Krátce před začátkem prázdnin se ve sněmovně projednával návrh novely občanského zákoníku, jehož cílem je uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. A zejména díky jednotné podpoře vládních stran TOP 09, STAN a Pirátů (přidala se k nim ale např. i část poslanců z idejí prostého hnutí ANO) prošel v prvním čtení poměrně snadno. Předloha, která mj. dává homosexuálům možnost osvojení dětí, nyní dále putuje k posouzení členům ústavně-právního výboru a komise pro rodinu. Budou na to mít čtyři měsíce místo klasických dvou. Pak se bude dál jednat. Česko je tak opět ve víru pokrokářského politického a mediálního lobby namířeného proti tradiční rodině. A v těchto horkých dnech se kolem toho rozpoutala intenzivní veřejná diskuze.

Progresivisté totiž zostra odstartovali mediální kampaň s cílem budovat návrhu přívětivé klima. Jim nakloněná média v této okurkové sezoně popularizují homosexuální svazky oblíbených umělců proklamujících touhu po osvojení dítěte, zveřejňují (darwinismem zavánějící) studie o údajně běžné homosexuální orientaci nám blízkých primátů či šíří sociologické průzkumy s mizivým počtem respondentů snažící se vnutit pocit, že většina naší společnosti přijetí návrhu vítá (myslí někdo opravdu vážně, aby vzorek cca 800 lidí reprezentoval názor Čechů?).

Velký díl „duhové“ kampaně na sebe ale aktivně vzali hlavně naši čelní politici. Prezident, předseda senátu, předsedkyně sněmovny a mnozí další od června vstupují do mediální debaty se stokrát slyšeným prázdným moralizováním o údajné nespravedlnosti vůči homosexuálům. Progresivní politici nepodceňují ani diskuzi mezi poslanci. Ministr Rakušan si např. vzal za své pro návrh získat poslance napříč politickým spektrem.

Současné politické vedení je tak pro aktivisty unikátní příležitostí nabourat svazek muže a ženy. Za dobu svého mandátu přijalo již tolik likvidačních opatření pro naši společnost, že poškození tradičního rodinného zázemí tam zcela zapadne. Jejich aktuální nasazení popřít tradiční rodinné vzorce značí velké riziko, že novela může být nyní opravdu prosazena.

Toto ohrožení si dobře uvědomuje konzervativní tábor, který proti návrhu ihned přešel do protiútoku. Proti dehonestování manželského svazku se jako jeden z prvních vymezil kardinál Duka, který veřejně vyzývá k podpisu petice (organizované spolkem Aliance pro rodinu) na jeho ochranu. Zhruba 50 církevních zástupců včele s arcibiskupem Graubnerem zveřejnilo výzvu odmítající narušení onoho odvěkého spojení obou pohlaví, jenž je základním předpokladem pro existenci autentické rodiny. Také řada konzervativních občanských iniciativ nyní bije na poplach.

Jde totiž o mnoho. Zatímco strana pokrokářů lacině moralizuje a falešně argumentuje všeobjímající rovností lásky, druhá skupina si racionálně uvědomuje vážná ohrožení. Budou-li totiž nyní základní kontury rodiny rozmělněny tím, že pojem manželství stejnou měrou obsadí nepřirozený nárok ignorující přirozenost a realitu, stane se tato zásadní společenská instituce jen prázdnou skořápkou bez původního účelu.

Prohlédneme-li totiž onen rádoby dobrosrdečný balast, uvidíme, že je to hlavně součást války o narušení genderových identit. Ti kdo v „manželství“ homosexuálů vidí jakési spravedlivé „narovnání práv“ naivně přehlíží fakt, že uzákonění manželství pro všechny je střípkem k tomu, aby vymizely tradiční rodinné role muže a ženy. Umělé politické „zrovnopravňování“ pohlaví totiž říká, že pro plnohodnotné uznání rodinného soužití není potřeba přítomnosti muže či ženy, otce ani matky. Jde o popření vzájemné symbiózy obou pohlaví, jejich specifických identit a vrozeného údělu.

To bude mít své vážné důsledky. Klasicky pojatý rodinný svazek totiž zcela ztratí jednak svůj původní význam- ochraňovat a podporovat vztah muže a ženy v jejich reprodukčním údělu, ale hlavně přijde o své dosud výlučné funkce- péči a výchovu dětí. Manželství homosexuálů si bude děti vymáhat např. skrze adopce či (v případě gayů) si je „vyrábět“ na zakázku u „hostujících“ matek. Lesbické ženy si budou potomky zajištovat promiskuitou. Je to cesta k tomu, aby výchova budoucích generací nebyla už jen záležitostí rodičů, který děti na svět přivádí, ale právě hybridních vztahů a komunit.

Pokud homosexuální muž totiž bude ve výchově kompenzovat roli ženy a lesbická žena roli muže, povede to k narušení představ dětí o dělbě rodinných činností mezi oběma pohlavími. Ženství a mužství bude postupem času takto vymazáno. A to zejména v očích budoucích generací, které během výchovy homosexuálním párem nepochopí specifické role obou pohlaví a jejich kompatibilitu. Aktivisté, kteří návrh prosazují, dobře vědí, že tímto poškodí zásadní tmel vzájemného soužití, který drží privátní prostor rodiny pohromadě. Právě o narušení soukromí jde v této věci především.

V minulosti totiž každá snaha o změnu řádu podcenila sílu rodiny, která i se svými přirozenými neduhy odolala všem atakům z venčí. Nyní ale progresivisté pochopili, že jestliže chtějí realizovat změny, musí zničit rodinu a na tomto zbořeništi začít stavět společnost dle svých utopistických představ. Rodina má totiž zásadní roli, je ostrůvkem svobody, soukromým prostorem, kde jsou předávány názory po generace na základě zkušeností předků z rodičů na děti.

Jedince vždy bránila proti všem levicovým revolucím, nezdravým -ismům a znemožňovala plnému zakořenění mocensky ambiciózním politickým ideologiím. Nesmíme proto být nyní tak naivní a skákat pod vidinou všeobjímající lásky pokrokářům na lep. Iniciativa nabídnout manželství homosexuálům je jen klamná hra se skrytou a nebezpečnou ambicí.