V těch pár dnech od chvíle, kdy jsem nebyl znovu navržen do Evropské komise, mi MF Dnes věnovala více prostoru než jindy za celý rok mého mandátu. Ani teď se ovšem tato pozornost netýkala náplně mé politiky. Místo toho o mně MF Dnes nejprve napsala, že za mé vlády skokem narostlo zadlužení České republiky. Pak mě charakterizovala jako komisaře, který si držel svou zemi "od těla". A nakonec se v rozhovoru i následných článcích soustředila hlavně na to, že teď budu pobírat vysokou "doživotní rentu".

Zadlužení v roce 2003 narostlo zčásti kvůli více než 70 miliardám na úhradu historických povodní (které jsem nezavinil), ale zejména kvůli tomu, že do státního rozpočtu bylo započteno téměř 500 miliard ztrát z privatizace z 90. let uložených na "černém kontě" v Konsolidační agentuře. Tyto ztráty jsem nechal započíst do rozpočtů, a tak jsem označován za viníka, zatímco jejich původci jsou prohlašováni za vzorné, neboť měli vyrovnané rozpočty. To je pozoruhodná logika: viníkem podle ní není ten, kdo škodu způsobil, ale ten, kdo trvá poctivě na jejím zaplacení.

Komentovat výši odchodného a důchodů evropských komisařů je samozřejmě možné. Ale ani nejhorší bulvár si nedovolí vložit někomu do úst větu, kterou vůbec neřekl, jak to učinila MF Dnes mně s titulkem "Doživotní rentu si zasloužím". Takovými zjevnými fauly bohužel Mf Dnes rozhodně nepotvrzuje své ambice být "nejserióznějším deníkem" v ČR. K tomu, co si já osobně zasloužím nebo nezasloužím, jsem se totiž nevyjadřoval - jen jsem věcně popsal, jak a proč tato pravidla v Evropské komisi platí. Mj. jsou zárukou toho, že bývalí komisaři mají v dalším politickém působení zajištěnu plnou nezávislost.

Do třetice: svou zemi jsem si od těla nedržel, mohu to snadno dokázat. Mé aktivity v ČR obnášely nejméně 50 pracovních dní ročně – kromě jednání se členy vlády jsem vystupoval mj. na konferencích a univerzitách, účastnil jsem se veřejných diskusí, jezdil jsem do krajů možná víc než většina domácích politiků atd. Od těla jsem si držel, podobně jako předtím v české vládě, jen lobbisty, kteří pak o mně šířili, že s nimi "nekomunikuji". Měli ovšem na mysli přesně ten typ klientelistické "komunikace", po kterém v českém státní rozpočtu zůstala svého času ta pětisetmiliardová díra. Ano, přiznávám, tento druh "komunikace" neovládám a ani ovládat nechci.

Tento text byl psán pro MF Dnes. Redakce ho však odmítla publikovat, i když autorovi nejprve přislíbila poskytnout prostor na jeho reakci. Nakonec mu však toto právo odepřela.