Představte si, že jste například pouličním hráčem na housle. Hrajete si tak každý den na svém oblíbeném plácku ve stejné ulici. Každý den, rok co rok. Stejně, jako dny pouličního umělce časem zešediví, dostává monotónní tvář i jeho okolí. Mezi pravidelnosti, které roky míjí, patří také jeden (bezesporu zvláštní) úkaz. Vždy v čase, kdy stará fena paní ze sousední ulice má svůj menses, přichází tato nehárající starší žena se svou postarší hárající fenou k pouličnímu houslistovi.

Fena, podrážděná vyplavenými hormony, když slyší falešné housle, začne třít své krvácející genitálie před houslistou o dlažební kostky, vrhá se na záda a zoufale vyje. Panička, sledujíc onen výjev, svolává svědky vzácné události. Nadšeně řinčí na celou ulici, aby každý, kdo je v okolí, si této zoufalé odchylky v chování menstruujícího zvířete mohl řádně užít a duševně nabažit. To vše za zvuku falešných houslí a nemelodického vytí.

Že jsem nechutný? No dovolte?! Vždyť je radost z takového úkazu společenskou normou. Podívejte se na podvečerní zprávy z 11. května 2009 v některém archivu nebo monitoringu (na tn.cz jsem je nenašel, jinak bych dal samozřejmě odkaz). Menstruace, kterou doprovází ono stresové chování zvířete, má podle investigativního reportéra TV NOVA spojitost s očekáváním zpráv Vaší Naší televize. Když zvíře zaslechne znělku televizních novin oné nejsledovanější, nejlepší, nejkulturnější televize, upadá do nevídaného transu.

Zvláštní, že ona postarší fena takto vyvádí, pouze když „má své dny" a ve chvíli, kdy začíná hlavní zpravodajská relace. Jak reportér v reportáži uvedl, onen nadpřirozený jev se u zvířete projevuje poslední čtyři roky.

Vlastě jedno o vysvětlení mě napadá. Fena, zoufale vyjící a kutálející se u znělky zpráv TV Nova nebyla vskutku nejmladší. Postarší zvíře je stejně neklidné jako postarší člověk. Vzhledem k tomu, že je na sklonku svého reprodukčního období života, lze předpokládat, že je její menstruace bolestivá a zásadně zvyšuje její nervozitu.

Když si k tomu připočtu skutečnost poslední čtyři roky zhoršující se zpravodajství TV Nova (o skutečnou informaci v této relaci divák nezakopne mnohdy několik dní), nedivím se, že to zvíře vyje jak v posledním tažení bolestivé nemoci.

Jsem muž. Nemám menses. Sleduji maximum dosažitelného zpravodajství. Popravdě u zpráv TV Nova nevyju. Nemohu však popřít, že mi nejednou ujede sprosté slůvko, a když se tak zamyslím, ve skutečnosti jsem ono bolestné hauuuuuu, také často ze svého hrdla vydal.

Snad se to nikde „neproflákne“. Nerad bych byl předmětem radostné reportáže o muži, který při znělce zpráv TV Nova radostně vyje, kope nohama a nadšeně skáče z okna...

Autor podporuje aktivity o.s. Hospic pro Liberecký kraj. Umírat jako člověk je přirozené lidské přání.

Autor je volný reportér, publicista