Zneklidnila mě ta kauza. Jako občana. Jednak tím, jaké (dle médií) panují na Hradě poměry, jednak tím, čeho jsme svědky kolem kompromitujícího videa. Příliš se v tom všem ale nevyznám. Kde je pravda?

Nevím. Zato vím, že Jindřich Forejt byl ve svém oboru špičkový profesionál. Přesvědčilo mě o tom několik jeho vystoupení v České televizi v minulých letech.

Vždy, když byl do studia pozván jako odborník, aby komentoval ať už královskou svatbu na některém z evropských panovnických dvorů, nebo státní pohřeb (zde mám na mysli rozloučení s baronkou Thatcherovou 2013), byli jsme svědky obdivuhodné „verbální symfonie“. Za to si vysloužil z mé strany veřejné ocenění.

Osmnáctého dubna 2013, v souvislosti s přenosem České televize z pohřbu baronky Thatcherové, jsem na svém blogu napsal:

Na rozdíl od I. Bednáře (vysvětleni níže - LS) si ale myslím, že přenos ČT24 si zaslouží také pochvalu. A to za dokonalé průvodní slovo v podání Jindřicha Forejta, šéfa protokolu na Pražském hradě. Tak pracuje profesionál. Neagresivní, příjemný, srozumitelný projev. A především: obdivuhodné znalosti, dokonalá příprava do nejmenších detailů, kaskáda užitečných údajů. Přitom z toho člověka byla cítit pokora a úcta k britské tradici, která si pokoru a úctu zaslouží. Nedovedu si představit, že by průběh pohřbu, tedy jeho „necírkevní“ část, okomentoval kdokoli z kmenových televizních reportérů lépe. Za předvedený výkon náleží panu Forejtovi nejvyšší uznání.

(Zde slíbené vysvětlení. Ivan Bednář o den dříve na svém blogu uvedl to, co hrubě vadilo i mně. Cituji z jeho článku:
Vrcholem nevkusnosti byla však skutečnost, že při záběrech na rakev, zahalenou do britské vlajky a opatřenou vzkazem dětí Margaret Thatcherová „Navždy v našich srdcích“ běžely za majestátního vyzvánění smutečních zvonů na spodní liště zprávy České televize o tom, že podle Svazu chovatelů klesla v České republice soběstačnost v chovu prasat pod 50 procent ... .)

Vzhledem k výše uvedenému (nad textem v závorce) nemohu než souhlasit se středečním (7/12) vyjádřením Václava Klause, že Jindřich Forejt „se osvědčil jako vynikající úředník formátu nejen českého, ale i mezinárodního“ a že jeho odchodem „bude poškozeno fungování této mimořádně důležité instituce českého státu“.

Václav Klaus rezolutně odsuzuje profesní i lidskou diskreditaci Jindřicha Forejta. Jeho rozhořčení rozumím.

Přesto se nemohu nezeptat. Jak to, že věci došly tak daleko? Jak se něco takového - skandál, který vrhá tajemný stín na samotný Hrad - vůbec mohlo stát? Kdo všechno má máslo na hlavě? Jde jen o sólo diskreditaci jednoho státního úředníka, anebo kauza svědčí o něčem podstatně širším, hlubším, nebezpečnějším?

Co se vlastně v této zemi děje?