Šmejdi a různí pseudopodnikavci tu byli, jsou a budou. Jen se šikovně přesouvají z nápadných a již odhalených akcí typu předváděček, kde nabízeli zázračné hrnce, biolampy či masážní stroje za několik desítek tisíc korun, do jiných, více nenápadných, méně finančně náročných a na první pohled hůře odhalitelných aktivit. Jsou mezi nimi například telefonní nabídky, inzeráty na různé preparáty a podobně. Cíl se ovšem nezměnil, jen forma a taktika.

Tento týden jsem pořádal ve sněmovně konferenci právě k tomuto tématu. V boji se šmejdím byznysem všeho druhu, se definovaly tři základní oblasti. První je osvěta, medializace, vzdělávání spotřebitelů. K tomu koneckonců sloužila jak ona konference a všechny mediální výstupy z ní, tak třeba právě tento komentář. Prevence je vždy nejefektivnějším opatřením. Kde není poptávka, začne skomírat, až nakonec umře i nabídka. Kdo by i nadále platil ty drahé inzeráty na nesmysly, pokud by na ně lidé prostě přestali reagovat.

Druhou oblastí je změna postupů státních orgánů či orgánů činných v trestním řízení. Dám příklad. Za trestní čin poškozování spotřebitele bylo za poslední tři roky stíháno pouhých osm osob. Ano, čtete správně. Osm. Tak buď u nás spotřebitelé poškozování různými hochštaplery nejsou, nebo to příslušné orgány neumí stíhat. Podle mého názoru je bohužel za B) správně. Detektiv Zbyněk Prousek, který se šmejdím byznysem zabývá pět let, podal několik desítek trestních oznámení včetně podrobného rozluštění zákulisí. Všechna tato podání byla odložena. Zřejmě se nic nestalo, škoda nevznikla, jede se dál. Na místě je v této věci sjednocení praxe a vydání tzv. pokynu obecné povahy ze strany nejvyššího státního zástupce.

Poslední oblastí jsou legislativní změny. To je pro politiky, ale i pro novináře nejpřitažlivější variantou. Politik může na otázku, co s tím uděláte, odpovědět – „připravím zásadní novelu zákona“ a je to. A pro média je to také sexy – „politici připravují změnu zákona, která zatočí se šmejdy.“ Ke změnám zákonů pro samotný efekt, jsem ale skeptický. Jednak nikdy nepostihneme 100% podvodných jednání a druhak je to právě zaplevelování norem, které paradoxně právě šmejdům umožní snadnější pohyb mezi paragrafy. Ti se svými právníky připravují únikové cesty už při samotném procesu schvalování změn, který trvá několik měsíců. V principu vždy budou o krok napřed a my jen budeme řešit nově vzniklé situace.

I přesto je před námi několik legislativních změn, které vyplňují zásadní mezery, a tudíž je neřadím do té kategorie změn na efekt, o kterých jsem psal v předchozím odstavci. V první řadě je to ukončení praxe souhlasu na dálku. Nově bude muset být souhlas po telefonu potvrzen klientem písemně. Před námi je také důležitá norma zavádějící institut hromadných žalob, která u nás zoufale chybí. S energetickými šmejdy by zase mohla pomoci novela energetického zákona řešící třeba energetického zprostředkovatele (poradce) či omezení plné moci ze strany klienta. No a v neposlední řadě mám již několik měsíců ve sněmovně zaparkovanou drobnou změnu občanského soudního řádu, která zlepší právní postavení spotřebitelů, kteří se obrátili na mimosoudní orgán (ERÚ, ČTÚ, Finanční arbitr). Ti se dnes, pokud spor u tohoto orgánu vyhrají, dostávají k soudu, neboť instituce, která spor prohrála, se téměř vždy odvolává. Není ale jistota, že se o probíhajícím soudním jednání dozví právě onen mimosoudní orgán, takže u soudu zůstává klient osamocen, a to chci změnit.

Změny zákonů jistě nebudou samospásné, ale všechny zmíněné aktivity dohromady by mohly vést k viditelnému zlepšení situace. Koneckonců i tento komentář k tomu může drobně přispět.

Právo, 2.11.2019