Podle výsledků prodeje denního tisku meziroční pokles přesahuje v průměru 10%. To by mělo vést vydavatele k zamyšlení nad příčinami tohoto faktu. Jedna z nich je nepochybně v tom, že velká část lidé, hlavně mladších, volí jako svůj dominantní informační zdroj internet a papírové noviny k životu prostě nepotřebuje. Druhá část odpovědi ale jde takříkajíc za novinami a novináři samotnými. Co oni (ony) dělají pro zvrácení toho neblahého trendu?

Takovou otázku si musel nutně položit každý, kdo držel v ruce pondělní Mladou frontu Dnes. Noviny, které se dlouhodobě profilují a chtějí být považovány za seriózní liberálně orientovaný mainstream, na titulní straně jako hlavní zprávu přinesly velikou fotografii dvacetiletého zpěváka a palcový titulem Martin Chodúr superstar. Inu, soutěž ve zpěvu jistě sledovalo hodně lidí, ale že by vítězství českého finalisty (Chodúra) nad slovenským (Šmajdou) bylo hlavním tématem pro pondělí, to by těžko někdo obhájil. Pokud by už bylo třeba nějakou jednu událost vypíchnout na piedestal nejdůležitější víkendové novinky, tak to byl určitě krach ekologického summitu. Mladá fronta Dnes zjevně pokračuje ve své snaze oslovit čtenáře Blesku a dalších drbacích tiskovin. Jenomže se jí pak může snadno stát, že tak přijde o ty své zavedené čtenáře, které zajímá spíš ekologický summit než Martin Chodúr. A noví čtenáři se z řad těch, kdo kupují Blesk, asi taky nepohrnou. Proč by to dělali, jim by přece překážely v MFD zprávy typu těch o ekologickém summitu. Oni chtějí jen své celebrity, a těch mají v tabloidech dostatek. Ba ne, tahle neurčitost zacílení může být pro MFD sebevražedná.

Přitom právě MFD, jen o pár stránek dál, přináší (možná jako jediný český list) velice přesnou charakteristiku toho, co přinesl onen ne)úspěšný eko-summit. Totiž jasné svědectví o tom, že dominantní a určující dvojící nejbližší světové historie bude duo USA-Čína. Redaktor z toho dokonce vyrobil vtipný neologismus Čínamerika. Je to tak, Amerika se stává čím dál víc ekonomicky závislou na Číně, což v důsledku znamená, že bez souhlasu Číny se na světě nic opravdu důležitého nestane. Těžko by někdo mohl očekávat, že rapidně rostoucí čínská ekonomiky zavře sama sobě kohoutek zákazem emisí. To by spáchala harakiri. Že tím přidělává vrásky zbytku světa, zjevně neřeší. Teď jde o její mocenské postavení. Redaktor MFD to dobře ví a výstižně píše. Je ovšem smutné, že až pět stran za usmívající se superstar na titulce. Dojde k té Čínamerice ještě vůbec nějaký čtenář?

(Psáno pro Česká média)