Moje známá měla banální dopravní nehodu, zezadu do ní ve městě na mokré vozovce narazila nová škodovka, které pouze upadla přední SPZ-ka. Vůz mojí známé byl pojízdný, měl pocuchaný „zadek“, tedy naklepnuté páté dveře, zadní čelo apod. Po vyšetření nehody odjela domů, dopravní policie považovala za zbytečné, že ji k takové lapálii volali - platí myslím, že kde se účastníci dohodnou na zavinění, nejsou mrtví ani zranění a kde je škoda do dvaceti tisíc, není nutné policii volat.

Zavolal jsem do opravny, se kterou mám solidní zkušenost, tam mi sdělili, že auto nejdříve musí vidět pojišťovací agent, oni že jsou ovšem do konce roku plní, takže by vzali automobil do opravny až po Novém roce. Když vstoupila do hry příslušná pojišťovna, oznámila, že má svoji smluvní opravnu a že by bylo nejlépe dát auto do opravy tam. V opačném případě že nebude moci spoléhat na řádné zjištění škody, zajistit včasné proplacení účtu atd. Ve smluvní opravně zřejmě velký frmol neměli, auto vzali ihned. Po opravě byla škoda vyúčtována na 65 tisíc Kč, na účtu bylo 57 položek použitého materiálu a 69 položek vykonané práce. Nikdo se nedivil - tedy až na mne.

Proč by se měl někdo divit? Mé známé účet (až na spoluúčast, která je pevná) proplatila pojišťovna, opravna měla solidní obrat a zřejmě i zisk a pojišťovna - ta se divit mohla ale třeba také nepřišla zkrátka.

Asi před třemi léty jsem měl shodou okolností dvě nehody s havarijně nepojištěným Oplem, poprvé rozbitý předek včetně víka motoru, podruhé levý bok včetně obou dveří. Opravu mi dělal nesmluvní šikula, dokázal sehnat i starší díly odpovídající stáří vozidla, v prvním případě jsem platil 9 tisíc, ve druhém 15 tisíc Kč.

Když jsem o těchto podivnostech mluvil s kamarádem, sdělil mě, že zažil něco podobného. Doslova řekl: „Vidím, že takových nehod s neproporcionálními škodami přibývá. U mně to bylo taky kuriózní. Na křižovatce mi nedala přednost řidička jedoucí zleva a lehce se nabořila do mého Forda Mondeo. Já jsem vypadal skoro nepoškozenej, ale oprava stála 75 tisíc Kč. Baba, co do mě vrazila, měla předek na šrot, až se rozplakala, že dostane od starýho po hubě, ale byl to jen nárazník za 5 litrů.“ On ten likvidátor škody z pojišťovny zároveň i zajišťoval opravu ve smluvní opravně…

Vše do sebe celkem zapadá jak dobře namazané soukolí, jen není zcela jasné, jak do sebe zapadají kolečka pojišťovny a opravny, ale agent, působící v dvojroli v obou organizacích, to asi vysvětluje. Nebyl by to jediný generátor peněz v naší šedé ekonomice, nikdo není viditelně poškozen, takže si ani nestěžuje, jen to pojistné je nějak pořád dražší a dražší.