Jediný rozdíl vidí paní Šimůnková v tom, že žháři svůj útok dopředu naplánovali a "asi předvídali", že v zapalovaném objektu žije rodina s malým dítětem. Jenže právě tohle je onen bod, který je na odsouzení vítkovských žhářů sporný.

U soudu všichni tvrdili, že šli zapalovat skladiště a nevěděli, že tam někdo žije. Přesto soud vzal za hotovou věc, že o tom věděli, a dostali přísný flastr za pokus o vraždu. V případě novoborského útoku mačetami jsou útočníci obviněni jen z ublížení na zdraví.

Přesto si myslím, že útok sečnou zbraní na hlavu nelze kvalifikovat jinak než jako pokus o vraždu a doufám, že stejného názoru bude i státní zástupce a příslušný soudce. Máme-li věřit, že žhářům z Vítkova byl prokázán pokus o vraždu, pak se musí to samé stát i v případě Nového Boru.

Paní Šimůnková jasně hovoří o tom, že útok v Novém Boru měl rasový podtext. Rasismus nemá jen bílou barvu a budu se opakovat, rasismus je jen jeden - odporný a zavrženíhodný. Útočníkům by měl být rasový podtext přičten k tíži a měly by v tomto případě padnout stejně tvrdé tresty.

O čtrnáct dní později došlo k dalšímu rasisticky motivovanému útoku v Rumburku. Zde už policie hovoří o obvinění útoku z rasismu a celý průběh tomu nasvědčuje. Bez jakýchkoli příčin vyběhne několikanásobná přesila zmlátit pár lidí jen kvůli tomu, že jsou bílí.

Jeden z napadených skončil s vážnými zraněními v nemocnici. Stejně jako v případě novoborských hlavních aktérů jsou i ti rumburští na útěku. Neověřená informace říká, že novoborští útočníci, které celostátně hledá policie, utekli do Anglie a Štefan Gorol, když svolával tiskovku už tehdy o tom věděl. Mohou to být plky, může to být pravda, ale od toho je zde policie, aby vše vypátrala a objasnila.

Faktem je, že napětí mezi majoritní společností a romskou komunitou poslední dobou stále roste. Čím dál častěji se začíná mluvit a psát o romských útocích proti "neromům" a konečně se začíná na jejich výkřiky typu "bílá svině" nebo "bílá hlavo" hledět stejně jako na "černá hubo". Je to projev rasismu.

Sami Romové jsou možná překvapeni, že to, co jim dlouhá léta procházelo a bylo přehlíženo, začíná být najednou bráno stejně vážně, jako když má někdo obdobný výrok na adresu Romů. Naše státní orgány svým laxním přístupem a pozitivní diskriminací vytvořili u některých doslova kriminálních živlů pocit nepostižitelnosti.

Svůj podíl viny na tom mají mnohé organizace. Úřady, politici, aktivisté, různí zastánci lidských práv, pseudohumanisté a další. Pokud se nyní konečně dochází k názoru, že nelze prakticky stejné činy na jedné straně trestat exemplárně a na druhé tolerovat, je to nápravou pokřivení spravedlnosti.

Spravedlnost má být slepá a nemá nikomu stranit. Proto je doslova nutností používat pro každého stejný metr. Hlavně musí dojít k rychlému procesu a přísnému, spravedlivému trestu. Dříve, než se situace vymkne z kontroly.

Příklad nedávných nepokojů v Anglii je více než výmluvný a nechceme-li se dočkat něčeho podobného, musí stát a orgány činné v trestním řízení ukázat rozhodnost bez ohledu na barvu pleti. Situací na Šluknovsku se už zabývá vedení policie a posílá do regionu padesátku těžkooděnců.

Otázkou je, zda to bude stačit nebo zda tamní pachatelé násilných útoků to nebudou brát jako provokaci a podnět k zesílení jejich trestné činnosti. Řekl bych, že Šluknovsko sedí na sudu střelného prachu a je otázkou času, kdy někdo tento sud zapálí.

Je důležité trestat i "černý" rasismus. Je to dluh vůči majoritní společnosti, která je z jeho přehlížení už hodně naštvaná a bere to jako velkou nespravedlnost. Bude-li se pokračovat v přehlížení rasově motivovaných útoků ze strany Romů, nebude trvat dlouho a i u nás se objeví nějaký Breivik. A pak jsou politici překvapeni z rostoucí podpory radikálů...

Převzato z Polanecky.blog.idnes.cz se souhlasem autora.