Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996SPOLEČNOST: Zelená úsporám - červená iluzím
1. Proč bylo oznámeno ukončení projektu jen několik dní předem?
Způsob, jakým bylo pozastavení vyhlášeno a provedeno, silně evokuje měnovou reformu z 50. let. Tisíce zahájených projektů nebylo možné řádně dokončit, projektanti pracovali ve dne v noci, aby stihli alespoň ty nejrozpracovanější zakázky dotáhnout do konce. Kdo vám zaplatí projekt, který je k ničemu? Oficální sdělení, že projekty mohou lidé použít a dotace je jen jakási forma výpomoci, přičemž hlavní iniciativa má vzejít od občanů, je jasným důkazem absolutní neznalosti věci. Projekt pro ZÚ musí být zpracován podle zcela jiných pravidel a je de facto nepoužitelný pro stavební řízení (výpočet měrné potřeby tepla, schémata vytápěných ploch, přílohy k de minimis apod.).
Je opravdu náhoda, že k vyhlášení došlo dva týdny po volbách, a to zrovna v týdnu, kdy byl státní svátek? Nenahrává tento fakt snaze přijmout co nejméně žádostí? Byl by takový problém vyhlásit konec příjmu žádostí k 30. listopadu, přičemž by byl uveden seznam nejčastějších chyb v projektech, jednoznačný požadavek na počet a druh příloh s tím, že samozřejmě žádosti budou vyřizovány podle pořadového čísla až do vyčerpání dotací. My projektanti bychom měli čas žádosti řádně dokončit, neuzavírat nové a nemuseli bychom stát dvanáct hodin ve frontě. Nevěřím, že by toto nedokázali na SFŽP pochopit, proto se domnívám, že snaha o zastavení příjmu žádostí je motivována zcela jinými důvody, než jsou ty uvedené v tiskovém prohlášení.
2. Proč byl jako první pozastaven příjem žádostí v bankách?
Výše uvedené myšlence nahrává i fakt, že s okamžitou platností byl pozastaven (a to bez předchozího avíza hned v pondělí 25.10.) příjem žádostí v bankách. Proč? Do banky můžete přinést žádost až po kompletním schválení projektu (formální i technická správnost), dokonce až po realizaci, tak proč byl příjem těchto žádostí zastaven jako první? Nenahrává to opět doměnce, že je za tím snaha okamžitě zastavit tok peněz a chyby v projektech jsou jen záminka?
3. Jak je možné, že SFŽP neví, kolik zbývá finančních prostředků?
V každé žádosti je přesně vyčíslena suma, o kterou se žádá, výše dotace je odvozena od výměry vytápěné plochy, nemůže se tedy měnit podle cen stavebních prací nebo inflace. Každá žádost má své číslo (pokud je po formální stránce kompletní) a jaký je tedy problém do systému při přidělení žádosti uvést i výši případné dotace? Tím mám přece hned jasný přehled o tom, kolik finančních prostředků bude nutné maximálně vynaložit, spíše jich bude méně, neboť některé žádosti nebudou případně schváleny z důvodů chyb v technické části, a tím pádem je pak možné tyto prostředky použít pro další žadatele. Je to náhoda, nebo opět jen záminka?
4. Je opravdu důvodem pro pozastavení žádostí nárůst chyb v projektech?
Pokud ano, byly někde tyto chyby popsány, aby bylo možné se jim vyhnout? Věřím a z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit, že obvykle není problém vyřešit projekt stavebně-technicky, zásadní problém jsou požadované přílohy, jejich notářské ověření a hlavně počet. Proč tedy nejsou na stránkách ZÚ uvedeny přesné seznamy příloh pro konkrétní typy projektů a příklady chyb, aby se jim mohli žadatelé vyhnout?
5. Změny v uvedených výrobcích a dodavatelích
Dalším oficálním důvodem byl nárůst žadatelů, kteří před realizací změnili typ výrobku nebo dodavatele* (musí být přesne uveden v žádosti). V tiskovém prohlášení MŽP se tvrdí, že je to důkaz nedostatečně připravených projektů. Opět zásadní neznalost problému. Od podání žádosti do realizace může uběhnout i více než rok, za tu dobu se situace na trhu může zásadně změnit (původně vybraný dodavatel zkrachuje, stane se nesolidním, není schopen či ochoten pro rodinný dům garantovat ceny na rok dopředu apod). Změna dodavatele nebo výrobku má svá jasná pravidla a do této doby jsem vždy od SFŽP slyšel jen minimální výtky či problémy s tím spojené. Opět záminka nebo rovnou příprava půdy pro jednoho či dva centrální dodavatele? Tak jak tomu bylo např. u internetu do škol, kdy místo podpory lokálních firem stát vybral jednu, o jejíž finanční výhodnosti si, myslím, každý udělal obrázek sám.
6. Proč nefungoval příjem žádostí na bytové domy?
Ve frontě na krajském pracovišti v Brně jsme čekali od 3:30 ráno. Byli jsme první na řadě s žádostí na bytový dům. Pracoviště otvíralo v 8:00. Zatímco příjem žádostí na rodinné domy probíhal v rámci možností plynule a dotčení pracovníci se snažili vyhovět maximálnímu počtu žadatelů, u žádostí na bytové domy tomu bylo přesně naopak. Osobně jsem stál ve frontě od 8:00 a jako první na řadě jsem přišel do kanceláře předložit projekt ve 14.15 (pracoviště zavíralo v 16 hod). Jak je to možné? Proč od 8 do 14 hodin nebyla přijata ani jedna žádost od lidí, kteří čekali ve frontě? Dotyčný pracovník, pan Franc, jediný pro celý Jihomoravský kraj, možná nějaké žádosti zpracoval, ale rozhodně ne těch, co stáli od noci ve frontě. Na otázku, proč žádosti nepřijímá, mi nebyl ochoten nikdo z fondu odpovědět, pan Franc se choval značně arogantně, zavolal si na žadatele i ochranku, ale proč nepřijal jediného žadatele, nedokázal a ani nechtěl říci. Takže zatímco u rodinných domů bylo vyřízeno odhadem sto žádostí, u bytových domů tři. Proč? Byla to jeho osobní neochota nebo to bylo nařízení „shora“ - žádosti na bytové domy přijímat jen v nejnutnějším rozsahu? Na tuto otázku lze poměrně snadno nalézt odpověď: opakovala se tato situace i na jiných pracovištích? Pokud ano, je to milému čtenáři jasné.
7. Proč příjem jen kompletních žádostí?
Tato nevinná věta v sobe skrývá mocnou zbraň. Na vlastní oči jsem viděl starou paní, kterou její vnuci vezli 80 km a která byla nucena stát hodiny ve frontě, jen aby mohla podepsat jeden z desítek formulářů přikládaných k žádosti (jednalo se o zateplení rodinného domu). Sehnat v odlehlé vísce notáře nebylo možné a v pátek po státním svátku to rozhodně nebylo snadné ani v Brně, všechny pobočky Czech-pointu byly totálně obsazeny žadateli, kteří tu opomněli, tu neměli ověřený ten správný podpis na tom správném místě. U bytových domů to bylo ještě horší, přesný seznam ve srozumitelné formě neexistuje (vsadím se, že pokud vezmete promovaného právníka, ekonoma a stavaře a zavřete je do jedné místnosti, tak nedokáží vyplnit bez jediné chyby všechny potřebné žádosti a určit přesný počet příloh). A tak se stalo, že kolega, zkušený žadatel, byl vyhozen, protože daňové přiznání přikládané k de minimis měl sice správně úředně ověřeno a za poslední tři roky, avšak údajně je měl mít třikrát (naprosto nesmyslný požadavek, ale zkuste se někde bránit). Tu zase bylo najednou potřeba doložit dvakrát originál výpisu z obchodní rejstříku (zkuste si jej sehnat v pátek odpoledne, když stojíte čtyři hodiny ve frontě…). Některé požadavky jsme slyšeli poprvé, a to jsme už úspěšně podali několik žádostí. Opět náhoda? A tak po mnohahodinovém čekání zjistíte, že vám chybí jeden z třiceti dokladů, a jste vyhozeni. Doložit jej, třeba za půl hodiny, není možné. Naštěstí zafungovala kolegialita mezi projektanty a žadateli a tito lidé byli pak puštěni, aby mohli žádost zkusit znovu podat.
Pane ministře, děkujeme! Zvládáte svou práci opravdu dobře.
Zásadní otázka, která se ve světle výše uvedených skutečností naskýtá, je: Opravdu jsou uvedené důvody skutečným důvodem pro pozastavení příjmu žádostí? Anebo se jedná jen o maskovací manévr a týmy na MŽP už přemýšlejí, jak peníze převést na jiný účel? Já za sebe říkám, že věřím té druhé verzi.
Nechť pan ministr Drobil jednoznančně tyto hypotézy vyvrátí, např. prohlášením, že finanční prostředky programu Zelená úsporám budou použity výhradně k účelu, ke kterému byly určeny (rodinné a bytové domy), a stávajícím způsobem (lokální dodavatelé apod.).
Já osobně něveřím v otevření programu k 1.2.2011, stejně tak nevěřím oficálním důvodům. Budu ale velmi rád, pokud se mýlím, a osobně se panu ministrovi omluvím za své pochyby.
* viz. Tisková zpráva MŽP ze dne 25.10.2010
Autor je projektant
