Včera zemřel Ivan Medek, velkolepý člověk a mimo jiné jeden z posledních gentlemanů v našem veřejném životě. Jeho encyklopedické vědomosti, noblesní kultivované vystupování, kultura projevu, moudrý humor, absence jakékoliv vulgarity, elegance, to vše bylo součástí jeho osobnosti. Vlastnosti, které z naší společnosti už téměř zmizely.

O Medkově životě a díle bude jistě v těchto dnech publikována řada statí. Rád bych však k dokreslení jeho osobnosti připomněl, že v době, kdy byl kancléřem prezidenta Havla, velmi usiloval, aby státní vyznamenání dostal Karel Kryl. Havel to z malicherných důvodů dlouho odmítal, takže se na Karla dostalo až po jeho smrti, čímž se naplnil verš z jeho písně (K dobrému příteli zas obracíš se zády. A když ho odstřelí, po smrti dáš mu řády.). Když se v Břevnově Ivan Medek s Karlem Krylem nad jeho rakví loučil, zazněly chrámem nenávistné výkřiky: Lžeš! Nelži! To si pan Medek opravdu nezasloužil…

Pro kultivovanou část veřejnosti byla významná Medkova aktivní činnost v laickém katolickém sdružení Opus bonum, které v roce 1978 založil v Německu opat Anastáz Opasek. Ivan Medek se poté, co byl vyštván do exilu, práce Opus bonum aktivně účastnil. Sdružení pořádalo pravidelná setkání, mnoho vykonalo pro zlepšení česko-německých vztahů, vydávalo publikace a podporovalo protikomunistický odboj ve vlasti. Po převratu přesunulo svou činnost do Čech a po smrti arciopata Opaska v roce 1999 se předsedou stal Ivan Medek. Pod jeho vedením Opus bonum vzkvétalo, dokázal přivolat ke spolupráci významné osobnosti, sympozia připravil vždy tak, aby témata byla živá, aktuální.

Každé sympozium osobně moderoval svým nenapodobitelně moudrým i vtipným způsobem. Pokračujeme v dobrém díle Anastáze Opaska – to bylo mottem Medkova působení v Opus bonum. Ode dneška tuto charakteristiku naší činnosti doplňujeme: Pokračujeme v dobrém díle Anastáze Opaska a Ivana Medka.

Letošní podzimní setkání v Břevnovském klášteře bude zasvěceno jeho životu a dílu.

Opus bonum