Stále více rodin si půjčuje u lichvářů a letos se zdvojnásobil počet exekucí. Zoufalá výchozí pozice pro start do příštího roku, kdy se skokově zvýší výdaje domácností za potraviny, vodu, energie, pohonné hmoty, jízdné, bydlení… Dvacet a více procent nemusí být výjimkou. K tomu ještě připočítejme poplatky u lékaře i v lékárnách. Mluví se navíc o snížení ekonomického růstu, což logicky znamená méně peněz na straně příjmů.

Loď se potápí, ale na kapitánském můstku se tančí. Před našimi zraky defilují příběhy mocných jako z televizních seriálů. Scénáře píší společně politici a novináři. Tak, aby nás pobavili, odvedli pozornost a hlavně - nemuseli řešit to skutečně podstatné. Dozvíme se, kolik má předseda lidovců Čunek na účtech, dále můžeme sledovat lyžovačku premiéra Topolánka v Alpách po boku soukromníka Dalíka, jindy zas kšeftování kvůli volbě prezidenta. Pak nám nabídnou expremiérovu exmanželku Zuzanu Paroubkovou a její nadaci a jako třešničku na dortu Paroubkovu svatbu s prvky napětí: Ožení se? Neožení se? V pátek? V sobotu? A za kolik? Prý to bude za sto dvacet tisíc a už možná zítra. Logicky. V lednu by to bylo dražší. Nebo by si svatebčané museli chlebíčky mazat namísto máslem levnějším margarínem, jak nám ostatně radí Topolánkův ministr zemědělství. Žádné další doporučení kromě výměny másla za margarin z našich lídrů – ať už koaličních či opozičních – nevypadlo.

Dokonce ani matky nevědí, jak bude vypadat jejich mateřská. Tedy kromě milenky premiéra Talmanové. Politici tančí s novináři kolem svých osobních problémů a nikdo po nich nechce, aby nám ostatním fundovaně vysvětlili, jaké budou v příštím roce skutečné výdaje domácností a kdo a hlavně proč ponese tíhu zadlužení státu, jehož vláda si neumí zamést na vlastním dvorku – například radikálně snížit náklady na administrativu, nestavět dálnice znatelně dráž než v Británii či Německu nebo umožnit čerpání miliard, které nám leží ladem v Bruselu.

Jenomže to by se novináři museli fundovaně ptát a politici fundovaně odpovídat. A to zavání velmi nepopulárním jevem. Říká se mu práce.

Psáno pro deník Metro

poslankyně Evropského parlamentu