Paní Zuzana Čaputová se ještě neujala svého úřadu, ale spolek okolo bývalé hlavy České republiky má jasno: špatná volba pro Slovensko.

Pan Jiří Weigl, kancléř expresidenta Václava Klause, propůjčil své jméno dehonestacím ženy, která v červnu vystřídá dosavadní hlavu státu Slovenska Andreje Kisku.

Už v první větě označuje volbu obou jako „smůlu“. Je jen škoda, že pan Weigl ani slůvkem nenaznačil, kdo z kandidátů na slovenského presidenta by byl „štěstím“, i když letmým pohledem vzad o pár let by se jistě dal najít muž, který by panu Klausovi konvenoval. Netřeba jmenovat, všichni vědí, o koho jde.

Zásadním důvodem pro negaci spolku Institutu Václava Klause (dále jen IVK) je fakt, že paní Čaputová nic doposud nevykonala. Připouští její angažování v „místním“ sporu o skládku v Pezinku a v případě zrušení amnestie Vladimíra Mečiara pro jeho spřízněné darebáky, ale jinak je to prý tabula rasa. Pan Weigl například opomněl, že se paní Čaputová angažovala v případech lidí, kteří byli dle jejího názoru neprávem obviněni a neměli finance na pořádnou obhajobu.

Pan Weigl píše, že volební kampaň byla u paní Čaputové „čistý marketing“. Pan Weigl nejspíše doposud nepostřehl, že každé volby, u nás, v Horní Voltě, USA atd., a to jak do parlamentu, na Úřad hlavy státu či do obecního zastupitelstva, jsou vždy marketingem, tedy nabízením hodnot kandidáta, který občané buď uchopí anebo odmítnou. Za paní Čaputovou sice nestojí kariéra politika, ale životní dráha, která je - na rozdíl od dalších kandidátů - prosta podvodů, pomluv, útoků na protikandidáty. Představa, že president státu musí mít za sebou politickou kariéru, je mantrou, která leckde ve světě neplatí a není zřetelné, že by to občanům nějak vadilo či uškodilo. Možná těm „naivním Slovákům“ už došlo, že ti, co za sebou mají delší politickou dráhu, nejsou pro nejvyšší ústavní post v zemi vhodní. Dělat z nich naivní hlupáky je už za únosnou mezí a slavný IVK by měl zatáhnout za záchrannou brzdu.

V článku nesmí chybět samozřejmě ani malinkatý balónek pochybností, kdo to všechno platí. Jistě, IVK si neumí představit, že lze vyhrát volby a současně se nezadat s někým „vzadu“. Možná by nám měl pan Weigl sdělit, jak byl tedy zvolen jeho guru před 16 lety a poté ještě jednou. Občané by rádi rozkryli to, co se šeptá o tehdejší podpoře pana Klause.

Ve slušné společnosti, kam dle zmíněného článku pana Weigla IVK rozhodně nepatří, se čeká na to, jak se daný člověk ve funkci projeví. Nechává se pověstných 100 dní ve funkci do první kritiky. Má to minimálně dvě výhody. Ta první, že se budou řešit již konkrétní kroky daného jedince a nebudou muset nastupovat spekulace. Ten další je ještě důležitější. Pokud se daný jedinec osvědčí, nebudou předčasní kritici a nyní i členové IVK považováni za hlupáky.

Článek pana Weigla k dohledání zde.

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora