Může za to prý počasí, že se český Senát neohřál v paprscích Hollywoodu. Po Angelině Jolie odřekl plánovaný úterní oběd se skupinou senátorů i Brad Pitt. Smůla. Členové hospodářského výboru s nimi mohli probrat obchodní výměnu mezi oběma zeměmi, rozvoj turistického ruchu, zákon o kinematografii i zahraniční politiku USA. Přizvaný divadelník Tomáš Töpfer jim pak mohl nabídnout i angažmá na své scéně. Ale buďme realisty: spíš by došlo na dobrodružné zážitky z natáčení či na společné fotografování. A Přemysl Sobotka by mohl po Georgi Bushovi získat další úlovek do sbírky exkluzivních autogramů.

Jenom vyšší síla zabránila tomu, aby tuzemský Senát, který již obdržel přívlastky „modrý“ (nadpoloviční většinou jej ovládá ODS) nebo „zbytečný“ (přestože za posledních jedenáct let dokázal napravit víc legislativních zmetků, co přišly ze Sněmovny, než horní komory jiných států), byl nazýván také „směšným“. Jako by nestačilo už to, že někteří ze senátorů pojímají svůj šestiletý mandát coby poukaz na různé atrakce (nebo rovnou jako jeden dlouhý večírek) a že se vyžívají v cestách do exotické ciziny, obskurních veřejných slyšeních či v amatérských zásazích do justičního soukolí.

Jeden by přitom čekal, že vrcholní politici – senátní a sněmovní - budou natolik rozšiřovat své odborné dovednosti, až hemžení v showbyznysu strčí do kapsy. Obsadí první stránky novin, budou obdivováni početnými davy. Místo toho se však pitvoří v televizních estrádách (Langer), zpívají slizké škváry (Parkanová) či na letních festivalech imitují hru na kytaru (Topolánek). A aby volby, jež čas od času přijdou, dobře dopadaly, jsou najati profesionální zpěváci, herci, baviči.

Problémy nastanou, jakmile hvězdu překryje stín. Dejme tomu podezření ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností. Pak Jarek Nohavica přestává být prezentován jako symbol moudrého pravičáctví a věrný druh premiéra a Václav Neckář může zapomenout na zakázky v předvolebních kampaních. Jsou umístěni na pranýř, vystaveni pomyslným pěstem a plivancům nenápadných, dlících mimo zorné pole agentů i politiků. Přitom samotní aktivní příslušníci StB mezi námi proplouvají v anonymitě a prokurátor, který dohlížel na perzekuování disidentů, klidně stoupá hierarchií státních zastupitelství.

Škoda, že o tom Pitt a Jolie v Senátu neuslyší. Mohl vzniknout i námět pro nový filmový trhák. Co třeba Brad Neckář a Angelina Kubišová?

Pokud naši zákonodárci nemyslí pouze na vlastní kratochvíli, mohli by zrušené setkání s americkými herci nahradit poučným obědem s domácími umělci – vedle už zmíněných např. i s Kanyzou či Bohdalovou. Také oni byli semleti překotnými dějinami a společenskými zvraty. Byť málokdo tuší, jsou-li (a čím) vinni, osud (a média) s nimi vláčí nahoru dolu. Mocným jsou jen pro zábavu a ústav pro studium totalitních režimů jim též patrně nepomůže. Jakže to kdysi zpíval Václav Neckář (na slova Michala Horáčka) o životě a světě? „Za listem berem list a chcem v té knize číst - jenomže každá strana je nějak pokaňkaná…“

Ve zkrácené verzi vyšlo 11.7. v Právu