Tehdejší návrhy komunistů v parlamentní debatě o vojenském prostoru Brdy jako by nám zněly nějak povědomě. Jistě, i oni potřebovali politické body, i tehdy byly ve hře velké peníze a tyto dvě ingredience dávají vždy podobné výsledky - ať už o ně usiluje Topolánkův kabinet roku 2007, nebo komunistická opozice roku 1930 (viz psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t0325_00.htm).

Vedle ryze ideologických floskulí najdeme v parlamentním projevu soudruha Štětky návrhy, které jako by dnes premiér Topolánek opsal. Zřídit na státní účet vodovody ve všech obcích Podbrdska, zřídit potřebné cesty a staré upravit na náklad státu, čteme v zápisu z roku 1930. Vybudovat chybějící kanalizaci, opravit silnice, čteme ve zprávách z roku 2007. Tak už to prostě chodí, když ve veřejné debatě začpí boj o státní peníze.

Proč jen 10 kilometrů?

Jenže dnes, když státní peníze nabízí vláda, je základní otázka jiná. K čemu ty prostředky slouží? Mají opravdu jen záplatovat staré nedostatky, notabene takové, kterými se může pochlubit kdejaký region v této zemi? Nebo mají vést k rozvoji regionu kolem Brd, dodat mu nějaký impulz, něco skutečně oživit, rozhýbat?

Klíč je právě ve slově region. Kabinet rozhodl o vzniku Komise pro rozvoj Brdska, dává se na vědomí po zasedání vlády ve Spáleném Poříčí.

Ale o jakém Brdsku je řeč? Vymezení areálu, to je jádro pudla.

Působnost komise, v níž mají zasedat zástupci vlády, Středočeského a Plzeňského kraje i místních obcí, má být omezena okruhem deseti kilometrů od lokality budoucího radaru.

Jenže to není žádné Brdsko, nýbrž - řekneme-li to s nadsázkou - gravitační působiště vládního úplatku. Právě těmito deseti kilometry areál definovala sama vláda a místní starostové - podle zpravodajství v médiích - proti tomu samozřejmě nic nemají.

Jenže použijeme-li internetový vyhledávač, dostaneme jiné, mnohem širší Brdsko - celou řadu regionálních odkazů. Podbrdská lékárna (Komárov na Berounsku), podbrdská výstava psů (Rokycany), podbrdská rallye (Nepomuk na Plzeňsku), podbrdské knihkupectví (Příbram). Vidíme, že Brdy či Podbrdsko je opravdu zvláštní region. Není definován nějakým přirozeným gravitačním centrem, městem či významným sídlištěm uprostřed, nýbrž prázdnotou uvnitř. Komárov, Rokycany, Nepomuk, Příbram, to vše jsou lokality ležící na okrajích jakési díry v ementálu. Ta díra se oficiálně jmenuje Vojenský výcvikový prostor Jince.

Právě tady končí veškeré paralely s radarem na Marshallových ostrovech, s oblibou zdůrazňované politiky, kteří se v Pacifiku rádi přesvědčí na vlastní oči, jak to vlastně v praxi vypadá. Jenže pro základní informace nemusíme do Pacifiku, stačí nám mapa a třeba internetová Wikipedia.

Radar v Pacifiku stojí na jednom atolu z celkem 34, které tvoří Marshallovy ostrovy, stát o rozloze 180 kilometrů čtverečních. Jak velký je tedy region radarem ovlivněný? Nepatrná plocha jednoho ostrůvku. Naproti tomu radar v Brdech, ač bezprostředně zabere pár hektarů, má zázemí větší, než činí celková rozloha Marshallových ostrovů. Vojenský prostor Jince totiž měří 260 kilometrů čtverečních.

I v Grónsku jen po okraji

Přitom právě zázemí je důležité, přijde-li řeč na regionální rozvoj. Stačí se podívat do šumavských Hartmanic a Prášil, prvního vojenského prostoru zrušeného po sametové revoluci (1991). Za první republiky byly Hartmanice městem osídleným Němci, po válce rozbitou dírou na okraji vojenské zóny, dnes už je kraj opět na vzestupu (zrenovovaná synagoga, jediná horská v této zemi, muzeum Šimona Adlera, turistický ruch). Bylo by to možné, kdyby hned za městem zůstala závora vojenského prostoru Prášily?

Přesně to platí i pro Brdy, hovoříme-li o regionálním rozvoji. Proto by bylo dobré přinejmenším zpřístupnit Padrťské rybníky. Že tam může být nevybuchlá munice? To už je věc státu a jeho peněz.

Chce-li si někdo udělat názorný obrázek o stavu Brd, spíše než do Pacifiku může vyrazit do Grónska. I tam je americký radar, i tento ostrov tvoří jakousi bublinu v ementálu - uprostřed ledovec, po okrajích osídlení. Když tuto bublinu před lety překonal polárník Jakeš, riskoval pokutu. Stejnou pokutu dnes riskují ti, kteří vezmou region Brdsko za svůj a vyrazí přes tamní vřesoviště. Radar neradar, platit mohou i desítky kilometrů od jeho lokality.

LN, 7.9.2007