9.5.2024 | Svátek má Ctibor


REKULTIVACE: Poušť nebo zahrada

4.4.2023

Povrchový Důl ČSA nacházející se mezi Mostem a Krušnými horami měl být po skončení těžby rekultivován. Většina těžební jámy by se měla zatopit vodou a vzniklo by zde obrovské jezero. Okolí by se mělo zalesnit smíšenými lesy. Na jezeře by měly být umístěné plovoucí panely fotovoltaických článků. Součástí energetiky obnovitelných zdrojů na novém Komořanském jezeře by byla i přečerpávací elektrárna. Tento dobře vymyšlený projekt byl však zpochybněn novým záměrem ponechat celé území 11 km2 tzv. sukcesi, tedy samovolnému vývoji. Jinými slovy: na tomto území by neproběhly revitalizace a celý prostor by se nechal ladem. Místo rychlého návratu přírodních ekosystémů by se zde nejméně na 200 až 300 let nechala poušť. Rekultivační 3 miliardy Kč by se převedly na jiné blíže nespecifikované účely. Je to v zájmu obyvatel Mostecka ? Je to v zájmu České republiky ?

Historie mostecké krajiny
Až do roku 1830 se vedle historického města Most nacházelo rozlehlé Komořanské jezero o tehdejší zbytkové rozloze kolem 1500 ha (což je 15 km2), kterým protékala řeka Bílina. Nebylo sice příliš hluboké - cca 3 metry – ale bylo plné ryb, takže hlavním zaměstnáním lidí zdejšího kraje bylo rybářství. Přechodu přes Krušné hory bránil bažinatý terén a těžko prostupné hvozdy listnatých lesů.

Na příkaz knížete Ferdinanda z Lobokovic Na příkaz knížete Ferdinanda z Lobokovic se jezero začalo po roce 1831 vysoušet. A od poloviny 19. století zde začala průmyslová těžba hnědého uhlí. Zpočátku se těžilo hlubinně, ale brzy se přešlo na povrchovou těžbu.

Největší zásah do krajiny a otevření dnešního rozsáhlého povrchového dolu ČSA nastal na přelomu 50 – 60 let minulého století. Hnědouhelný povrchový Důl ČSA se nachází pod úpatím Krušných hor v trojúhelníku obcí Vysoká Pec- Horní Jiřetín a města Most. Těžba uhlí by měla být ukončena po roce 2025 .

Devastace krajiny a imisní katastrofa
V místech povrchového dolu ČSA vznikla díky těžbě uhlí a přesunům obrovského množství zeminy poušť- mrtvá krajina bez života a jakékoliv zeleně.

Aby se takto umrtvená krajina vrátila svému původnímu účelu, počítalo se s rozsáhlými rekultivacemi, které měly obnovit zdevastované území do stavu blízkého přírodě, jaký zde byl před vysoušením jezera.

Devastace krajiny v Podkrušnohoří dosáhla na přelomu 70. – 80. let 20. století vrcholu. Tisíce ha

mrtvé krajiny byly krutou daní za těžbu hnědého uhlí pro obyvatele zdejšího regionu. Celá devastace byla ještě zhoršená imisní katastrofou způsobenou kouřovými zplodinami z místních tepelných elektráren, která vyústila v odumírání lesů na ploše 12 000 ha. V Krušných horách zahynulo 60 % jehličnanů. Imisní katastrofa měla negativní dopad i na zdravotní stav obyvatel. Proto by měly být negativní důsledky těžby v tomto regionu odstraňovány co nejrychleji a co nejdůsledněji !

Naštěstí moudří lidé již v 70. letech minulého století navrhli zákon č. 44 z roku 1988, který mimo jiné jasně určuje , že těžaři a všechny podnikatelské subjekty, které zničí krajinu, ji musí po ukončení činnosti uvést do původního stavu nebo do stavu blízkého přírodě. Byly založeny tzv. Rekultivační fondy, které mají za cíl shromáždit dostatek financí na budoucí rekultivace. Do nich těžaři odváděli část svého zisku a na revitalizaci postižené krajiny je dostatek peněz.

Rekultivační výsledky
Díky tomu byly v Podkrušnohoří zrekultivovány desítky tisíc ha mrtvých ploch na vitální smíšené lesy. Například plně rekultivovaná Kopistská výsypka byla pro své vynikající přírodní kvality vyhlášena Přírodní rezervací. Ekosystémové služby těchto lesů výrazně stabilizují životní procesy v tomto kraji.

2

Mostecké jezero, Jezero Barbora , jezero Milada nebo Medard, prošly hydrologickou revitalizací. To znamená, že jámy povrchových dolů se po těžbě zaplnily vodou. V rámci rekultivačního generelu by všechny nové vodní plochy obohatily naší zemi o dalších 40 % sladké vody oproti stávajícímu stavu. To je obrovské bohatství, které je v době zvyšující se průměrné teploty o to cennější. Jezera navíc svou existencí zvyšují hydrologický potenciál krajiny a přitahují deště, takže pomáhají zažehnat nebezpečí sucha a horka. A to nehovoříme o rekreačním potenciálu těchto jezer. Stejně tak i pro oblast dolu ČSA byl připraven Rekultivační projekt, který vychází ze širšího celoregionálního generelu rekultivací. Na revitalizaci území dolu ČSA jsou připravené 3 miliardy Kč .

Plánované rekultivace na Dole ČSA
Základní princip obnovy spočívá v napuštění zbytkové jámy dolu ČSA vodou na kvótu 180 m nad mořem. Plocha budoucího jezera by byla 690 ha s průměrnou hloubkou od 40 do 140 metrů. Jezero by mělo mít po napuštění kubaturu vody 273 milionů m3. Pokud by se napouštělo vodou z řeky Bíliny a Loupnice, trvalo by to 15 až 20 let. Vodohospodáři tuto variantu nedoporučují. Lepší variantou je napouštění vody z řeky Ohře. Vzhledem k tomu, že Jezero Most se napouštělo pomocí přivaděče, který byl pro tyto účely vybudován, tak by nebyl žádný technický problém k němu vybudovat odbočku k dolu ČSA dlouhou několik stovek metrů. Napouštění by se pak zkrátilo na několik let. A to je více než žádoucí ! Před zraky nedočkavých návštěvníků by se z mlhy devastací a destrukce vynořilo nové Komořanské jezero. V době zvýšeného nebezpečí sucha urychlené naplnění jezera vodou napomůže proti tomuto velmi nebezpečnému jevu účinně bojovat.

Okolní svahy a přilehlá území by měly být osázeny smíšenými lesy podobným těm , které zde rostly kolem Komořanského jezera ve středověku. Jednalo by se proto především o dubohabrové hvozdy. Lesy, které by se rozprostíraly na celé ploše dolu ČSA a vnějších výsypkách, by měly mít rozlohu 1834 ha. Celkem je v současnosti vysázeno asi 250 ha listnatých lesů. Na 235 ha bude kvalitní zemědělská krajina, kde bude možné pěstovat kulturní plodiny.

Společenské hodnoty rekultivací na Dole ČSA
Podle moderní enviromentální ekonomie, dnes už víme, jaký mají lesy přínos pro společnost.

Nejlépe ho vyjadřují tzv. Ekosystémové služby .

Tabulka: Ekosystémové služby:

1. klimatická funkce (ochlazování- nástroj na snižování průměrné teploty)

2. produkce kyslíku (fotosyntéza) a pohlcování CO2

3. hydrologická funkce

4. snižování prašnosti

5. koloběh látek a energie

6. posilování úrodnosti půdy

7. produkce dřeva

Každý les ochlazuje své okolí výparem vody z listů stromů. Sluneční energie není přeměněna na teplo, ale spotřebuje se na změnu skupenství vody. Les výpary vody z listů zvyšuje vlhkost okolí a tím napomáhá „přitahovat deště.“ Sluneční energie je použita na přeměnu skupenství vody a tím pádem nezvyšuje teplotu okolí. Napomáhá tak v boji proti suchu. To vědci nazývají hydrologická

funkce.

Každý list stromu pohlcuje v rámci fotosyntézy CO2 . Jedno procento sluneční energie se nezmění

3.

na teplo, ale pohání fotosyntézu, při které se uvolní kyslík do ovzduší. Tím se nepatrně snižuje teplota okolí. Tento mechanismus je nejúčinnější způsob boje proti klimatické změně.

Les dokonale pohlcuje prach. Tím, že uskutečňuje koloběhu látek a energie v ekosystému, zvyšuje životodárné pochody a zvyšuje biodiverzitu, která posiluje úrodnost půdy. Les chrání zdraví obyvatel žijících v jeho okolí.

A jistě je i zajímavá produkce dřeva jako jeden z obnovitelných materiálů. Jmenovali jsem jenom nejdůležitější ekosystémové služby, které se dají vyjádřit v penězích. Těch blahodárných funkcí lesů je nepoměrně více. Jen málo lidí si uvědomuje, jak důležité jsou lesy na našem území pro náš život.

V době, kdy EU a celý svět bojuje proti klimatické změně, je výsadba lesů nejvyšší společen-skou prioritou !

Energetický potenciál Dolu ČSA

Ale tím nejsou profity rychlé a komplexní rekultivace vyčerpány. Jedním z problémů všech jezer v Podkrušnohoří je letní odpar vody, kdy se hladina jezer snižuje. Tento problém jedinečným způsobem řeší projekt fotovoltaických panelů na plovoucích pontonech, které zastíní hladinu jezera a výrazně sníží odpar. FTV panely však nebudou jenom na jezeře, ale i v příbřežních lokalitách. Navržená obří FTV elektrárna bude mít výkon 542 MW až 1469 MW. Součástí projektu je přečerpávací elektrárna o výkon do 600 MW.

Tato kapacita se stane významnou stabilizační základnou české energetiky. Zvláště v době, kdy celé Evropě především ve špičkách hrozí nedostatek elektřiny a s tím spojené nebezpečí black outu, je toto levné a účinné řešení .

Aby se mohl tento potenciál využívat, bude nutné urychleně napustit jezero na optimální kótu 180 m.n. m. A to je možné uskutečnit pouze dotací vody z Ohře.

Výroba elektřiny z fotovoltaických panelů by ročně měla přinést několik desítek miliard Kč.

A energetické přínosy, které lze vybudovat na jezeře ČSA, stále nekončí. V rámci zelené elektřiny je připraven projekt výroby zeleného vodíku elektrolýzou. Tento vskutku stoprocentně ekologický vodík by konečně mohl napomoci rozvinout vodíkovou dopravu, která dokáže v celém komfortu napodobit všechny výhody aut se spalovacími motory.

Ekonomická výhodnost tohoto energetického projektu je na první pohled zřejmá. Pokud se bude hledat investor, nebude to určitě problém, protože vedle rychlého zisku, bude mít k dispozici granty EU, které bude moci při těchto investicích využít. V rámci Green Dealu, Fit for 55 a Taxonomie EK vede banky, aby právě na takové projekty půjčovaly peníze. Na našem území nebude mnoho takových projektů, které budou mít takovou finanční podporu ze strany finančního sektoru.

Rychlá revitalizace Dolu ČSA podle vyprojektovaného plánu s sebou nese obrovské společenské hodnoty. Především se v relativně krátké době podaří vytvořit ekologicky stabilní krajinu, což bude nejdůležitější přínos nejen pro samotnou přírodu, ale i pro lidi žijící v tomto kraji.

(foto č. 9: hezká rekultivovaná krajina, třeba přesunutý Kostel u Mostu)

A jistě není od věci připomenout obrovský finanční profit, který vyprodukuje ekologická energetika. Ta totiž za několik měsíců plného provozu bude schopná zaplatit veškeré rekultivační náklady

Změna plánu

Jenomže tato radostná a úžasná budoucnost přírody a obyvatel zdejšího kraje je drcena a rozmetána

na prach novým záměrem: ponechat území dolu ČSA samovolnému vývoji přírody. Tím se 3 miliardy Kč určené na rekultivace převedou jinam a na jiné účely !

4

To znamená území o rozloze 11 km2 nechat ladem !!!

Znamená to ponechat tuto uměle vzniklou poušť silám přírody, aby v horizontu 200 až 300 let zde znovuobnovila zeleň a nechala zde vyrůst původní lesy. Je-li to v této rozloze vůbec možné…a reálné. Autoři projektu samovolného vývoje počítají s tím, že příroda zde rovněž vytvoří jezero, které by se mělo ze tří přilehlých potoků napouštět podle odhadu 50 až 100 let, ale nejspíše ještě déle, pokud je tento záměr vůbec reálný. V každém případě nejspíše vznikne mokřadní jezero, které se občas zaplní vodou, jindy se celé odpaří.

Zelená energetika je ohrožena. Přečerpávací elektrárna v horizontu 50 až 100 let nepřipadá v úvahu. Boj proti suchu se tímto záměrem odkládá . Boj proti klimatické změně se na 200 let odkládá, protože ekosystémové služby nebude těžební poušť hodně dlouho produkovat.

Území se bude po dlouhá desetiletí přehřívat. Stoupající teplo z vyprahlé rokle bude odhánět dešťové mraky, které zde nespadnou. Autoři sukcesního projektu tvrdí , že zdejší poušť má obrovský potenciál biodiverzity. Ale tam, kde nic neroste a nic nežije, je biodiverzita nulová.

První oficiální poušť České republiky

Toto území se stane chráněnou oblastí, do které nebudou mít místní obyvatelé přístup. Tuto první oficiální poušť České republiky bude spravovat Agentura ochrany přírody. Je jasné, že toto území se stane mekkou přírodovědců, kteří budou zkoumat sukcesi, zatímco tisíce obyvatel zdejšího těžce zkoušeného regionu na ně bude hledět přes plot.

Celospolečenské ztráty asociálního experimentu a nedemokratické postupy.

Tento sukcesní záměr je vypracován v několika variantách. Všechny navržené varianty počítají s tím, že peníze z rekultivačního fondu se až na drobné zanedbatelné částky nevyužijí pro obnovu zdejší krajiny a pro potřeby zdejších obyvatel. Budou odkloněny jinam!

Potřeby přírody Krušných hor nebudou naplněny. Zájmy obyvatel přilehlých vesnic a měst by tak byly hozeny přes palubu. A je to o to horší, že se jich na to nikdo neptal. Nikdo zde nevedl diskuzi. Nikdo zde nevysvětlil cíl a záměr tohoto obrovského asociálního experimentu. Celá kauza vznikala

a probíhá v podstatě utajeně. Veřejnost o ní vůbec neví !

Tím, že nebude možné vybudovat zelenou energetiku- fotovoltaiku, ekologickou výrobu vodíku a realizovat přečerpávací elektrárnu- přijdeme o stovky miliard korun. Ano: o miliardy korun !!!

Tím, že ušetříme připravené 3 miliardy z rekultivačního fondu, přijdeme o stovky miliard Kč a podle všeho i více ! Jsme opravdu tak bohatí, abychom si mohli dovolit tuto „levnou“ variantu ?

Časový a bezpečnostní faktor

Jestliže by proběhla revitalizace zmiňovaných území podle původních plánů, pak by na připravené vhodné půdě měl být vysázený listnatý les o rozloze 1880 ha. Podle odborných analýz dubohabrový les vyprodukuje v ekosystémových službách hodnotu asi 25- 27 milionů Kč na ha za rok. Již po prvních deseti letech by vysázený les začal produkovat ekosystémové služby, jejichž hodnota by rok od roku rostla. Za necelých 100 let by dospělý (klimaxový) les zajišťoval ekosystémové služby v maximálním množství a intenzitě. Skoro 2000 ha takového lesa by vytvořil hodnoty ve výši mnoha bilionů Kč. A teď si představte, jak velká to bude ztráta řekněme za sto let, pokud nedojde k řádné revitalizaci a urychlené výsadbě listnatého lesa.

Zdají se vám ta čísla neuvěřitelně veliká až fantasmagorická ? Ale taková je hodnota funkční přírody. V mnoha článcích o tom píší významní ekologičtí ekonomové. Jeden z nejvýznamnějších R. Constanza říká : „ Lidé mají pro post-covidový svět nový úkol: vedle produkování dostatku potravin a jiných přírodních materiálů také začít přispívat k obnově přírodního kapitálu kontinentů

5

Země za účelem zajištění zdravých ekosystémů a udržitelné budoucnosti pro lidský druh !“

Ano základním problémem je naše neschopnost ocenit přírodní systémy a jejich přínosy pro náš život. Čím rychleji vytvoříme zdravou přírodu, tím lépe. Tento spěch je nutný. Klimatická změna na naše váhání nepočká ! Čekání na výsledky sukcese podle nového plánu se pro společnost určitě prodraží. Jestliže necháme krajinu ladem, dříve nebo později všichni pochopí, že tudy cesta nevede a začne se prosazovat náprava : tedy návrat k původním „zastaralým a nemoderním plánům“. Peníze však již budou odkloněné a spotřebované. Společnost je bude muset znovu nalézt a investovat. A bude to stát podstatně více než dnes.

Celospolečenské ekonomické ztráty z „ušetřených“ rekultivačních 3 miliard Kč budou nedozírné !!!

Vedle časového faktoru však tlačí na naše jednání ještě bezpečnost. Jestliže se svahy dolu pod Krušnými horami nechají na samovolném vývoji, hrozí nekontrolované sesuvy půdy. Může tím být ohrožen zámek Jezeří a obec Horní Jiřetín. To obhájci sukcese nedomysleli !

Změna zákona

Dokonale však domysleli transfer peněz na jiné účely. Protože těžaři mají ze zákona č. 44 z roku 1988 mimo jiné povinnost po těžbě provést revitalizaci krajiny do stavu blízkého přírodě, tak ponechání vývoje území samovolnému vývoji znamená nedodržení zákona a tím pádem trestný čin ! Co s touto legislativní překážkou dělat ? Kupodivu bylo pro ideology této koncepce docela snadné provést novelizaci, takže l3. dubna 2021 došlo k jeho změně.

Místo povinné revitalizace krajiny se v zákoně objevila formulace: „..přírodě blízkou obnovou těžbou narušeného území se rozumí obnova přírodně hodnotných ekosystémů na území narušeném těžbou ponecháním území samovolnému vývoji, popř. citlivých zásahů usměrňujících tento vývoj příznivě pro zvláště chráněné druhy organismů ...“

Rozumí se tím, že je možné odstoupit od revitalizace krajiny a ponechat ji svému osudu, ponechat ji ladem !

Tomuto záměru vyšel vstříc projekt firmy Deloitte, který se jmenuje:

Nové využití rekultivace ČSA.

Příprava pro budoucí nové využití rekultivovaných lokalit v Ústeckém kraji. Připraveno pro společnost Diamo, státní podnik

Jednak je úvodní název zavádějící, protože nejde o nové využití rekultivace , ale jedná se o zrušení rekultivace a přenechání území ČSA samovolnému vývoji, sukcesy. Ale ještě hrůznější je další titulek, který říká, že tento záměr by měl být realizován v celém Ústeckém kraji . Nejde tedy pouze o důl ČSA, ale o další lokality: Důl Vřesová, Důl Bílina, Důl Nástup Tušimice a další !

Kdo je hlavním ideologem tohoto záměru ? Kdo chce přerušit rekultivační práce a převést peníze z rekultivačních fondů na jiné účely a znehodnotit práci a úsilí desítek tisíc lidí v minulosti i v současnosti ? To není jasné. Zřejmé je pouze to, že v nové koncepci toto území převezme Agentura ochrany přírody a tím pádem bude ovládané MŽP. Tyto organizace budou organizovat přesměro-vání peněz na jiné účely, tedy mimo cíl jejich určení !

Vysvětlující článek

V únoru letošního roku vyšel v časopisu Česká justice článek s názvem: Plán pro důl ČSA: O část krajiny po těžbě by se měla postarat sama příroda

(Odkaz)

V článku se mimo jiné píše : „..Pak se ale zhruba před čtyřmi lety dostaly na stůl návrhy, které

6

mají leccos změnit. Meziresortní odborná komise na základě analýzy Deloitte dospěla k závěru, že stávající plány sanace a rekultivace těžebních lokalit jsou zastaralé a znamenaly by nejen neúnosné budoucí finanční náklady státu, ale zároveň bránily rozvoji rekultivovaných území. Teď je tak na stole varianta, která chce nechat větší část území přirozenému vývoji, tedy sukcesi a o které by měla brzy rozhodovat vláda!“

V jiné části se píše: „ Nespornou výhodou je pro takový přístup ale i cena takové rekultivace. Ukázalo se, že technické rekultivace, tedy způsob, jak to probíhalo dosud, jsou mimořádně nákladné a výsledek je pochybný, a to i ekonomicky.“

A dále: „ Navíc, několik desetiletí probíhající vědecká pozorování potvrdila, že ekologicky obnovená území jsou stabilnější k dopadům klimatické změny... Jde o opakovaně v praxi ověřenou metodu rekultivace u nás i v zahraničí. Bavíme se proto nejen o hnědouhelných dolech, ale obdobně řešíme i pískovny, kamenolomy a další prostory postižené těžbou.“ Atd.

Podle autorů o změně zásadního způsobu revitalizace naší krajiny po těžbě a velkých stavbách ne- bude náprava zničené krajiny zajištěna, ale ponechá se samovolnému vývoji přírody. Tedy ladem ! Tato zásadní věc, která tragicky a negativně ovlivní vývoj české krajiny a život obyvatel na desítky let, proběhla pokoutně na jakési meziresortní komisi.

Ano. Rozhodla o tom prý odborná meziresortní komise . Zatím se nepodařilo zjistit, kteří odborníci tuto koncepci vypracovali a schválili. Nejspíše to byli příslušní úředníci, kteří splnili ideologicko politické zadání svých nadřízených. To je ale děsivé zjištění. Proč neproběhla opravdu odborná diskuze se skutečnými odborníky různých názorů ? Proč neproběhla veřejná diskuze ? Proč o tom nediskutovaly nevládní organizace ? Proč o tom neví obyvatelé dotčených oblastí ? Odpověď je jednoduchá: protože celý záměr vznikl a vzniká tajně, aby do něho nemohla široká veřejnost zasahovat.

Dále se píše, že klasické rekultivace jsou zastaralé a drahé. Ano tato zastaralá česká rekultivační škola je napodobována a realizována v mnoha zemích světa.

Smutná a komická zároveň je skutečnost, že v padesátých letech minulého stoleté, když se sovětští poradci dověděli o snaze napravovat devastaci krajiny v těžebních oblastech , tak byli zásadně proti. Sovětští poradci zaujali stejné stanovisko jako dnešní progresivní krajináři: nechat krajinu ladem !

Největší dezinformace, se kterou pracuje článek, je tvrzení, že několik desetiletí probíhající vědecká pozorování potvrdila, že ekologicky obnovená území jsou stabilnější k dopadům klimatické změny.

Základním probléme je, že se žádná systematická studie na Ústecku neodehrála. Pouze na Radovesické výsypce vzniklo na popud rekultivátorů asi 50 ha území, které se nechalo samovolnému vývoji. Zde prováděli výzkum specialisté na různé živočišné druhy, především hmyz. Ucelený výzkum ekosystémů a jejich vývoj se nikdy nerealizoval !

Rekultivátor a fotograf Ing. Štýs a uznávaný odborník na životní prostředí ministr Josef Vavroušek v 90. letech navrhovali vyčlenit na sukcesi stovky ha, ale nezískali na to grant (tedy finance) a vedení Ústeckého kraje se postavilo proti tomuto záměru.

Jiné příklady z území dotčených těžbou, které se z různých důvodů nechali ladem, včetně jedné menší lokality na Dole ČSA, ani po třiceti letech nevykazují žádné výsledky. Je tam dál mrtvá

zemina bez života.

Jediné s čím lze v tomto článku souhlasit, je skutečnost, že když se krajina nechá ladem, tak to přijde levněji. Území dolu ČSA dostane na starosti Agentura ochrany přírody a krajiny. Přejdou tedy na ní i peníze z rekultivačního fondu, které budou přesměrovány na jiné účely !

Jaký smysl a jaké cíle má utajovaný sukcesní projekt ?

Pomůže to přírodě ? Určitě ne ! Situaci přírody to dlouhodobě bude poškozovat. Blahodárný vliv

7

zeleně a její produkce ekosystémových služeb se dlouhodobě nebude konat.

Pomůže to bojovat proti suchu v této lokalitě ? Určitě ne, protože dlouhá desetiletí vyprahlá rokle- poušť- se bude přehřívat. Stoupající teplo bude odhánět dešťové mraky, ze kterých nevypadne déšť. Sucho se tedy bude prohlubovat a neumožní, aby proběhla sukcese.

Pomůže to obraně proti klimatické změně ? Určitě ne ! Bez zeleně se nedá proti klimatické změně bojovat.

Pomůže to lidem v Podkrušnohoří ? Určitě ne ! Pouze budou další desítky až stovky let žít v poškozeném životním prostředí. Budou se cítit podvedení, protože jim byla slíbená rychlá náprava. A ta může nastat jenom tehdy, když se provede revitalizace podle původních plánů.

Nezasvěcený laik si jistě položí otázku: Proč má být schválen sukcesní projekt na tak obrovském území ? Nestačilo by přírodovědcům území třeba několik stovek ha ? Obvyklých je 10 % území . Projekt je z celospolečenského hlediska evidentně ztrátový a nesmyslný ? Čiší z něho přírodovědecký fundamentalismus a patologická nenávist vůči lidské společnosti.

Jaké jsou největší problémy tohoto záměru ?

Obyvatelé Mostecka budou dále žít v pustině. Přijdou na několik století o funkční živou krajinu.

Zdravotní stav obyvatel je v tomto kraji nejenom díky prašnosti stále horší než v ostatních částech republiky. Dožití je stále o 2 až 4 roky horší než je celostátní průměr. Je tedy nutné snížit prašnost a urychleně vypěstovat zelené plíce v regionu a to bez urychlené rekultivace na dolu ČSA nepůjde. Bez rekultivací se zdraví obyvatel v mosteckém regionu nezlepší, nebo nám na zdraví obyčejných lidí nezáleží ? Navíc je snahou nechat Důl ČSA samovolnému vývoji pošlapána Listina základních práv a svobod, článek 35 totiž říká: Každý má právo na příznivé životní prostředí.

Celá společnost přijde o obrovské částky z produkce zelené energetiky. Odložíme řešení klimatické změny o několik století. Zhoršíme si životní podmínky. Místo zahrady ze své země uděláme poušť !!!

Jiří Pálka

Další informace můžete nalézt na internetové televizi: TV Natura : https//tvnatura/archiv/

Videa jsou a další budou v archivu v rubrice Matka země. K dispozici je třídílný tv dokument Země znovuzrozená (3x26 minut) o životě rekultivátora a fotografa Stanislava Štýse a rekultivacích v Podkrušnohoří.

V rubrice Články naleznete písemné materiály a fotografie, které se týkají tohoto tématu