Jan Rejžek je můj oblíbený komik. Zvláště jsem miloval jeho žertovné výstupy v roli Mydláře české kultury v populárním sitcomu České televize Katovna. Škoda, že tuhle řachandu již na Kavkách stáhli z vysílání. Ještě že se nikam nestáhl bavič Jenda. No, posuďte sami.

Ve čtvrtečních Lidových novinách (Únosy a útěky, 2.11.) hýká nadšením, že Česká televize pouští bolševické agitky z padesátých let. Zábavný Jenda třeba shledává, že „dramaturg České televize Zdeno Kubina měl výborný nápad ... když vymyslel trojdílný filmový cyklus, v němž by se v neděli odpoledne na ČT1 odvysílal český politický snímek a pár minut poté ‚zrcadlově‘ na ČT2 americký protějšek.“

Že mnoho diváků vůbec netuší, že jde o nějaký dramaturgický cyklus a jen nevěřícně zírá, když ve sváteční víkend, kdy si připomínáme výročí vzniku masarykovské republiky, se z obrazovky line Internacionála, že jen těžko lze po sobě sledovat dva filmy, které běží na ČT1 a ČT2 souběžně, jako se to podařilo o týden později, ale hlavně a především, že cyklus prostě srovnává nesrovnatelné, nemůže veselého Jana nijak vychýlit.

Ale nebyl by to snad ani nepřekonatelný klaun zábavné kulturní tortury Jan Rejžek, člověk pevných morálních zásad a ještě pevnějších názorů, kdyby prakticky v ten samý čas neomočil své kritické pero také na jiný způsob. V Reflexu č. 44 v rubrice Never more na otázku Co vám nejvíce kazí náladu? pro změnu odpovídá:

Never more opět Primě, která po Plechové kavalerii vytáhla další seriálový klenot – Čtyři z tanku a psa. Čekám teď už jen Sedmnáct zastavení jara.

Já zase čekám, čím Mydlář Jan pobaví příště.

A propos – ještě vzkaz na Primu: Nepouštějte ty seriály jen tak, ale vymyslete nějaký oduševnělý dramaturgický cyklus. Pak vás Rejžek určitě pochválí. A vězte, nic tak nepotěší jako pochvala od zábavného humoristy.

6. 11. 2006, www.petrstepanek.cz