aneb Vyretušovaná Jitka Vodňanská

Měl jsem jako kulisu puštěnou televizi a najednou to, co běželo na obrazovce, přitáhlo můj zájem, takže jsem se začal dívat pozorněji. Na ČT2 dávali v rámci každoročně probíhajícího měsíce nikoli československo-sovětského přátelství, nýbrž měsíce nanebevzetí Václava Havla, dokumentární film Havel jede na dovolenou. A protože jsem toho o Havlovi dost přečetl, něco mi nesedělo.

Tenhle úsek Havlova života, o kterém pojednává zmíněný film, totiž ve své knize Voda, která hoří podrobně popsala skvělá česká psychoterapeutka Jitka Vodňanská. A kdo je či byla Jitka Vodňanská? Záměrně nepíšu, že Havlova milenka, neboť nechci její místo v Havlově životě právě tímto slovem snižovat, protože to po řadu let byla daleko spíše Havlova partnerka, i když spolu nebyli sezdáni a paralelně existoval i Havlův vztah s jeho manželkou Olgou, ba i dalšími ženami. Každopádně je to žena, která Havla milovala a po řadu let byla prakticky jeho nejbližší osobou. Zároveň jí to ale posléze nezabránilo napsat nesmírně poctivou a otevřenou knihu, která je zdaleka nejpravdivějším dokumentem, kdo Havel opravdu byl, a hlavně jaký byl.

Ale proč to všechno píšu? Celou tu „dovolenou“, respektive cestu po vlastech českých i slovenských lemovanou návštěvami přátel z tehdejšího disentu, o které zmíněný film pojednává, totiž spolu s Havlem absolvovala právě Jitka Vodňanská. Jenže o tom není ve filmu ani slovo. Občas se tam zcela okrajově vyskytuje jakási Havlova „známá“.

Proč to všechno? Dozajista proto, aby portrét politického „světce“ a kim-ir-senovskou svatou monstranci, kterou vytvářejí Havlovi zcela nekritičtí ideoví pohrobci, nekazil ten skutečný a opravdový Havel, takový, jaký opravdu byl. A jaký byl? Citově rozevlátý, pokrytecký, neukotvený, sebestředný, zraňující, zrazující. A přestože sama Jitka Vodňanská Havla opravdově milovala a nikdy milovat nepřestala, pro řadu čtenářů její knihy vyznívá Havla osobnostní rovina dosti odpudivě.

To se ale divák nesmí dozvědět, a proto se Havlův život retušuje úplně stejně, jako se z fotografií Klementa Gottwalda kdysi odstraňovaly osoby, které nechal popravit.

Ano, přesně takhle se falšuje historie.