Tak počítejme:

Na jednu stanici (při šířce turniketu 60 cm nebo 100 cm) se vejde asi tak 4-6 turniketů. Některé stanice mají více vchodů, tedy možná - v průměru maximálně - 10 turniketů na jednu stanici.

Jednoduchým dělením zjistíme, že 2 160 000 000 Kč / (57 x 10) = 3 789 000 Kč. To je cena za jeden turniket !!!

Srovnejme technickou složitost turniketu s osobním automobilem. Proti tomu je to zcela jednoduchý stroj. Žádný složitý motor, brzdy, kola, která snesou rychlost 180 km/hod, bezpečností deformační zony, polstrovaná sedadla, měřící přístroje, reflektory, pneumatiky.... Asi tak 1/5 – 1/10 jeho ceny, tedy okolo 100 000 Kč.

Nebo s automatickou pračkou - to už je řádově stejné, pravda, turniket je asi složitější a nevyrábějí se ho statisíce kusů, tedy za 20 000 Kč asi nebude. Tak přidejme, dejme tomu 80 000 Kč.

Počítejme i z druhé stany – obsahuje čtečku karet a rozeznávací zařízení na papírové jízdenky, s počítačem, nějaké fotobuňky a 2 motory na ovládání závor. K tomu několik mechanických dílů. To opět tvoří dohromady asi 100 000 Kč, možná ani ne.

Jasně, něco stojí vývoj a něco montáž. I tak si troufám tvrdit, že kdyby se na dodávku vypsal poctivý konkurz, pořídí Praha turnikety za 1/10 výše uvedené absurdní ceny. (300 000 Kč za turniket + 80 000 za montáž).

Nabízí se otázka - komu Praha věnuje neuvěřitelných 1 900 000 000 korun? A zvýší potom opět cenu jízdného v Praze s tím, že provoz metra je drahý?