Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uložila na svém posledním zasedání pokutu České televizi za to, jakým způsobem informovala, přesněji spíše neinformovala, o výsledcích arbitráže mezi Českou republikou a společností EMV ve věci televize TV3. Správní řízení s Českou televizí vedla RRTV na základě mé stížnosti (celý text ZDE). Dovolím si připomenout, co jsem radě napsal:

Na tiskové konferenci (ke zhlédnutí ZDE), kterou jsem spolu se zástupcem Ministerstva financí v souvislosti s vítězstvím České republiky v mezinárodní arbitráži ve věci televize TV3 14. 7. 2009 uspořádal, Česká televize se svým štábem natáčela. Nic ovšem neodvysílala. Ani ve zpravodajství, ani v žádném ze specializovaných pořadů. Proč se český divák nesmí dozvědět o okolnostech úspěchu České republiky? Proč se divák nesmí dozvědět, že členové RRTV postupovali podle zákona a že hájili zájem České republiky? Proč se nesmí dozvědět, že to byly naopak jiné osoby a instituce, které pozici České republiky komplikovaly a poškozovaly? Proč má divákovi zůstat utajeno, že úspěch v této arbitráži znamená zásadní průlom v dosud spíše neúspěšné mezinárodně-arbitrážní praxi státu a obrat v jeho přístupu k některým arbitrážním zlatokopům, považujícím ČR za jakýsi zaslíbený „arbitrážní Klondike“? Nebo to snad ČT nepustila na obrazovku proto, že to jsou nezajímavé informace?

Na tiskové konferenci zazněly znepokojivé informace o podivné roli, kterou v kauze TV3 sehráli někteří členové Legislativní rady vlády ČR na čele s tehdejším místopředsedou vlády Pavlem Rychetským (ČSSD). Očekával bych, že televize veřejné služby tyto informace prověří, prošetří a dotyčným položí (třeba i velmi nepříjemné) otázky. Česká televize ovšem neudělala nic.

Obává se snad někdo v ČT, že investigací a analýzou celé kauzy by se mohla rekriminovat zajímavá vlastnická a funkční provázanost některých osob se společnostmi TV3 a EMV, konkrétně třeba Karla Schwarzenberga, Jana Kalvody, Zdeňka Bakaly, Jana Dobrovského či Dany Bérové? Či neuvěřitelné výroky některých politiků, kupříkladu třeba Vlasty Parkanové a Hany Marvanové, jež v arbitráži naprosto zásadním způsobem poškozovaly pozici České republiky? Nebo že kauza TV3 byla – jak vidno – další falešnou záminkou k odvolání RRTV v roce 2003? A že na likvidaci tehdejší RRTV zřejmě měl někdo svůj ekonomický a politický zájem? Nebo že vypluje na povrch, že stejně jako Česká republika vyhrála arbitráž ve věci TV3, mohla vyhrát i arbitráž okolo Novy? A konečně – nesouvisí dnešní nezájem ČT o věc s obavou, že dnešní důkladná analýza by Českou televizi usvědčila z její vlastní špatné práce a nežádoucího aktivismu v minulosti?

Omlouvám se, ale ono to opravdu vypadá, že veřejnoprávní Česká televize některé osoby a jejich poklesky kryje. Je to o to více znepokojující, že kupříkladu Pavel Rychetský je v současnosti předsedou Ústavního soudu ČR. Nebo je to snad normální – a proto pro veřejnoprávní televizi nezajímavé –, že se místopředseda vlády Rychetský ve zjevné spolupráci s protistranou (společností EMV), ba přímo na její objednávku, spolupodílel na distribuci problematických právních posudků, které v jednání se společností EMV podrážely nohy jiným státním orgánům, konkrétně Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, což ve svém důsledku (v případě neúspěchu v mezinárodní arbitráži se společností EMV) mohlo způsobit škodu až 2 miliardy korun?

Je to podivná věc. Na jedné straně si novináři (i ti z České televize) stěžují na „náhubkový“ zákon, na straně druhé – a tento konkrétní případ to dokládá – si náhubek dobrovolně nasazují sami. Proč? Co je k tomu vede? Přitom jedním ze základních atributů médií veřejné služby – a právě proto si diváci veřejnou televizi přece platí – by mělo být zpravodajství a publicistika ve stylu „padni, komu padni“.

Tolik rekapitulace mé stížnosti, na základě které Rada pro vysílání vedla s Českou televizí správní řízení a udělila jí pokutu. K obdobnému závěru nedávno dospěla také jiná rada, Rada České televize. Předseda rady mi napsal:

K Vaší stížnosti týkající se informování ČT ve sporech ve věci TV Nova a následně prohrané arbitráže je rada toho názoru, že se jedná o oprávněnou stížnost. Rada proto doporučí generálnímu řediteli, aby se zmíněným tématem Česká televize zabývala podrobněji a důkladněji, aby nemohly vznikat žádné pochybnosti o objektivitě a vyváženosti. Rada ČT žádá generálního ředitele, aby ji informoval o způsobu, jakým bude tato záležitost ve vysílání objasněna.

Tož tak! Už se na to objasnění, proč ČT neplní funkci, pro kterou si ji platíme, moc těším. Můžete se těšit se mnou.