Článek bohužel obsahuje značné nepřesnosti a z uváděných tvrzení vyplývá i neznalost základních dokumentů, jimiž se program Zelená úsporám řídí. Jedná se zejména o Směrnici MŽP č. 9/2009 a související přílohy, vše v platném znění.

Níže jsou pro čtenáře odpovědi na dotazy uvedené ve zmíněném článku, doplnění hlavních faktů o programu Zelená úsporám a reakce na několik omylů.

Ad 1. Proč bylo oznámeno ukončení projektu jen několik dní předem?

Podle čl. 3 odst. 2 je možné podávat žádosti do programu před, v průběhu nebo po ukončení realizace podporovaných opatření a Směrnice dále nestanoví žádné podrobnosti k předběžnému oznamování termínů zahájení či ukončení příjmu žádostí do programu, pak také nelze vyžadovat takovýto postup v případě pozastavení, jehož možnost vyplývá čl. 7 citované Směrnice. Jsme přesvědčeni, že žadatelé, kteří připravovali nebo realizují svou investiční akci v souladu s čl. 4 Směrnice, tedy mají zajištěnu projektovou připravenost, měli během zmiňovaných čtyř dnů dostatečně dlouhou dobu pro podání připravených žádostí a souvisejících dokladů. Žadatelé mohli žádosti odevzdat buď osobně na krajských, pracovištích, nebo je bylo možno zcela jednoduše poslat poštou. Všechna pracoviště SFŽP byla mimořádně otevřena i v pátek, což pro řadu pracovníků znamenalo změnu jejich osobních plánů, neboť jim nebylo poskytnuto pracovní volno.

2. Proč byl jako první pozastaven příjem žádostí v bankách?

Příjem žádostí byl pozastaven po dohodě vedení SFŽP ČR s bankami. Důvodem bylo rozhodnutí o jednotné odpovědnosti za přijímání posledních žádostí a očekávaných nepříjemných reakcí veřejnosti ze strany SFŽP. Kromě toho existovala možnost zaslat žádost i poštou, kterou velké množství žadatelů také využilo.

3. Jak je možné, že SFŽP neví, kolik zbývá finančních prostředků?

Veškerá dostupná čísla byla uvedena v materiálech pro média, která tyto informace otiskla. V tuto chvíli je reálně proplaceno žadatelům 1,3 mld. Kč. Ze všech v současné době radou Fondu doporučených a ministrem ŽP vydaných rozhodnutí o poskytnutí podpory je 42 % těch, která se vztahují k již provedeným opatřením, přičemž výše přiznané podpory činí pouze 21 % z objemu celkem požadované podpory. Z toho je zřejmý značný rozdíl mezi předpokládanou výší dotace a skutečnou, která se vztahuje i k prokazatelným nákladům. Takže Fond velmi přesně ví kolik prostředků je skutečně proplaceno a kolik alokováno pro úspěšné žadatele. Další postup uvolňování finančních prostředků je odvozován od provedených kontrol, ať již při schvalování žádostí nebo po realizaci podporovaných opatření.

4. Je opravdu důvodem pro pozastavení žádostí nárůst chyb v projektech? Problémem jsou požadované přílohy…

Opět odkážu na Směrnici MŽP č. 9/2009, v příloze č. I/5 je vše jasně a srozumitelně popsáno.

V případě části žádostí panelových domů, u kterých jsme již udělali analýzu, se chybovost pohybovala okolo 50 %. Z toho 25 % žadatelů nepodalo žádost řádně a měli chyby i ve věcné správnosti, takže tyto žádosti nelze zodpovědně připravit k projednání a odsouhlasení. Rozsah požadovaných příloh je dán právním postavením žadatele, fyzické osoby nepodnikající dokladují minimum, které vyplývá s právních předpisů upravujících čerpání veřejných prostředků. Pokud žadatel nevyužívá služeb zprostředkovatelů, pak není ani potřeba plných mocí. Co je však nezbytné, je prokázání, že opatření se realizuje na domě, který žadatel skutečně vlastní a že případní spoluvlastníci s tím souhlasí. Může se zdát, že je náročné dokladování z hlediska režimu veřejné podpory. Tady je ale nutné upozornit, že se jedná o požadavky stanovené ne ze strany SFŽP, ale Evropské komise a ÚHOS. SFŽP v tomto nemůže pro zjednodušení nic podniknout.

5. Změny v uvedených výrobcích a dodavatelích

Právě proto, že Fond má znalosti z praktického života, tak umožňuje žadatelům provádět změny vyplývající ze změny původně vybraného dodavatele nebo výrobku. Že toho žadatelé hojně využívají je jednou z velkých časových a pracovních zátěží administrace programu. Žadatel má na výběr z několika desítek tisíc dodavatelů a výrobků a technologií. Seznam odborných dodavatelů (příloha č. I/8) a Seznam výrobků a technologií (příloha č. I/9) je k nalezení na webových stránkách. Z mých zkušeností s kontrolou projektů trvám na tom, že řada žadatelů podává nedostatečně připravené projekty, kdy uvede bez již uzavřeného smluvního vztahu jak výrobek, tak možného dodavatele.

6. Proč nefungoval příjem žádostí na bytové domy?

Zde se dostáváme k emotivnímu popisu situace na krajské pobočce v Brně pohledem pana Kunce, který je však zcela v rozporu s realitou. Z úředního zápisu pracovníků krajské pobočky vyplývá:

„V pátek 29. října 2010 bylo na chodbách KP SFŽP Brno kolem 300 lidí. Přebírání žádostí probíhalo standardním způsobem asi do 10.30 hod. Pak začaly verbální útoky z řad žadatelů, proč nemáme lepší čekárny apod. K nim se přidali další s všeobecnými komentáři o úrovni zaměstnanců státní správy, jejich pracovitosti a doporučeními, jak by to dělali na našem místě. V té době se začal velmi angažovat v útocích Ing. Petr Kunc z DVG atelieru Brno. Jeho verbální útoky začal kombinovat s výzvami k fyzickému napadání zaměstnanců SFŽP a tak je donutit k rychlejšímu přijímání žádostí.

Kolem 13 hodiny byla situace taková, že centrála SFŽP požádala o pracovníky bezpečnostní agentury k uklidnění davu žadatelů. Poté přijímání žádostí probíhalo klidně do 16 hod. v souladu s pokyny vedení SFŽP. Ing. Kunc se mýlí, když tvrdí, že před pobočkou čekal od půl 4 ráno, budova KP SFŽP Brno se otevírá v půl sedmé a nikdo zde nečekal – lze doložit zprávou pracovníků ostrahy.

Důležitým faktem také je to, že jedni z prvních žadatelů byli zprostředkovatelé žádostí. Každý z nich měl několik projektů na bytové a rodinné domy a tím mohl v davu žadatelů vzniknout dojem, že přebírání nepostupuje dostatečně rychle.“

K výše uvedenému je třeba podotknout, že běžná návštěvnost tohoto krajského pracoviště je 60 přijatých dokumentací k žádostem za týden a na to jsou také nastavené prostory pracoviště.

Obrázek o situaci si každý čtenář musí porovnáním líčení pana Kunce se zápisem pracovníků pobočky, udělat již sám.

7. Proč příjem jen kompletních žádostí?

Protože jde o základní podmínku uvedenou v programu Zelená úsporám. Pro zjednodušení procesu SFŽP ve dnech 25.10. až 29.10. přijímal nejen projektovou dokumentaci k odsouhlasení, ale také formuláře žádostí, aby žadatelé mohli v tomto období vše podat na jednom místě.

Starou paní vezli vnuci 80 km a musela stát frontu, aby mohla podepsat jeden z desítek formulářů…

Na krajských pracovištích není třeba nic podepisovat, žadatelé zde odevzdávají své žádosti včetně dokladů. Pokud měla tato rodina vše v předstihu připravené, pak mohli poslat i poštou,

Dále je však třeba uvést pár důležitých faktů, které byly od samého počátku programu zmiňovány, ale bohužel se na ně v poslední době pozapomnělo:

1. Hlavní cíl programu

Hlavním cílem programu je maximalizovat míru úspor emisí CO2 a energie v obytných domech. Zjednodušeně řečeno jde o to, že český stát kupuje od svých občanů jimi dosaženou úsporu emisí CO2 a tepelné energie provedením efektivnějších opatření než jsou běžné standardy. Proto je při hodnocení žádostí kladen velký důraz na dosažení a hlavně doložení efektivnosti provedených opatření ve srovnání s běžnými normovými standardy.

2. Nárok na dotaci

Dotace je nenároková a vůbec by neměla být brána v potaz při výpočtu efektivnosti a návratnosti realizovaných opatření. Zde došlo ke zcela posunutému vnímání programu ze strany investorů, kteří dotaci započítávají do celkové návratnosti investice a orientují se na ta opatření, která jim přinesou nejvyšší míru dotace, aniž by si prověřili, že v jejich konkrétním případě se jedná o technicky a ekonomicky optimální řešení.

3. Čerpání finančních prostředků

Výše získané dotace je závislá na efektivitě a míře uspořené energie. Finanční prostředky jsou žadateli přiděleny při schválení žádosti Radou fondu a ministrem (a poté schváleny kupci emisních kreditů), ale skutečně je získá až po realizaci opatření a předložení proplacených faktur. Poté však běží doba, po kterou je možné v případě negativních výsledků kontroly (zjištění rozporu mezi skutečností a projektem) od žadatele dotaci vymoci nazpět i s penále.

4. Důsledná kontrolaJelikož jsou dotace programu Zelená úsporám součástí veřejných prostředků, je každá žádost a poskytnutí dotace velmi důkladně kontrolováno. První část kontroly je prováděna při přijímání žádostí, jde o kontrolu, zda žádost obsahuje veškeré nutné náležitosti.

Další část kontroly je zaměřena na projektovou dokumentaci, kdy je pracovníky SFŽP kontrolována dosažená energetická efektivnost navržených opatření. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že žadatelé uvádějí hodnoty, které neodpovídají realitě (ať úmyslně či neúmyslně). Takové žádosti jsou vraceny.

Poslední část kontroly bývá přímo na místě realizace či při kontrole faktur od dodavatele, které se opět srovnávají s předloženým projektem.

Všichni žadatelé by měli počítat s tím, že jejich žádost bude velice důkladně posouzena a v případě, že dojde ke zjištění rozdílu mezi projektem a realizací, bude požadováno vrácení poskytnutých peněz i s penále. Celkem je naplánováno více než 3, 5 tisíc kontrol a to po dobu až 3 let po skončení realizace.

Žadatelé, kteří již žádost podali, třeba i pod časovým tlakem, by měli velmi pečlivě zvážit, zda svůj projekt ponechají k posouzení či jej upraví a předloží po spuštění programu v příštím roce. Žadatelé s novými žádostmi by měli velmi pečlivě posoudit skutečnou efektivitu a míru uspořené energie a CO2.

Je také třeba uvést na pravou míru několik omylů, které pan Kunc uvádí v duchu kritiky programu, kterého se dobrovolně účastnil zpracováváním podkladů k žádostem pro své zákazníky.

1. SFŽP mělo poskytnout jasný požadavek na počet a druh příloh…

Zaráží mě, že se pan projektant nepodíval do výše zmíněné směrnice MŽP č. 9/2009, v příloze č. I/5 najde vše jasně a srozumitelně popsáno. Dále pak web programu ZÚ obsahuje nadstandardní množství informací, které pomáhají žadatele provést celým procesem. Je zvláštní, že více než 50 tisíc úspěšných žadatelů tomu rozumělo.

2. Projektová dokumentace pro program Zelená úsporám je de facto nepoužitelná pro stavební řízení

Projektová dokumentace přikládaná k žádosti se zpracovává v souladu se zák. č. 183/2006, stavební zákon. Toto je zcela jednoznačně uvedeno v příloze č. I/7, obecné ustanovení. Dále je pak na webu uvedeno: „K žádosti o poskytnutí dotace se přikládá dokumentace, z níž je patrný rozsah a způsob provedení podporovaných opatření… Pokud je minimální rozsah dokumentace požadované programem součástí projektové dokumentace pro stavební povolení či ohlášení, postačuje předložit tuto projektovou dokumentaci.“

Závěrem mohu osobně ujistit všechny žadatele, že veškeré finanční prostředky alokované v programu Zelená úsporám budou vynaloženy výhradně na účel, ke kterému byly od samého počátku určeny - a to na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v obytných domech, tedy rodinných a bytových.

Náměstkyně ředitele SFŽP ČR
Úsek GIS