V křižovatkách pražských ulic v Praze 4 kulaté náměstíčko. Naproti Žabka, obchůdek, když někdo něco zapomene nebo na něco dostane chuť. Bůh suď. Uprostřed náměstíčka dokola stromy, lavičky. Pohoda ve stínu při cestě pro pány, pro dámy i pro psíčky. Někdo si otevře zakoupené pivo, jiný v kornoutku zmrzlinku. Posadí se, dají slovo, pohovoří. Pohoda jako v parku.

Slunce praží do ulic a tady je oáza, klídek ve stínu stromů, v nichž usedají holubi lidem k nohám i na stráži, aby dole něco sezobli. Každý z místních se tu zastaví, posedí, odpočine, pohoví si nebo se jen tak dívá do korun stromů, v nichž už budou teď na jaře co nevidět rašit první lístky.

Ale letošní jaro je jiné. Letošní jaro je překvapivé. Kolem náměstíčka vytyčili parkovací místa. Od letošního jara je ostrůvek obklopen parkujícími auty, kterými se lze jen stěží protáhnout. No budiž, město potřebuje peníze, pokývali místní hlavami a mlčeli.

Ale letošní jaro je ještě jiné. Letošní jaro je plačtivé. Kolem náměstíčka namísto nejsilnějších stromů zbyly jen kořeny. Čtyři zdravé kořeny, jak zhodnotili místní odborníci. Zůstalo jen pár slabších stromečků. Než zesílí, aby ty silné mohly následovat. Možná radní řeknou, že zasadí nové. Nové, ale určitě ne vzrostlé. Nové, ale než dají stín, tak to trvá léta, to budeme pod drnem, shrnou místní, kteří pravidelně přicházejí na náměstíčko.

Nejsou schopni ani nadávat, jen pláčou. Je po stínu, po pohodě, po kráse, po všem, co je sem přitahovalo. V letním žáru není možné sedět na prudkém slunci, není možno si odpočinout. Když mezi sebou utrousí jen pár slov, tak s otázkami, proč je zeleň z velkoměst vysouvána? Proč jsou větve v ulicích ořezávány všem stromům a keřům? Snad to není proto, aby nemusela auta parkovat ve stínu?

Lidé si stěžují. Aby jim vyhověli, tak druhý den na každý pařez navršili kopeček hlíny, aby nebyly vidět. A je vyřízeno.

Pozn. red.: zde je dřívější podoba náměstíčka (zdroj: Google Maps):