Veřejnoprávní televize věnuje policejněprezidentskému schizmatu neutuchající pozornost, přičemž dává jednoznačně najevo, že neschvaluje rozhodnutí ministra vnitra Martina Peciny o vrácení Petra Lessyho do řad příslušníků policejního sboru a na tabulkové místo policejního prezidenta. Václav Moravec zasvětil 15. prosince vymývání mozků veřejnosti k tomuto námětu již třetí vydání svých Otázek (obě předchozí jsem rovněž komentoval). Je to nápadný nepoměr proti malé pozornosti, kterou před rokem a půl věnoval Kubiceho puči ve vedení Policie ČR. V Otázkách dne 19. srpna 2012 si ministr Jan Kubice postěžoval, že se nesnáší s policejním prezidentem, a jediným ohlasem na následné vypuzení Petra Lessyho z policejního sboru ze dne 29. srpna 2012 bylo představení nového policejního prezidenta Martina Červíčka již v Otázkách dne 2. září 2012. Petr Lessy se v kritických dnech svého profesního i osobního života v Otázkách neobjevil a svou pověst zde neobhajoval. Naproti tomu Martin Červíček dostal příležitost bezprostředně po rozhodnutí ministra Martina Peciny zahájit přezkum platnosti jeho jmenování. ČT 24 mu tím poskytla odškodnění za nemožnost splnit si ještě před koncem roku touhu po veřejném vystoupení, které chtěl uskutečnit před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovny.

Prostřednictvím Otázek, zpravodajství a dalších pořadů se tak bulvarizující veřejnoprávní televize vehementně vměšuje do pravomoci ministra vnitra ve věcech personálního řízení policie. Vyplývá z toho potěšující poznání, že ve Švejkolandu máme přece jen více svobody než v Putinově nebo Lukašenkově carství, ale na druhé straně to ukazuje na pokračující rozval státu, postupně ztrácejícího autoritu.

Soudě podle zpráv z otevřených zdrojů rozdílnost vztahu České televize k oběma policejním prezidentům může souviset s jejich nerovným politickým krytím. Petr Lessy byl od počátku trnem v oku ODS, které naproti tomu Martin Červíček přinejmenším nevadil. Vrabci na střeše si kdysi hodně cvrlikali o velmi dobrých vztazích mezi jejím čelným představitelem exministrem Jiřím Pospíšilem a Václavem Moravcem. Jejich vzájemné porozumění může být můstkem, po němž nadále přechází nechuť ODS k Petru Lessymu do veřejnoprávní televize. Tím ale nechci obvinit Martina Červíčka z náklonnosti ke "kmotrovské" straně a Ivanu Langerovi, ač mezi policisty se o vlivu bývalého ministra na rychlý kariérní postup pana generála povídá ledacos. Je zřejmé, že se jedná o silnou osobnost, která by si své místo na slunci našla i bez údajné podpory. Ostatně jeho kvality hodnotí dobře i Martin Pecina, a to i teď, kdy to v jejich vztazích zaskřípalo.

V dnešním vystoupení se Martin Červíček choval korektně, jak u něj bývá běžné. Rozčilení, které předvedl při tiskové konferenci 3. prosince 2013, již vyprchalo. Jeho výklad situace se samozřejmě lišil od podání ministra vnitra a doplnil záporný obraz jeho postupu, nabízený oběma předchozími vydáními Otázek a dalších pořadů ČT 24. Pan generál především popřel, že by dal někdy Martinu Pecinovi naději, že své místo uvolní Petru Lessymu, pokud uspěje s žádostí o návrat ke sboru a do funkce. Zde se projevil rozdíl osobností: diplomatický Martin Červíček se zřejmě vyjadřoval tak, že nediplomatický ministr vnitra, mentálně stavěný na jednoduchá, přímočará řešení, to pochopil po svém a věřil, že současný policejní prezident bude následovat příklad svých předchůdců Jiřího Koláře a Oldřicha Martinů, tedy spokojí se s povýšením na generála a odsunem do zahraničí.

Dále vytkl Martinu Pecinovi, že řeší situaci odlišně od obdobných případů z minulosti, kdy se na svá tabulková místa vrátili odvolaní ředitelé Zdeněk Bambas a Antonín Kreml, ale své nástupce z místa nevytlačili a spokojili se s náhradním umístěním, ovšem při zachování platových tříd. Ve skutečnosti je shoda situací jen zdánlivá. Na odvolání Zdeňka Bambase kvůli údajným pochybením měl údajně velký vliv exministr Ivan Langer a Antonín Kreml čelil trestnímu stíhání, ale žádný z nich nebyl sprostě vyhozen ze služebního poměru. Když z nich soud sňal klatbu, oba dobrovolně souhlasili s tím, že se nebudou domáhat návratu na původní místa. Ve srovnání s nimi Jan Kubice naložil s Petrem Lessym skutečně brutálně a nelze se divit, že postižený se domáhá plného zadostiučinění. Má na to mravní nárok.

Martin Červíček vytáhl v neprospěch Martina Peciny kartu jejich údajného nesouladu ve věcech personálního řízení policie jako rozhodujícího důvodu pro vrácení Petra Lessyho ke sboru. Pan ministr ale jeho domněnku zásadně popírá. V každém případě z informací z veřejných zdrojů nelze prokázat ministrovu nespokojenost s generálem Červíčkem v této oblasti jeho působnosti a není známo, že by jeho oponent podnikl úřední kroky proti údajnému nátlaku či dokonce vydírání. Stojí zde tvrzení proti tvrzení. Pan policejní prezident se dostal na tenký led nutnosti dokázat pravdivost tvrzení, pokud by se jim ministr vnitra začal bránit jako pomluvě. Podobnost s okolnostmi trestního stíhání Petra Lessyho je varovná.

Ale ať už Martin Pecina měl nebo neměl výhrady k personální situaci v policii, nemohl se vyhnout zahájení přezkumného řízení, jakmile o to Petr Lessy požádal po zastavení svého trestního stíhání jako nezákonně vedeného od samého počátku.

Nicméně Martin Červíček obohatil vědomosti veřejnosti o jeden důsledek případného sesazení z funkce policejního prezidenta, o němž se dosud téměř nemluvilo. Upozornil, že vznikne tlak na provedení rozsáhlého "hýbání škatulat": zbaven funkce policejního prezidenta bude mít nárok na návrat na místo náměstka, které je obsazeno, a vypukne řetězová reakce. Vyvolává tak dojem, že v prostředí vysokých policejních důstojníků panují vztahy, odpovídající přísloví "člověk člověku vlkem". V kolegiálním prostředí by lidé uznali, že se Petru Lessymu stala křivda, má nárok na zadostiučinění a bez dlouhých řečí by se "škatulata" dobrovolně vrátila na postavení, v kterých se nacházela před jeho vyhazovem.

Nebylo by správné zazlívat Martinu Červíčkovi, že využil vstřícnosti ČT 24, protože skutečně je nezaviněně ve velmi choulostivé situaci a zřejmě potřeboval ventilovat psychické napětí. Jeho potíže ale nezavinil Martin Pecina, nýbrž bývalý ministr vnitra Jan Kubice za součinnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Je tedy na čase, až příště Václav Moravec předloží veřejnosti obvyklý přehled témat, o nichž se po Otázkách začne mluvit, aby mezi nimi bylo vyvození osobní odpovědnosti za puč ve vedení policie ze dne 29. srpna 2012.