Zkušenosti z Německa a dalších západoevropských zemí nám ukazují, že policie při ochraně svých vlastních občanů proti emigrantské kriminalitě často selhává. Neviním přímo policejní útvary těchto zemí, protože policisté musí poslouchat rozkazy svých nadřízených. Mohu ale vinit vládnoucí politiky těchto zemí, kteří mají na policejní sbory přímý vliv. U nás to naštěstí zatím není aktuální, ale kdyby přece jen došlo k nic neřešícímu plánu přerozdělování migrantů, který bruselské vedení EU přes všechnu kritiku stále prosazuje, mohla by rychle nastat podobná situace i u nás.

Policie pravidelně selhává v Německu, viděli jsme to také na několika videozáznamech z Anglie i Francie, četli jsme svědecké výpovědi ze Švédska, Dánska, Norska a dalších zemí. Děje se to zkrátka všude tam, kde státy a jejich vlády rezignovaly na prověřování všech nově příchozích. Do jejich zemí se tak mezi těmi, kteří možná mají na humanitární pomoc nárok, skrytě dostává značné a těžko identifikovatelné množství kriminálních živlů, jejichž prvním úkolem je způsobit rozvrat a chaos, terorizovat domácí obyvatelstvo a zastrašovat domácí pořádkové síly, které mají kvůli politikům svázané ruce.

A výsledek? Jen v posledních měsících jsme byli prostřednictvím informačních médií svědky vraždy dvanácti muslimům nepohodlných žurnalistů v Paříži, vraždy sto třiceti nevinných civilistů v Paříži a také svědky surových útoků na stovky žen v nejméně dvaceti německých a dalších evropských městech. Byli jsme svědky desítek až stovek znásilnění, někdy i nezletilých, zejména v Anglii a ve Švédsku. Viděli jsme videozáznam, kde skupina muslimských výrostků křičí na Angličany a jejich neozbrojené a zjevně vystrašené policisty: „My jsme tady doma! Tohle už není vaše země! My to tady přebíráme!“ Čím je muslimů v hostitelské zemi více, tím jsou arogantnější a útočnější. Jejich přesvědčení o vlastní rasové nadřazenosti vyplouvá na povrch. Nepřipomíná vám to něco, co už jsme jednou v dějinách zažili?

Dnešním televizním zpravodajstvím proběhla zpráva, že německým úřadům „zmizelo“ 150 tisíc registrovaných uprchlíků a nikdo neví, kde jsou. Tohle bychom neměli podceňovat, protože Německo s námi sousedí a hranice je volně prostupná. Proč se náhle vypařili, když Německo je údajně „kýžený cíl“ muslimských emigrantů? Co od nich můžeme očekávat?

Internetové Parlamentní listy uveřejnily 25. února článek Radka Pokorného, z jehož dvou podtitulů cituji:

Vetřelci hledají cestičky
„...migrantské tlupy se stále častěji objevují zejména v západních Čechách...“

Operace „vývoz“
„Němečtí podnikatelé, kteří vlastní mnoho nemovitostí (často přes prostředníky) v pohraničí ... přivážejí ... bez většího povšimnutí uprchlíky, kteří jsou v Německu vyhoštěni nebo už pro ně zkrátka nezbývá místo. Migranty následně ubytovávají ve svých ubytovnách, hotelích a penzionech – vše prý v souladu se zákonem – ale bez jakékoliv pozornosti našich úřadů.“ Konec citátu.

Jak zní závěr? Kvóty nekvóty, už dnes se na naše území dostávají z Německa muslimové, kteří na pobyt v EU nemají legální nárok. Jaká asi může být míra nebezpečnosti těch, kteří už byli jednou imigračními orgány vyhoštěni? Řečeno mírně, potenciálně vysoká.

Všimněte si aktivity samozvané „policie šaría“ v muslimských ghettech vznikajících na okrajích velkých francouzských měst, či v tzv. „no go“ zónách v Anglii. Zavádějí vlastní „pořádek“, který je v příkrém rozporu se zákony a zvyky hostitelské země. Jejich „hlídky“ hrubě napadají každého, kdo se neobléká nebo nechová podle jejich představ či podle muslimského středověkého náboženského kódu.

Nesmíme dopustit, aby k něčemu podobnému došlo také u nás. Zkušenosti ze zemí, kde se tyto věci dějí, ukazují, že multikulturalisticky orientovaní politici mohou z těch či oněch důvodů policejní sbory zřejmě snadno paralyzovat. I kdyby k žádnému omezování nedocházelo, počty policistů nejsou takové, aby mohli ochránit všechny veřejné plochy všech měst a menších obcí. Co nám v této situaci zbývá?

Stará, ale stále platná poučka říká, že štěstí přeje připraveným. Protože nevíme, a zdá se, že tohle dnes neví vůbec nikdo, kam nás tzv. uprchlická krize ještě může zavést, jedinou smysluplnou odpovědí je budovat neozbrojenou domobranu. Vybavit ji mobilními telefony pro rychlou komunikaci s policií po vzoru Itálie, jejíž vláda před několika dny ohlásila, cituji „zřízení noční domobrany proti imigrantským násilníkům a také zřízení neozbrojených lidových milicí“.