Vždycky jsem měl hrůzu z justiční mašinerie (mašinerie, nikoli mafie, aby nedošlo k omylu). Řídil jsem se vlastním heslem: Do budovy soudu můžeš vejít jako svobodný občan – a vyjít jako kriminálník.

Neměl bych z justice takové trauma, kdybych si byl jist, že soudy hledají a také nalézají spravedlnost. Teoreticky vzato by tomu tak mělo být. Je tomu tak skutečně?

Na mysli mám justici v tzv. demokratickém a právním státě, jak by měl fungovat ve svobodném světě. Nikoli pokřivenou a účelovou justici nacistickou, komunistickou, islámskou.

Jsem proti trestu smrti. Důvodů bych mohl uvést víc, klíčový je jeden. V USA, kde absolutní trest uplatňují, bylo popraveno až příliš mnoho nevinných, než abych mohl být přesvědčen o tom, že trest smrti je OK.

Ale o absolutním trestu psát dnes nechci. Zato o Aleně Vitáskové ano.

Asi nejsem sám, kdo má pocit, prostý občanský pocit, že je obětí čehosi, co připomíná justiční štvanici. Ve víkendovém vydání Neviditelného psa (24-25/11) nejnovější vývoj kauzy „V+V“ (Vitásková-Vesecká) komentuje Zdeněk Jemelík. Svůj text zakončil větou:

Alena Vitásková se tedy nedočkala vytouženého klidu a nám divákům nezbývá než ji podporovat v další cestě kalvárií trestního procesu.

Vlastně – tento příspěvek vznikl v rámci této podpory. Proč? Protože mi celé to stíhání kvůli zaměstnání dr. Vesecké na vysokém postu Energetického regulačního úřadu připadá extrémně přitažené za vlasy. Stejně jako odsouzení oné řecké uklízečky, která zfalšovala doklad o základním vzdělání: místo absolvovaných pěti let zalhala, že studovala o rok déle. Původní verdikt: 15 let vězení. Po odvolání: 10 (slovy deset) let vězení.

Přijde vám, že to je v pořádku? Normální, přiměřené, spravedlivé?

Mně se zdá, že je to šílený verdikt. Totéž si ale myslím o návrhu státního zástupce, který pro Alenu Vitáskovou kvůli zaměstnání dr. Vesecké požadoval 3 a půl roku vězení. Nakonec byla odsouzena na dva roky s podmíněným odkladem na 30 měsíců. (Zdroj: web Česká justice, 21/11/2018) I tak se jedná o drakonický trest, uvážíme-li, o co v případu jde. Zmíněný web vysvětluje:

Trestní stíhání souvisí se jmenováním někdejší nejvyšší státní zástupkyně z let 2005 až 2010 Renaty Vesecké do nově vytvořené funkce místopředsedkyně úřadu, na starost dostala legislativně správní oblast. (...) Veseckou jmenovala Vitásková do místopředsednické funkce v listopadu 2014. Krátce po jejím jmenování ERÚ uvedl, že splňuje všechny podmínky, které má na místopředsedu úřadu energetický zákon. V zákoně mimo jiné stojí, že místopředseda musí mít nejméně sedm let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň tři roky v řídicí nebo vedoucí funkci. Vesecká byla před nástupem do úřadu advokátkou a předtím nejvyšší státní zástupkyní. Podle Vitáskové Vesecká podmínkám vyhovovala, protože se zabývala kauzami souvisejícími s energetikou.

Zdravý rozum říká: Není snad dlouholetá zkušená právnička a bývalá nejvyšší státní zástupkyně dostatečně kvalifikovaná na to, aby v nějaké instituci působila jako náměstkyně pro legislativu? A pokud ne, není její fungování v ERÚ spíše otázkou debaty, než trestního stíhání? Vitáskové v době, kdy Veseckou jmenovala, byla přesvědčena o tom, že její nová podřízená požadavky splňuje, policie došla k závěru, že nikoli – a soud to do jisté míry a zatím nepravomocně potvrdil. Je ale verdikt soudu v souladu se zmíněným zdravým rozumem? Asi tak jako verdikt řeckého soudu ve výše uvedeném případu řecké uklízečky.

Kromě toho: Pokud jmenování dr. Vesecké byl tak závažný přečin, že je za to její tehdejší nadřízená honěná po soudech, jak je možné, že okamžitě nezasáhli nadřízení Aleny Vitáskové a nezjednali nápravu? Podle energetického zákona z té doby jmenovala šéfa ERÚ vláda – proč ta nekonala? Zřejmě jí jmenování špičové právničky v zemi na post náměstkyně pro legislativně správní oblast ve státní instituci přišlo normální právě tak jako každému normálně uvažujícímu člověku.

Ještě jedna poznámka: Vitáskovou kvůli „nekvalifikaci“ Vesecké stíhá státní moc demokratického režimu. Jakou kvalifikaci, pokud jde o bezpečnostní prověrku, má Vladimír Mynář vykonávající funkci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky?

Není to všechno absurdní?