27.1.2023 | Svátek má Ingrid


POLEMIKA: Tunelář Schwarzenberg a pohádkář Hampl

23.1.2013

Článek Návrat tuneláře Jedi Petra Hampla na včerejším Psu je nejen neobjektivní, ale v naprostém rozporu se skutečnostmi. Autor vůbec neví, že rod Schwarzenbergů se od smrti polního maršála Karla Filipa Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem u Lipska, dělí na dvě větve, na primogenituru se sídlem na Hluboké a na sekundogenituru se sídlem na Orlíku. Majetek primogenitury byl vyvlastněn ostudným zákonem č. 143/1947 Sb. zvaným "Lex Schwarzenberg". Lex Schwarzenberg je celosvětově unikátním aktem nespravedlnosti. Žádná jiná země si nedovolí mít zákon trestající jediného občana, aniž by byl obviněn ze spáchání jakéhokoliv trestného činu. Zákon vztahující se na jednoho člověka. Vždyť znakem zákona je právě to, že se vztahuje na skupinu osob, na druhově určené subjekty – nikoli jen na jednu osobu – v tomto případě na Adolfa knížete ze Schwarzenbergu. Bohužel, jak víme, léta 1945-1948 nepatřila k období, které by se vyznačovalo skutečnou demokracií doprovázenou právním státem. Bylo to období podivné tzv. "lidové demokracie", kterou se kryl nastupující komunistický režim. Jan Antoním Baťa byl největším podnikatelem a JUDr. Adolf Schwarzenberg největším pozemkovým vlastníkem. Proto se oba stali prvními úhlavními nepřáteli komunistů a museli být připraveni o majetek. A mnozí skuteční demokraté, např. i JUDr. Milada Horáková, se domnívali, že to s komunisty musí uhrát, nejdříve ustoupit a potom přejít do ofensivy. Proto i ona jako poslankyně hlasovala pro Lex Schwarzenberg. Přečíst si tento zákon skutečně stojí za to. (1)

(1) Vlastnictví majetku rodu Schwarzenbergů, větve t. zv. primogenitury na Hluboké n. Vlt., pokud se tento nachází v Československé republice, přechází v rozsahu stanoveném v odstavci 2 ze zákona na zemi Českou.

(2) Majetkem podle odstavce 1 rozumí se nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský, zapsaný knihovně na Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga, v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky, dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál.

Dodejme, že zákon sliboval poskytnutí náhrady, k čemuž nikdy nedošlo.

V celém zákoně není uveden důvod, proč k vyvlastnění dochází. Čeho se JUDr. Adolf Schwarzenberg dopustil, co provedl, není tam samozřejmě ani slovo o nějaké kolaboraci. Také nemohlo, protože Adolf Schwarzenberg byl po dobu nacistické okupace v exilu a jeho majetek byl také nacisty konfiskován. Jeho syn Jindřich Schwarzenberg, otec Alžběty Pezoldové, byl v koncentračním táboře.

Kde vzal Petr Hampl informaci, že ke konfiskaci majetku rodičů Karla Schwarzenberga došlo před únorem 1948 z důvodu kolaborace s nacistickým režimem? A jakých rodičů? Adolf Schwarzenberg nebyl otcem Karla Schwarzenberga, kandidáta na prezidenta. Jeho rodiči jsou František Schwarzenberg z orlické sekundogenitury a matka Antonie. Jiná větev, jiná rodina. Pan Hampl si neopatřil ani nejzákladnější informace o "tuneláři Jedim". Takové psaní je skutečně na žalobu o ochranu osobnosti. Vydávat rodiče Karla za kolaboranta je silná káva. Karel VI. Schwarzenberg (německy Karl Friedrich Maria Joseph Johann von Nepomuk Cyrill Method Fürst zu Schwarzenberg) z orlické větve , nar.5. července 1911 Čimelice – 9. dubna 1986 Vídeň) byl český spisovatel a významný heraldik. Za druhé světové války bojoval proti nacismu, avšak po nástupu komunistického režimu v únoru 1948 odešel z republiky do exilu. Dodejme, že byl iniciátorem známého prohlášení loyality české historické šlechty prezidentu Benešovi v mnichovských dnech r. 1938. Podobně to bylo s jeho bratrem Františkem, který se s německou útočnou puškou Sturmgewehr 44 účastnil Pražského povstání. Přes tyto zásluhy a silné vlastenecké cítění, které bylo v rodině tradicí, byl majetek primogenitury konfiskován. K té tradici můžeme ještě uvést, že k významným českým vlastencům patřili i prapraděd současného prezidentského kandidáta - Karel III. Schwarzenberg a jeho syn Karel IV. Schwarzenberg. Karel III. patřil společně s Františkem Ladislavem Riegrem a hrabětem Lvem Thunem k hlavním bojovníkům za české státní právo. Byl rovněž členem sboru pro zřízení českého národního divadla v Praze.

V říjnu roku 1871 jej velmi zklamal císař František Josef I., který odmítl fundamentální články, jež měly zlepšit postavení českých zemí v habsburské monarchii, a také korunovaci na českého krále. O měsíc později se Karel III. veřejně a rázně přihlásil k historickým právům Zemí koruny české. "Osvědčujeme pánové, že chceme hájiti práva tohoto a chrániti je budeme, seč nám síly stačí, až do těch hrdel a statků," prohlásil na českém zemském sněmu.

Karel IV. se pro změnu angažoval v postavení nové budovy Národního muzea na Václavském náměstí v Praze.

Velmi rád si přečtu od Petra Hampla jeho doklady o kolaboraci českých a rakouských Schwarzenbergů s nacisty. Pro jeho blog platí: nepiš, co nevíš.

Tak je tomu i u ostatních bodů jeho povídání, např. Karel se nikdy svých rodičů nezřekl, byl adoptován Jindřichem Schwarzenbergem z hlubocké větvě, protože ten neměl mužského potomka. U Schwarzenbergů bylo zvykem, aby dědil syn. Rakouské právo na rozdíl od českého dovoluje adopci dospělého. To je vše.