Z Rady pro rozhlasové a televizní vysílání odvolali Štěpánka spolu s dalšími členy v roce 2003 poslanci v souvislosti s prohranou arbitráží státu se společností CME. Kvůli ní musel stát zaplatit CME 10,7 miliardy korun za zmařenou investici do televize Nova.

Ano, je pravda, že stát zaplatil více než 10 miliard korun. Ano, je také pravda, že v roce 2003 poslanci Radu odvolávali „v souvislosti“ s prohranou arbitráží se CME. Však to také Špidla, Dostál, Sobotka, Svoboda a další vytrubovali do světa, seč jim síly stačily.

Jenže tahle „pravda“ má jeden háček. V roce 2006 už každý, kdo to vědět chce, respektive je ochoten si to zjistit, ví, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání prohranou arbitráž nezavinila. A právě proto, že tohle obehrané a zákeřné obvinění zpráva ČTK opět evokuje, je to zpráva hrubě zavádějící a lživá. Existují pro to minimálně tři zcela konkrétní důkazy.

Zaprvé: trestní oznámení na členy RRTV prošetřoval Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Policie České republiky. Žádné zavinění radních policie neshledala a trestní oznámení odložila.

Zadruhé: ke stejnému závěru dospěla také parlamentní vyšetřovací komise, což posléze hlasováním stvrdila i Poslanecká sněmovna. Paradoxně tatáž Sněmovna, která předtím odvolání Rady předsedovi vlády navrhla. Ze závěrečné zprávy vyšetřovací komise vyplývá, že stopy prohrané arbitráže vedou nikoli na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, nýbrž na Ministerstvo financí.

Za třetí a především: ač Špidla a spol. vinu členů Rady za prohranou arbitráž vytrubovali do světa, seč mohli, do oficiálního odvolání se to napsat neodvážili. Ba co víc, oni do něj ve své bohorovnosti nenapsali důvody vůbec žádné. Což je samozřejmě v rozporu se zákonem.

Co z toho vyplývá? Tvrzení ČTK, že „Štěpánka spolu s dalšími členy v roce 2003 poslanci (odvolali) v souvislosti s prohranou arbitráží státu se společností CME“, je prostě nepravdivé. Kdyby se redaktor „četky“ nedržel mýtů, ale vycházel z faktů, musel by napsat, že „Štěpánka spolu s dalšími členy v roce 2003 poslanci odvolali bezdůvodně“, respektive s čistě politickou motivací.

A kdyby redaktor pátral dál, zjistil by, že právě proto se také odvolaní radní obrátili na soudy. Soudní spory se táhnou již čtvrtým rokem a momentálně dospěly (po pracovně právní linii) k Nejvyššímu soudu a (po správně právní linii) k Nejvyššímu správnímu soudu. Zda to skončí až u Ústavního soudu, se ještě neví. Jeden hezký precedens už nicméně existuje, neboť v obdobném případě předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové ústavní soudci pravili, že bez uvedení důvodů v právním státě odvolávat nelze.

13. 11. 2006, www.petrstepanek.cz