Neděle 20. července 2025, svátek má Ilja
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Aggiornamento po česku

diskuse (83)
S velkým zájmem jsem si nedávno v Lidovkách přečetl článek Kateřiny Hůlkové pod názvem Vatikán modernizuje seznam těžkých hříchů. Patří totiž k těm článkům, nad kterými je účelné se v širších souvislostech zamyslet. Problematika úlohy církví v současné evropské společnosti mne dlouhodobě zajímá. Nikoli proto, že bych byl praktikující věřící. Přestože pocházím z prastarého katolického rodu, nejsem věřící a patrně nikdy nebudu, protože pro to nespatřuji jakýkoli důvod. Nepokládám se ale za ateistu. Pod tímto pojmem si totiž představuji nevěřícího jedince, který se snaží přesvědčit věřící, aby nevěřili, a to bych já nikdy nedělal, protože pro to taktéž nespatřuji jakýkoli důvod.

Článek upozorňuje na snahu jednoho oficiálního vatikánského úřadu, který se mimo jiné zabývá i problematikou forem uvědomění si hříchu a následného pokání, tedy potažmo i definováním zásadních hříchů, aktualizovat jejich původní výčet, který již má svá léta, a přizpůsobit ho tomu, co dnes člověk dokáže ve svém každodenním životě dělat, jak a v čem a na čí úkor dokáže hřešit. Rozdíly tady nepochybně jsou. Co by člověka zhruba v polovině prvního milénia, kdy první definice vznikaly, z pochopitelných důvodů vůbec nenapadlo, to dnešní člověk dělá běžně. Ráno, v poledne, večer i v noci a je to zkrátka, podle vatikánských otců, nutné správně pojmenovat a konečně i sankcionovat.

A tak se asi Vatikán, patrně na nějakém svém profesním shromáždění, rozhodne zahrnout do výčtu těžkých hříchů i to, co člověk páchá směrem k životnímu prostředí (podobnost s náboženstvím zelených je samozřejmě čistě náhodná), problematiku drogové závislosti, ale také prohlubování sociální nerovnosti nebo nezdravý vztah k bohatství a jeho hromadění. Představa, jak se některý z věřících kapitánů evropského (stejně tak i českého) průmyslu či obchodu zpovídá z těžkého hříchu hromadění bohatství nebo prohlubování sociální nerovnosti, je humorná a naprosto iluzorní. V každém případě to ale je naprosto kompetentní snaha Vatikánu přizpůsobit se současnému světu a současnému člověku.

Tyto snahy se odvíjejí prakticky již od II.vatikánského koncilu, který byl vyhlášen papežem Janem XXIII. a zahájen v bazilice Sv. Petra v Římě 11. listopadu 1962. Kromě jiných závěrů a novinek zazněla na koncilu i definice politiky aggiornamenta jako prostředku celkové obnovy církve. Prostředku, který znamená přizpůsobení se, ale současně i otevření se současnému světu s důrazem na vybrané skupiny obvatelstva, zejména mládež a námezdně pracující. Nezbytný a na svoji dobu i chytrý nástroj, který měl církvi zajistit postavení ve společnosti v současném komplikovaném a budoucím ještě komplikovanějším světě.

Vatikán to dnes nemá v žádném případě jednoduché. Bývaly doby, kdy vatikánský hodnostář nebo úředník některé z kongregací, který přijel kupř. do socialistického Československa, měl lepší a čerstvější informace o místních lidech, jejich problémech a názorech, než drtivá většina státních a stranických představitelů. Vatikánská rozvědka patřila mezi nejlepší a hodnostáři, kteří rozhodovali, byli na úrovni doby i úkolů. Tito hodnostáři, bohatě obdaření zdravým rozumem, kvalitním vzděláním i životními zkušenostmi, pohříchu vymírají a jejich nástupci, primárně vybavení počítačovou gramotností, již nejsou to pravé ořechové. Jednoduché to nemají ani regionální církevní úřady a představitelé, jednouché to nemá ani náš Miloslav kardinál Vlk, 35. arcibiskup pražský, metropolita a primas český.

V období těsně po sametové revoluci jsem osobně čekal, zda římskokatolická církev, jako nejznámější katolická, nové situace náležitým způsobem využije. Z pohledu závěrů druhého vatikánského koncilu to byla bezpochyby skvělá a neopakovatelná příležitost. Čekal jsem, zda se v obobí logické reinstalace kapitalismu v Čechách ujme role instituce, která se bude snažit vedle obecně prosazovaných kategorií jako je míra zisku, obrat, návratnost investic a zhodnocení kapitálu postavit, prosazovat a upevňovat ve vědomí lidí i jiné hodnoty jako je morálka, soucit, obyčejná slušnost, vztah a odpovědnost k rodině, odpovídající mezilidské vztahy. Takový duševní, zejména morální relax v honbě za penězi. Pošetile jsem čekal, že některý z vrcholných církevních představitelů bude bezprostředně reagovat na jednotlivé tunelářské a korupční aféry, na všechny snahy o povýšení peněz nad morálku. Nestalo se tak. Na vyšší princip mravní zkrátka nebyla doba ani nálada a není ani dnes. Naši církevní představitelé, bohužel, nechali prakticky bez povšimnutí i takové excesy, jako byly snahy o uzákonění adopcí dětí homosexuálními páry, mlčky připustili vznik hmosexualismu jako alternativy přirozeného uspořádání lidské společnosti, klidnými je nechává i zřetelné nebezpečí islamizace a znehodnocení evropských kulturních tradic a hodnot.

Vypadá to, že si tito čeští církevní představitelé politiku aggiornamenta a koncilem deklarované nové formy vztahu církve a státu vyložili tak, že se účinně mohou přizpůsobit světu a jeho problémům a vyjádřit svůj vztah k státu a jeho institucím jedině a především prioritní snahou o znovuzískání majetků, různých finančních či naturálních náhrad za dříve vlastněný majetek, nemovitosti, pozemky a výrobní kapacity. Svým způsobem neskutečná tahanice o Svatovítskou katedrálu a další objekty na Hradě to příslušným způsobem jen a jen dokresluje. To ale není aggiornamento, to je, bohužel, jen obyčejná, světská hamižnost a snaha o neproduktivní hromadění majetků a patrně také, podle nových vatikánských trendů, i jeden z evidentních těžkých, neřkuli smrtelných hříchů.

Vyzpovídá se z něj metropolita a primas český? Kolik otčenášů a zdrávasů mu jeho zpovědník asi přikáže? Zase jedna krásná a prošvihnutá příležitost. Církev coby instituce udělala víře coby ideologii medvědí službu.

Na nápravu je ale, myslím, stejně pozdě. A možná, že by již za současného stavu o tuto nápravu téměř nikdo nestál.

Aston Ondřej Neff
19. 7. 2025

Předvolební kampaň začne v půli srpna, soudí se obvykle.

Hyena Neff
19. 7. 2025

Snažím se někdy Noře uniknout.

Kateřina Lhotská
19. 7. 2025

Nynější europarlament má času dost.

Radek Šebesta
19. 7. 2025

Nechystám se volit žádného z bratří Okamurů.

Lidovky.cz, ČTK
19. 7. 2025

Přes 30 lidí utrpělo zranění, když v noci na sobotu auto vjelo do skupiny lidí čekající před klubem...

duff Dominik Duffek
19. 7. 2025

Sparťanští fotbalisté začali nový ročník podobně, jako končili ten minulý. Nevyhráli. V úvodním...

Lidovky.cz, ČTK
19. 7. 2025

Leteckou dopravu v Polsku v sobotu narušil výpadek systému řízení letového provozu, kvůli kterému...

Josef Kopecký
19. 7. 2025

Europoslanec Filip Turek se na sněmu Motoristů sobě v Olomouci kál za to, že jel na jaře po dálnici...

berr Roman Berežanský
19. 7. 2025

Pražští policisté vyjížděli v sobotu večer k nahlášenému konfliktu mezi návštěvníky nudistické...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz