Není pravdou Křečkovo tvrzení, že“i ministerstvo pro místní rozvoj si povšimlo, že vývoj nájemného se vymyká jakékoliv únosnosti“. Nic takového ministerstvo ani nikdo jiný rozumný neřekl. Ústy ministra Čunka pouze 11.7. konstatovalo, že v „cílovém“ roce 2010 by počet sociálně slabších, majících nárok na příspěvek na bydlení, mohl dosáhnout až 60 000. To by při uváděných 750 000 bytech s protiústavním regulovaným nájemným představovalo jen asi 8% nájemníků, což není žádný neobvyklý nebo alarmující podíl.

Poslanec Křeček kritizuje rozhodnutí z roku 1995, kdy z protiústavní regulace nájemného - kterou JUDr Křeček neuvěřitelně nazývá „zákonnou výší nájemného“ - byly důvodně vypuštěny nově uzavírané nájmy bytů. Na základě toho prý „pronajímatelé mohou požadovat placení jakéhokoli nájemného“. Požadovat, stejně jako třeba řemeslnící, výrobci, obchodníci a další, cosi mohou, ale stejně je jako u všech tržních cen realizovaná cena nakonec v praxi limitována cenou místně obvyklou. Ta u nás nevybočuje z obvyklých úrovní. Příkladně roční nájemné v EU dle Eurostatu v průměru činí 6,3% z ceny bytu, což např. z třímilionového bytu vychází na 15 800 Kč měsíčně. U levnějších bytů (nikoli lineárně) klesá, jelikož průběžné náklady téměř nezávisí na místních cenách bytů.

I další Křečkova argumentace, že v některých zemích není důchodcům nad 65 let zvyšováno nájemné, je hrubě zkreslená. Předně tito neplatí, jako u nás, protiústavní regulované nájemné, které v současnosti v ČR představuje jen zhruba třetinu normálního, tedy v místě obvyklého smluvního nájemného. U smluvního nájemného by se mohlo jednat pouze o inflační koeficient, přičemž státem event. určené nezvyšování nájemného většinou stát pronajímatelům kompenzuje. Nelze od nich totiž oprávněně požadovat, aby za stát dopláceli ztráty, které jim stát způsobí přiznáním sociálních výhod jiným lidem. .

K dalšímu Křečkovu protiprávnímu požadavku, aby pronajímatelé museli souhlasit s tzv. výměnami bytů - tedy s nájemníky organizovanými a inkasovanými výměnami nájemníků v bytech, které nejsou jejich, je nutné zdůraznit několik zásadních postulátů. Základními pojmovými znaky nájmu věci jsou dobrovolnost, dočasnost a adekvátní úplata vlastníkovi za možnost užívání jeho věci. U naprosté většiny „regulovaných“ nájmů bytů není v ČR splněna ani jedna z těchto základních náležitostí. S nájemníky nejsou svobodně uzavřeny občanským zákoníkem stanovené řádné nájemní smlouvy splňující obligatorní náležitosti dané minimálně jeho §§ 37, 685 a 686. Nájem „na dobu neurčitou“ není aplikován tak, jak má a po právu být musí - tedy, že při jeho uzavření nebyla doba nájmu konkrétně dohodnuta a bude stanovena později, dohodou či výpovědí kteroukoli ze stran, přičemž výpověď nelze, jako dosud u nás, vázat nevolnickou povinností bývalého pronajímatele bývalému nájemci zajistit jeho další, dokonce rovnocenné bydlení.

Namísto nutného narovnání vztahů a zrušení dosavadního socialistického okleštění i základních vlastnických práv majitelů domů a bytů, které bez adekvátních kompenzací není, i na základě čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod přípustné, poslanec Křeček navrhuje ještě další diskriminace majitelů zásahem do jejich základních vlastnických práv. Institut velmi často regulovanými nájemníky zneužívaných, mnohdy jen fiktivních „výměn“ cizích bytů nájemníky musí být zrušen. Normální postup je ten, že když nájemník byt nepotřebuje nebo mu nevyhovuje, najde si jiné bydlení a byt v řádném stavu vrátí majiteli.Bytů je u nás dost, stačí narovnat nájemní vztahy a nabídka se ještě zvýší. Poslancem Křečkem prosazované socialistické „výměny bytů“ nájemníky, jelikož se prakticky vždy jedná o byty s „regulovanými“nájmy, jsou mj. v rozporu i s nálezem Ústavního soudu č. 84/2003 Sb., jenž zdůraznil, že prodlužování protiústavního regulovaného nájemného je nejen nežádoucí, ale i nepřípustné.

Poslancem Křečkem jsou napadána i rozhodnutí obecných soudů, kterými - v souladu s již asi 18 nálezy Ústavního soudu ČR! - soudy na základě důvodných žalob majitelů stanovují lokalitě a velikosti bytu odpovídající nájemné. V této souvislosti Stanislav Křeček naprosto nepatřičně hovoří o „stávajících nájemcích, kteří mají řádně uzavřené nájemní smlouvy“. O ty se však nejedná, i soudy řešené spory se s nepatrnými výjimkami týkají jiných osob, majitelů bytů „přidělených“, těch, kteří po nich uplatnili „přechod“ regulovaného nájmu , či těch, kteří u nás proti vůli majitele provedli výměny cizích bytů . S nimi totiž žádné, Křečkem uváděné „řádné nájemní smlouvy“, majitelé domů a bytů uzavřeny nemají!

Až tomu tak bude a vztahy budou narovnány, pak ať Křeček křičí.

místopředseda Občanského sdružení majitelů domů a bytů v ČR