SPOLEČNOST: Hlavně nevyšilovat
Válka mezi presidentem Václavem Klausem a Ministerstvem zdravotnictví jakožto personifikovaný souboj, anebo mnohá tvrzení popírající bezpečnost, vhodnost či účinnost vakcín (jak komu libo) a protivná tvrzení, že veškeré námitky proti vakcínám či varování ohledně vakcín jsou bláboly a nesmysly, svědčí o tom, jaká je dneska úroveň diskursu. Je žalostná a nikdo není ochoten ustoupit z pozic, anebo jinak, kdo jednou něco tvrdí, nezmění svůj názor, i kdyby se stokrát ukázalo, že ten jeho byl zcela nebo alespoň z části mylný.
K pobavení jsou různé požadavky na omluvy, ačkoli to nedává žádný smysl a je to jen a jen důsledek hrdopyšství autorů různých prohlášení. Přitom by stačil čípek na klídek, párkrát zhluboka vydechnout do pytlíku a věnovat se něčemu užitečnějšímu, než donekonečna hájit svoji hypertrofovanou čest. Jako by na ní stála budoucnost této planety. Když o mně někdo napíše, že jsem popírač anebo naopak obhajovač vakcinace, že jsem slouha koblih Andreje Babiše a jeho zastánce, tak se tomu jen zasměju a jede se dál. Moje děti a vnoučata stojí za hádku, ale svoji čest v těchto záležitostech nechávám klidně okopávat. A to je také poslední hodnocení, které jsem v této souvislosti spáchal, finita la comedia.
Nemá smysl kopat do toho či onoho, pokud jde o názory na roušky či vakcíny, už proto ne, že ani slovutní odborníci se úplně neshodnou ve všem a jen například prof. Jiří Beran, který je velmi rozvážný a seriózní vědec i praktik, může slabé povahy znejistět tím, že uvedl, že on sám se nenechá očkovat, protože koronáč prodělal (a přitom například existují studie o časově omezeném vykazování protilátek po prodělání nemoci). Takže zase, každý ať si hlásá, co chce, a každý ať se rozhodne, ale když jsou nařízeny roušky tam či onde, pak nechť to každý respektuje, je-li občan pořádku dbalý, a ať se nechá nebo nenechá očkovat, tady podle nátury. Ostatní je jen konverzace anebo přímo přemoudřelé mlácení prázdné slámy.
Jestli někdo považuje stát za mizerného či přímo hnusného pána, tak je to také hodně extrémní názor stejně jako tvrzení, že prodlužování nouzového stavu a restrikcí je předpeklím trvalého omezení občanských svobod a práv. Kdo se čímkoli moc láduje, hrozí to zalknutím a to stejné platí o svobodách a právech (všimněte si, že o závazcích nebo aspoň ohledech nemluví nikdo). Jen se z toho nepodělat.
Ať do mě blesk uhodí, jestli mám jediný relevantní důvod se chvět o osud demokracie v této zemi zrovna kvůli nepopulárním krokům vlády v době nouzového stavu. To je absolutně směšné. Připomínám, že dlouhodobě všechny vlády až dosud nám přitahovaly šrouby, regulují nás od Brusely po Prahu rok po roku, šmírují nás v ulicích měst, buzerují výkaznictvím při podnikání, omezováním užívání hotovosti, jako by šlo o život a mělo to nějaký vliv na míru korupce (ha ha ha, směji se hlasem) a sekýrují nás hovadinou všech hovadin, jakou je GDPR. A je úplně jedno, jakou ty vlády měly barvu, a nevím o tom, že by byly ulice plné demonstrujících. Každému je to fuk anebo remcá u sklenice piva nebo s panákem v ruce. A najednou se do státu rádo kope, a přitom jak je nějaký problém, už se k němu natahují ruce. Takže zase, žádnou vyváženost ani vítězství rozumu tady nevidím. Hlavně nevyšilovat.
Připomíná to letitý vtip o irské nátuře: Jeden Ir emigroval do USA. Když prodělal imigrační procedury a byl vpuštěn na území Států, rozhlédl se a když uviděl strážníka, rychle k němu dokráčel a položil mu otázku: „Dobrý den, máte tady vládu?“ Polda na to „Samozřejmě že máme!“ A Ir hned: „Tak já jsem proti!“
Stále čekám, kdy nastane doba rozumu, a vidím, že ne a ne a ne. A takhle my tady žijeme.