Myslím, že máloco mě dneska ještě dokáže překvapit. Doslova mě ale nadzvedla nedávná zpráva o tom, že tři menší děti zaútočily klacky a kameny na plameňáka v jihlavské zoo a zabili ho.

Ztráta je pro místní zoo o to citelnější, protože se jednalo o samce, který už odchoval hned několik mláďat. A mohlo být ještě hůře. Kdyby byl děti nezastavil duchapřítomný elektrikář, celkový počet usmrcených plameňáků mohl být ještě vyšší.

Většina z nás určitě udělala v dětství nějakou neplechu a dostala za to nařezáno. Mě nevyjímaje. Bylo to s námi vyřešeno velmi rychle a efektivně. Ale co si pamatuju ze svého okolí z období svých dětských let, nikdy by nás nenapadlo jen tak pro zábavu ublížit jakémukoli zvířeti, natož ho zabít. Prostě v rodině jsme byli nějak vychováváni a porušení pravidel bylo náležitě ohodnoceno.

Kdyby někdo z nás chtěl zabíjet zvířata v zoo, dostali bychom nařezáno nejspíše od ošetřovatelů, pak od učitelů a následně od rodičů a do konce života bychom si to pamatovali. Jak je tedy možné, že si tak malé děti v jihlavské ZOO počínaly takto nekompromisně a zabíjení jim zjevně dělalo radost?

Autoritu rodiče a učitele nesmí nahrazovat policista

Dle mého názoru ve společnosti chybí autorita. Ať rodiče, nebo učitele. Na tomto případu krásně vidíme, jak důležitá je pro společnost instituce fungující rodiny s matkou a otcem. Nejeví-li rodiče o své děti skutečný zájem a nestarají-li se o ně, nemůžeme se divit tomu, že nám pak vyrůstají malí násilníci, potažmo budoucí kriminálníci. Děti potřebují hranice a pravidla. Nejsem příznivcem neopodstatněného mlácení a trestání dětí, ale v některých případech to prostě může pomoci.

Nedávno mi vyprávěl starosta Trutnova Ivan Adamec, jak kluci na základce při hodinách onanovali a přitom se u toho filmovali. Namísto toho, aby je učitel náležitě „seřval“ a mobily zakázal, musel ředitel do školy pozvat policii, aby to začala vyšetřovat. Učitelé mají čím dál omezenější možnosti a autorita jejich či rodiče zde pak zřejmě nestačí. A tak musíme přivést policisty, kteří případné výtržníky nechají potrestat u soudu nebo přestupkové komise. Ale proč? Není takový postup naprosto zbytečný? Proč si to nevyřídit za zavřenými dveřmi a tahat do toho policii, soudy, OSPOD a kdoví co ještě?

Děsivý případ dětí, kteří zabijí plameňáka v jihlavské zoo, a žáků z Trutnova jsou jen špičkou ledovce a smutnou ukázkou toho, co se stane, když děti nemají z ničeho strach. Selže-li rodina, nikdo jiný už to nezachrání a v žádném případě to nesmí dělat stát. Nejsem zastánce fyzických trestů. Ale kladu si otázku, proč u nás stačilo pár dobře mířených facek (nemyslím tím systematické týrání dětí), které dokázaly udělat divy?! Možná proto si na rozdíl od některých sociální inženýrek nemyslím, že „rodina“ a „autorita“ je sprosté slovo.

Více informací o případu zde.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, člen Rozpočtového výboru Evropského parlamentu