Vlajka rozpuštěné Dělnické strany u soudu – žalobce a policie se moc nevytáhli

Pátek 13. dubna byl ve vztahu tuzemské politiky a justice pozoruhodný. Ale nešlo jen o soudní kauzu Věcí veřejných. Zajímavé věci se odehrávaly také na jedné z periferií českých zemí. Před okresním soudem v Mostě se totiž měla rozetnout otázka, zdali veřejné užití symbolu ozubeného kola, i coby loga zrušené Dělnické strany (DS), je trestné. Podívejme se ale na počátek dění.

V roce 2010, zhruba půl roku poté, co Nejvyšší správní soud zrušil Dělnickou stranu, se v Litvínově odehrála demonstrace. Během ní tři místní aktivisté drželi prapor se symbolem ozubeného kola, loga zrušené DS. Akci sledovali i kriminalisté specializovaní na extremismus. Ti prapor zaznamenali a později celou věc dohnali k soudu.

Už samotné projednávání kauzy bylo na české poměry více než pozoruhodné. Obžaloba totiž argumentovala posudkem kontroverzního znalce Iva Svobody. Ten se nedávno stal proslulým i tím, že v magazínu Týden mluvil o údajných extremistech, tedy lidech, na které má dělat nezaujaté posudky, jako o "stupidních deprivovaných hovadech". Soudce Pavel Plch zřejmě nebyl jediný, kdo zapochyboval o objektivitě takového znalce, a z jednání jej vyloučil. Na to reagoval státní zástupce aktem v tuzemsku vskutku nevídaným: V rámci své závěrečné řeči neučinil žádný návrh! A v této atmosféře přišel pátek třináctého a rozsudek.

Soud tři aktivisty obžaloby zprostil a svůj názor pečlivě vyargumentoval. V prvé řadě se věnoval, slovy právníků, subjektivní stránce trestného činu. Jinak řečeno tomu, zdali mohli vědět, že se prezentací praporu mohou dopustit přestupku proti zákonu. První argument, proč to vědět těžko mohli, soud shledal ve slovech soudce Nejvyššího správního soudu Vojtěcha Šimíčka. Ten, jako předseda senátu, který o zákazu Dělnické strany rozhodl, serveru iDnes.cz tehdy řekl: "My jsme nezakázali používat název Dělnická strana ani její symboliku…"

Další důvody, proč obžalovaní těžko mohli posoudit, že by měli překračovat zákon, shledal v tom, že ozubené kolo, respektive jeho fragment, ve svém znaku užívá legálně fungující Dělnická strana sociální spravedlnosti. A za zhruba dva roky její existence v této věci není vedeno žádné řízení. Soud vzpomněl i to, že ozubené kolo používají běžně i jiné subjekty a jednotlivci, které za to nikdo nepostihuje. A to včetně boxera Lukáše Konečného, který právě s obrazem ozubeného kola na zádech nedávno vybojoval v Brně svůj titul prozatímního mistra světa – aniž by jej policie nějak popotahovala. Zásadním důvodem, proč soud odmítl trestat, bylo i to, že státní zástupce nebyl schopen vysvětlit, v čem měla spočívat protizákonnost skutku, pokud se nemohl opírat o znalecký posudek zaujatého znalce. "Jestliže státní zástupce jako osoba s právním vzděláním a s justiční zkouškou potřebuje k tomu, aby posoudil, zda se z strany obžalovaných jedná o trestnou činnost, vyjádření znalce, pak je jasné, že nic podobného nelze chtít od obžalovaných," konstatoval soudce. Státní zástupce se ale v reakci na rozsudek na místě odvolal.

Pátek třináctého v Mostě byl ale asi nejméně radostný pro policisty, kteří se na akci podíleli. Jejich výpovědi během předchozích líčení si totiž několikrát výrazně protiřečily. A to soudci neušlo.

Například dva kriminalisté před soudem prohlásili, že si možnosti trestně stíhat za prapor uvědomili až po akci, při kontrole obrazového záznamu. Proto jen přihlíželi, aniž by zasáhli. Jenže jejich velitel naopak soudu sdělil, že si této možnosti všiml už v průběhu akce. Prý narychlo vyslal z Litvínova posla, aby mu v Mostě z internetu stáhl, vytiskl a přivezl rozsudek Nejvyššího správního soudu, který do té doby prý nečetl. "A teprve v autě si přečte stodvacetistránkový rozsudek a z něho usoudí, že to, co probíhalo v Litvínově, bylo trestné. Toto vyjádření považuje soud za zcela nevěrohodné," zkonstatoval mimo jiné soudce.

Ale státní zástupce a policisté nebyli jediní, na koho pátek třináctého dopadl plnou silou. Například server iDnes.cz stejně jako veřejnoprávní Radiožurnál či zpravodajský server ČTK České noviny národu totiž shodně sdělily, že: "Soud všechny tři obžalované zprostil viny, protože podle něj nemuseli vědět, že strana už v té době byla Nejvyššímsprávním soudcem rozpuštěná." Zdali je možné takový nesmysl hraničící s dezinformací přičíst nekompetenci redakcí, záměru či jen opravdu smolnému pátku třináctého, to je na úvaze každého. Smutným faktem ale je, že se v posledních letech v problematice extremismu, ať už údajného či toho reálného, podobná fatální pochybení represivních orgánů i medií odehrávají. A to nejen v pátky třináctého.

LN, 17.4.2012