou platnosti referenda je 35% účast.

Jedná se tedy o (přinejmenším dočasné) vítězství "loterijního průmyslu". Současně jde o školu občanské společnosti. Postup loterijní lobby, které šlo zastupitelstvo městské části Praha 8 evidentně na ruku, může být poučením pro jiné občanské iniciativy, a to nejen protiloterijní.

Pokusím se zrekapitulovat základní fakta.

Kdyby zastupitelstvo městské části Praha 8 chtělo, mohlo herny a kasina zakázat nebo přinejmenším výrazně omezit i bez referenda. Potřebné pravomoci má.

Iniciativa za nulovou toleranci hazardu na území Praha 8 začala se sběrem podpisů za konání referenda v lednu t.r. Od počátku navrhovala, aby se referendum konalo současně s podzimními komunálními volbami, při nichž bývá na Praze 8 účast kolem 40 %. Organizátorům petice bylo jasné, že dostat k urnám 35 % obyvatel jen kvůli referendu bude velice těžké, ne-li nemožné. Druhou možností, která se nabízela, bylo spojit referendum s volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat koncem května.

Zastupitelstvo se ovšem rozhodlo organizátorům petice vypálit rybník. V únoru vyhlásilo referendum na 12. dubna. Nedá se říci, že by o konání referenda nijak neinformovalo. Informace o referendu byly na různých místech, například na lavičkách v parcích. Nicméně celkově lze říci, že informování o referendu bylo poměrně skromné, a občanská iniciativa za nulovou toleranci proti hazardu neměla miliony na nějakou mediální kampaň. (Zkuste hádat, kdo má více peněz – loterijní průmysl, nebo občanské inicitativy? Můžete dvakrát.)

Zastupitelstvo tedy může tvrdit:

a) že vyhovělo iniciátorům referenda a referendum skutečně vyhlásilo,

b) že všechno proběhlo podle platných zákonů a každý oprávněný volič se mohl vyjádřit,

c) že občané byli o konání referenda dostatečně informováni a

d) že referendum ukázalo, že tato otázka naše občany moc netrápí.

Tato tvrzení lze jen těžko nějak logicky rozporovat (nejspornější je asi bod c. Názory na tuto otázku mohou být velmi subjektivní a těžko dokázat, zda toto tvrzení platí nebo ne).

Demokracie je svým způsobem hra. Má určitá pravidla a těch mohou obě strany užívat ve svůj prospěch. Zastupitelstvo (tedy lépe řečeno většina zastupitelů) využilo demokratických pravidel v prospěch loterijní lobby, a to na maximum. Pro občanské iniciativy – a zdaleka ne jen ty, které brojí proti hazardu – je to poučení, že je třeba přemýšlet o strategii i taktice a rovněž na maximum využívat demokratických pravidel.

Občanská iniciativa za Prahu 8 bez heren a kasin správně odhadovala, že půldruhého milionu, které stálo uspořádání tohoto referenda, budou vyhozené peníze, protože výsledek byl předem jasný. Ne snad v detailu, ale ve svém celku (já jsem kupříkladu očekával, že pro zákaz heren bude asi tak 80 % hlasujících, nikoli 95 %, ale na druhé jsem očekával poněkud vyšší účast, asi tak 18-20 procent).

Na podzim budou komunální volby a po nich může složení zastupitelstva vypadat zcela jinak. A protože hazard – a jeho sociální důsledky, které jsou jednoznačně negativní – je vážné předvolební téma, mělo by občany zajímat, kdo a jak hlasoval.

Iniciativy bojující proti hazardu čelí mocnému stroji na peníze. Má-li být tato mašinerie poražena, je třeba neúplatných politiků. Jsem optimista a věřím, že takoví mezi námi jsou. A nejsou-li, že mezi námi vyrostou.