26.4.2024 | Svátek má Oto


SPOLEČNOST: Češi jsou milosrdní

2.2.2016

Mediální obraz českého občana může dle některých povrchních ukazatelů přinášet zcela zavádějící obraz. Realita je naštěstí jiná.

Letošní Tříkrálová sbírka zaznamenala rekordní částku, kterou se podařilo koledníkům při jejich putování po domácnostech vybrat. Je zhruba o 5 milionů korun vyšší než loni. V posledních 4 letech je trend vybraných peněz zhruba stejný, tedy navýšení o stejnou částku.

Letošní sbírka se však odehrávala v době „migrantské“ krize, kdy do Evropy míří stále vysoké počty uprchlíků z Asie a Afriky. Dalo se očekávat, že některé skupiny budou poukazovat na to, že účel vybraných financí jde na pomoc nežádoucímu osidlování naší země. Ti, co mají zájem, si mohou velmi snadno zjistit, že výrazná část získaných peněz končí v místech jejich původu. Potřebných a užitečných institucí, na jejichž provoz nejsou státní peníze, je mnoho, a i když vykoledované prostředky nepostačují k plnému pokrytí jejich činnosti, jde o pomoc podstatnou.

Menší část peněz slouží České katolické charitě jako garantu Sbírky k nenadálým situacím ve světě, jako bylo kupříkladu zemětřesení v Nepálu v minulém roce. Česká republika v přepočtu na jednoho obyvatele poslala do této země suverénně největší částku. Další organizace - kupříkladu Člověk v tísni nebo ADRA a další - jsou často mezi prvními tam, kde je peněz, potravin či materiálu k počátečnímu přežití co nejvíce potřeba.

Četná mediální sdělení nám přinášejí obraz Čecha jako xenofobního sobce, demonstrujícího před sídlem vlády či na náměstích, kde se nosí plakáty se šibenicemi, kde promlouvají jedinci slovy, jež jsou plná nenávisti vůči všemu, co se jen trochu odlišuje od jejich představ. Internet je plný článků a reakcí na současnou krizi, jen málokdy se objevuje racionální zamyšlení či návrh řešení, jenž by nebylo kontaminováno nic neřešícím emocionálním zabarvením.

Praxe však ukazuje, že existuje jakási „mlčící většina“, lidé podobní biblickému milosrdnému Samaritánovi, kteří vydají z vlastního nedostatku cosi, co může zachránit někoho, koho neznají a s kým se pravděpodobně nikdy nesetkají, aby si vyslechli díky. O to jsou ony dary cennější a přinášejí užitek jak obdarovaným, tak i dárcům.

Není pravdou, že jsme na tom špatně. Výsledek letošní Tříkrálové sbírky svědčí přesně o opaku.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora