V projevech k výročí 17. listopadu zaznělo jako obyčejně mnoho slov a mnoho úvah na téma svoboda a demokracie.

Významně se k tomuto tématu vyjadřovali rektoři našich vysokých škol a je třeba říci, že oprávněně.

Za úvahu však stojí argumenty, které tito představitelé vzdělávacího systému a elity národa používají.

Pan Mikuláš Bek, rektor brněnské Masarykovy univerzity, ve svém projevu podotkl, že „svobodomyslná část české společnosti za posledních pět let utrpěla řadu neúspěchů či proher. Nepodařila se volba prezidenta, nedopadly dobře ty či ony volby,“ řekl Bek na shromáždění na Albertově, kam v dešti dorazily desítky převážně studentů.

Jeho prohlášení ve mně vyvolává celou řadu otázek.

Není špatné rozhodnutí právě tím důkazem, že máme svobodu a demokracii? Vždyť základním atributem svobody je, že můžu svobodně vyjádřit svoji volbu názoru, ať je jakýkoliv, tedy i špatný.

A kdo vlastně určuje, zda je můj názor špatný a moje volba v rozporu se svobodou a demokracií? Vždyť to už tak v životě chodí, že to co je pro někoho špatné, je pro druhého dobré.

A kdo vůbec určuje, kdo je „svobodomyslný“ a zda jeho neúspěch při prosazení jeho názoru je ohrožením svobody a demokracie?

Nebylo by ohrožením svobody a demokracie, kdyby existoval jen jeden jediný správný názor na to, kdo by měl být vítězem voleb všeho druhu tak, aby „svobodomyslná část české společnosti“ neutrpěla řadu neúspěchů a proher?

A není prohlášení, že „se nepodařila volba prezidenta“ falešné? Vždyť volba dopadla na jedničku. Vše fungovalo tak, jak má a prezident byl zvolen. Z logiky věci je zřejmé, že volba prezidenta se podařila!

A úžasné na svobodě je to, že pan rektor Bek by dokonce mohl prohlásit, že volba Miloše Zemana za prezidenta je jeho a mnoha dalších prohrou a neúspěchem, ale jsou ti, kteří jej naopak volili nesvobodomyslní? A kdo jsou tedy ti „svobodomyslní“?

V tomto kontextu je na zvážení další prohlášení pana rektora „Vzdělání mění českou společnost k lepšímu. V příštích letech se nám bude dařit lépe,“.

Nepochybuji o úrovni vzdělání pana rektora a jistě patří k nejvyššímu, jaké je vůbec možno dosáhnout.

Na jeho příkladu je však patrné, že ani nejlepší vzdělání nezaručí, že se elity národa nemýlí.

A to je asi dobře. Svědčí to o tom, že díky svobodě a demokracii mohu společnosti sdělovat jakékoliv názory, byť jsou třeba i mylné a falešné.

Aliance Voda Zlínsku