Média podala působivý obraz zkázy. A to se bouře Sandy stane ještě politickým argumentem

V noci z pondělí na úterý našeho času udeřila na východní pobřeží Spojených států bouře, jako tradičně obdařená dívčím jménem, tedy bouře Sandy. Prostřednictvím médií sledovala světová veřejnost příchod hurikánu. Živel se blížil rozvážným tempem padesáti kilometrů za hodinu k lidskému mraveništi, k oblasti, kde je koncentrováno vše, co v oblasti lidského počínání koncentrováno může být. Následujícího dne zprávám o Sandy nebylo možno uniknout. Nesly se ve stejném duchu. Citujme jako příklad z úvodního článku agentury Reuters:

Miliony lidí po celém východním pobřeží Spojených států se probudily do zkázy vyvolané obří bouří Sandy, která vyřadila z provozu elektřinu v širokém pásmu nejhustěji obydlené oblasti země, zaplavila newyorské metro a zalila ulice v bankovní čtvrti Manhattanu. Obří destrukce, to je společný motiv zpravodajství vibrujícího podél poledníků i rovnoběžek.

Kdo vibraci podlehne, pomyslí si, ještě že tam nebydlíme. Nebo: ubohý New York. Nebo: je to boží trest za bohatství a pýchu.

Bez vibrace a s chladnou hlavou bereme v úvahu fakta. K úternímu poledni našeho času bylo hlášeno šestnáct obětí na životech. Metropolitní oblast New York má devatenáct milionů obyvatel, podle sčítání lidu z roku 2010 s přilehlými oblastmi dvaadvacet milionů obyvatel. Na milion obyvatel tedy připadá 0,7 oběti, přičemž nevíme, za jakých okolností k neštěstí došlo a jaké jsou bezprostřední příčiny úmrtí. Ulice bezpochyby zaplavené jsou. Zpravodajství CNN nám poskytuje obraz těchto ulic v přímém přenosu. Auta jimi projíždění opatrně, pomalu, voda jim sahá výš než po ventilek.

Agentura Reuters, jejíž stylista stvořil onu větu prodchnutou duchem posvátné hrůzy před běsnícím živlem, zveřejnila fotografii, která oblétla svět. Zobrazuje slečnu, uhýbající před cákancem mořské vody někde na nábřeží. Na sedmi místech je zaplaveno newyorské metro. Je to nejrozsáhlejší systém podzemní dráhy na světě s 34 linkami, 468 stanicemi, s rozsahem 337 kilometrů. Média poskytla obrázky zaplavených kolejí a potrvá prý několik dnů, než se podaří z postižených míst vodu vypumpovat. Vybuchovaly transformátory, v New Jersey hořelo ještě během úterka a na mnoha místech vypnuli proud. To jsou fakta, o kterých nelze pochybovat.

Destrukce má pro lidské bytosti neodolatelnou přitažlivost. Současná média se stala generátorem obrazu globální destrukce. Na případu Sandy je to dobře vidět. Už citovaná CNN nabízela osmkanálů, jak sledovat Sandy, počínaje přímým televizním zpravodajstvím, sledovatelným i na počítači, případně na displeji chytrého telefonu, přes satelitní snímky, radarové záznamy, svědectví přímých účastníků až po komunitu Twitteru a Facebooku. Že zkázu lze sledovat i na vlnách rozhlasových, je nabíledni. Vše, co je k vidění, je vidět, vše, co je k slyšení, je slyšet. Lidé nebudou vnímat, že se dohromady nic moc vážného nestalo. Žijí ve vibrační sféře megazkázy.

Autor těchto řádků by riskoval lynč, kdyby se dostal do rukou lidem, kterým Sandy zničila auto nebo vyplavila dům. Naštěstí je to ještě méně pravděpodobné, že při Sandy zahyne jeden konkrétní člověk z oněch dvaadvaceti milionů obyvatel metropolitního území. Postižení by těžko přijímali argument, že zkáza rozsahu Sandy by v Bangladéši nebo v ústí Mekongu nikoho nevzrušila, že v tamních oblastech husté populace jde o tisíce a desetitisíce mrtvých. Náš svět euroatlantické civilizace se snaží o absolutní odstranění jakéhokoli rizika. Bouře je vnímána jako výzva orgánům pověřených péčí o bezpečí obyvatelstva. Jakmile opadne, nastane zkoumání, hodnocení a padnou odsudky. Těch sedm zaplavených míst v metru někdo šeredně odskáče.

Už teď je zřejmé, že Sandy bude mít i ozvuky politické. První reakce naznačovaly, že je to přímý důsledek globálního oteplování, přičemž globální oteplování je vyvoláno lidskou činností. Byla odstavena jaderná elektrárna. I to bude argument pro antijadernou lobby. Bouřka, která měla obrovité rozměry a napáchala velké škody, nicméně nebyla žádným apokalyptickým běsem, se stane politickým argumentem. V přední linii se střetnou odborníci a vědci. Profesor meteorologie na MIT Kerry Emanuel tvrdí, že globální oteplování povede ke snížení počtu hurikánů, zatímco jeho oponent P. J. Webster dovozuje, že počet cyklonů se celosvětově snížil, ale je víc mimořádně silných a destruktivních bouří.

Podstatné ale je to, co je nad úrovní vědeckých disputací, a to je debata ideologická a politická. Až se Sandy vybouří někde v nitru kontinentu, bouřka potrvá v myslích. Bouřka živená vibracemi lidské přirozenosti.

LN, 31.10.2012