Dívám-li se na naše zpravodajství v TV a čtu-li tisk, kdyby to nebylo tak smutné, musel bych se smát. Tak jako v době útoku Spojenců na Saddáma Husajna jsem se dozvídali nikoliv o útoku Spojenců, ale o americkém útoku, a proslavené reportáže z Bagdádu vypadaly tak, že nezaujatý člověk by se mohl domnívat, že Saddám už za malý okamžik zvítězí nad Američany, kteří dělají všechno jen a jen špatně. Tirády, které televizáci tak milovali a mnoho lidí jim (protože když to říkají v televizi, musí to být pravda) věřilo do okamžiku, kdy onen doveda líčil brzkou zkázu Američanů a vzadu za ním v klidu projel americký tank.

Ani na vteřinu se za tyhle bláboly a lži neomluvila jediná televize a jediný reportér. Kdyby řekli „báli jsme se Saddáma“ nebo „byli jsme hloupí a věřili jsme jim“, prosím. Ale ani slovo. Jak by mohli také oni investigativní reportéři z TV někdy lhát, podvádět a jednoznačně manipulovat s divákem? Oni nadlidé, co se po Watergate pasovali na neomylné věrozvěsty?

Na českých, ale i na mnoha evropských obrazovkách měl onen proslavený Saddámův ministr denní vystoupení o tom, jak bude nepřítel zničen. To vše prokládaly štáby TV ukázkami „odhodlaných“ obyvatel, kteří padnou za svého Saddáma rádi a hned. Záběry z bojů byly prokládány „zoufalými“ matkami „nevinných obětí americké agrese“, které, zabalené jak mumie, ječely do kamer, válely se po zemi, případně hrozily do kamery pěstí a kalašnikovem a proklínaly americké agresory, zatímco v pozadí poskakovali adolescenti v maskáčích, s kuklami na hlavách a stříleli do vzduchu. Náramně dramatické obrázky, ty se televizákům vždycky moc líbí! Pokud je k mání nějaký ne příliš odporný, ale dostatečně „výtvarný“ obrázek zakrvácené oběti, nejlépe uprostřed místnosti, v které se neuklízelo a nemalovalo od doby co ji postavili, tím lépe.

Tyhle blbosti s vážnou tváří vysílaly a dodnes vysílají televize celé Evropy a do novin dodávají obrázky o „trpícím“ arabském, případně muslimském (obyvatelé velké části Iráku a Iráčané všichni nejsou Arabové!) hlavně agentury AP, Reuter a několik dalších, které se na „utrpění ubohých muslimů„ přímo vyžívají.

Přestože ve prospěch Saddáma bojovali a bojují dnes hlavně sunnité, a to tím, že po stovkách vraždí šíity. Ti jim to s chutí oplácejí a na spojenecké vojáky si troufnou jen skutečně občas. Což ovšem hbitě využijí všemožní novináři, všeláskovci a korektníci z hysterickému ječení a tom, že vlastně zamřelo jen relativně pár spojenců (hlavně jde o Američany) a kolik že již zemřelo obyvatel Iráku. Že je zavraždili nikoliv spojenci, ale jiní obyvatelé Iráku, je novinářům, jak se zdá, jedno.

Válečné úsilí Izrael, spojenec Západu, vyhrává, propagandistické prohrává. Což je špatné i pro nás. Dnešní svět je nikoliv reálný, ale „televizní“. Co není v TV, neexistuje. Co tvrdí reportéři, je „pravda“, byť je to sebevětší lež!

A tak v dnešních mediích francoužští antisemité (hlavně ti ve vládě), ruku v ruce s madridskými zbabělci, podporováni italskou a vůbec evropskou levicí hřímají své názory. A hlavně je předvádí na obrazovkách.

Ve škole při studiu psychologie se učí, že více než 80% informací přijímáme očima. Je-li pak tento vliv doplněn sofistikovaným způsobem překrucovanými zprávami – viz nesmysl, že Izrael válčí s Libanonem, zatímco válčí s Hizballáhem - to je možno překonat nikoli rozumem, ale opět nějakou propracovanou propagandistickou strategií.

Co začít třeba takhle? Za izraelskou stranu by po atentátech neměli vystupovat vzdělaní mužové s jarmulkou na hlavě. Měly by to být nějak vizuelně zajímavé osoby. Rabíni s fousama. Váleční veteráni. Nebo někdo podobný.

Také by se mělo dbát na to, aby vzadu v záběru kamery nechodili opejzovaní „židáci“, jak je nazývá mnoho Evropanů. Ti v nich vzbuzují zasutý latentní antisemitismus. A vůbec by vzadu v záběru neměli být normálně oblečení lidé a celé domy a čistota. Co takhle vystoupení v prastaré synagoze? Většina lidí nikdy vevnitř synagogy nebyla?! Ale musela by být hodně stará a ne moc nóbl, to lidi nemají rádi. Zvlášť ne u Židů.

Propagandistické oddělení Izraele by mělo mít na každé natáčení zpráv z konfliktu po ruce dostatek postarších hereček, které umí dobře zahrát výjevy, na nichž se údajné matky drásají nehty po obličeji, ječí do kamer (čím víc, tím líp), válí se po mrtvolách v rakvích (pokud by se to někomu zdálo neapetitlich, lze skutečné mrtvoly nahradit plastikovými dvojníky).

Naprostou chybou je, když izraelská propaganda dovolí (já vím, že Izrael je demokratická země a nezná cenzuru, ale přece), aby hovořil v přímém přenosu třeba reportér ČT 1 z Izraele, na který „údajně“ padají stovky muslimských raket, ale nikde žádná není vidět. Natož její dopad! Kdo mu má věřit? Vysílá a za ním se třpytí světla Haify? Krásné a na pohled mírové?! Poslouchaj, to je u nich reportáž z války?

A nebo oni čecho-Izraelci, co mluvili v neděli v otázkách V. Moravce. Elegantní, učesaní, oblečení a za nimi modré Středozemní moře a slunce….

Všechno blbě! A neříkejte mi nic o svobodě slova! Když jedna strana lže jak když tiskne a svět jí to žere, je na čase s tím něco udělat. Ona izraelsko-česká babička měla vyprávět o svých vnucích v nějakém bunkru, rozcuchaná, v špinavém a potrhaném hábitu, nebohým dětičkám podávat poslední vodu k pití z otlučeného, nepříliš čistého hliníkového a tudíž dle ekologů jedovatého hrnku.

Děda měl mít dvoudenní strniště, košili umolousanou a propocenou tak, že by člověk měl pocit, že ten pach potu cítí i z obrazovky! Neměl mírně rozčileně vykládat, že oni s Libanonem nebojují. Chyba! Jak se to dělá? Ať se podívá na dnešní MfD na obrázek Neffa mladšího, strana A 10! Zarostlý postarší chlap, tedy jistě ne voják, otevřená ústa v nenávistném výkřiku a ruka s prstem ukazující kamsi, kde podle textu měly být hrůzy, co napáchal Izrael. Žádný hrůzy na obrázku vidět nejsou, ale foto je tak expresivní, že prostě musíte uvěřit, že mu hnusní Židi ublížili!

Kam se hrabe hladce oholený a vzorně učesaný starší pán, co mluvil z Haify! Ušlechtilý výraz, na to nikoho dneska nenachytáte. A ta ústa, ta ústa. Při řeči jen lehce otevíraná, takže se nedá zjistit ani zda nemá přední řezáky na pokladnu, zatímco správný muslim na každé fotce, tak jako na té od mladého Neffa, řve, až jsou mu vidět mandle!

Špatně to říkal ten decentní pán z Haify! Neměl říkat že oni nechtějí s Libanonem bojovat. Kdo si, gottseidank, všímá někoho, kdo tvrdí, že nechce bojovat? Měl naopak říkat, že bojují za celý civilizovaný svět, který uznává Starý a Nový zákon. Za lid Knihy!

Také, nezlobte se, rozčileně říkat, že spadla bomba vedle domu syna, kousek kde si hrál vnuk, a neukázat žádný rozflákaný barák a díru do země, to je shit! Nemít fotku nějakého, jedno jakého, rozflákaného baráku, jako to dělají muslimové a jejich propaganda? Jo a pak taky české TV. Co dělalo místní oddělení propagandy?

Jinak se to má dělat! Díru do země na křižovatce v jižním Bejrútu jsem viděl už snad stokrát. A jestli byla zrovna z jižního Bejrútu a kdo a kdy jí udělal? Koho to zajímá?! Byla to izraelská raketa, byl to vůbec Bejrút? Milí, rusky mluvící izraelští přátelé, známe to: „Čort znájet!“

A navíc existuje mrtvola arabského řidiče izraelské státní příslušnosti zabitého v severním Izraeli raketou Hizballáhu! Neříkat to ten židovsko-český dědeček z Haify ve vstupu do pořadu V. Moravce, ani to bychom nevěděli.

A přitom z něčeho takového, kdyby na jihu Libanonu zabili Izraelce izraelskou raketou, to by taková AFP či AP, Reuter i někteří šibalové z BBC ve spolupráci s muslimy udělali hlavní zprávu na celé týdny.

Obraťme si národnosti oběti a podívejme se, jak by to vypadalo, kdyby byl mrtvým žid. . Už vidím v novinách články s titulky :

Libanonský žid zabitý izraelskou raketou (AP, AFP, Reuter – ČTK)

Podtitulek: Útoky na civilisty pokračují!

Text: Na Libanon dopadla další raketa! Muž jedoucí v autě, původně ortodoxní Žid, který jel na návštěvu ke svému muslimskému příteli v jižním Libanonu, byl zákeřně……

Případně jinak:

Pomsta na zrádci?

Podtitulek: podivné praktiky izraelské armády!

Text: Včera zahynula izraelskou raketou na území Libanonu další z civilních obětí. Byl jí rodilý žid, který pobýval v Libanonu. ….. Jeho okolí spekuluje o tom, zda nebyl záměrně zavražděn izraelskou raketou jako pomsta za zradu Svaté židovské věci. Dokládají to i jeho poslední mobilem zachycená slova: „ Ježíšmarjá, kam sem to zajel? Krucifix, tahle blbá mapa..“ Slova která zanikla v rachotu výbuchu, dokazují hlasitým vzýváním Ježíše, kterého fanatičtí Izaelci zavraždili, že onen muž hluboce nesouhlasil s agresivní politikou zastánců Velkého Izraele….. “

Atd.

Sakra, abych neklel! To v tom Izraeli není nikdo, kdo by něco takového dokázal vymyslet? Vždyť to jde tak lehce?!

Tak mizernou propagandu aby člověk pohledal! Na Izrael za poslední rok či dva dopadlo víc než 1000 raket a informaci o tom nikde nikdo nenajde, až na neznámé stránky v hebrejštině a angličtině?! Co dělá izraelské ministerstvo propagandy? Jestli ho mají. A když ho nemají, proč ho nezřídí?

To je takový problém, když do nějakého domu flákne raketa, trochu propagandisticky zapracovat? Kouknu na místo, zavolám agenturám a makám! Seženu haldu dětiček, pokud možno rozcuchaných a uřvaných, což jejich matky lehce zajistí, když jim sdělí, že jestli nebudou pořádně řvát a kvílet, že jim vypnou počítač a klimatizaci.

Matky musí nasadit ztrhané výrazy, musí být neupravené a rozcuchané a hlavně musí hodně ječet. Pokud není kolem domu dost velký čurbes, je nutno ho tam navézt z nějaké skládky. Reportér musí zdůraznit, že raketa dopadla na úplné chudáky a tu raketu koupili bohatí arabští ropní šejkové a mulláhové!

Nezapomenout! Mezi dětmi a maminkami, co ječí, musí být někdo zajímavý, třeba s tmavou pletí. Nejlépe nějaká mladá žena původem z Etiopie. Čím černější, tím lepší. Předem nutno upozornit všechny genderové organizace a také všechny bojovníky proti útlaku barevných. Pozor! Při mluvení zastřít, že se jedná o židovku, to by nemělo u těchhle lidí žádný efekt. Prostě mladá barevná žena, oběť bombardování raketami!

Dobré by bylo, kdyby s sebou měla vlastní dítko. Nelépe sirotečka. Ony tyhle děti etiopských židů mají krásné oči a silně to dojímá, když hledí do kamery. A navíc, když dokážete, aby mělo u nosu nudli! Na nudli nezapomenout, je dojímavá. Úplně perfektní pak je, když po jeho hlavě lezou nějaké mouchy! To je u televizních diváků osvědčený! Jestli máte u toho baráku málo much, tak si je kupte! Přeci vám nebudu radit i v takovýchhle blbostech!

A nezapomenout na umělecké zpracování! Matka mluví dojímavě a hodně komolenou angličtinou s roztomilými přebrepty. Samotná barevná matka musí být buď děsně ošklivá, anebo naopak dojímavě krásná. A musí mít v tváři výraz hrůzy! Pak diváci u televize zcela určitě odsoudí ropné šejky a ajatolláhy.

Šejci a ajatolláhové, co ovládají těžbu ropy, jsou důležití. To aby se nasrali motoristé kvůli ceně benzinu. Tvrzení, že za všechno kolem – rozflákaný dům, řvoucí děti, ječící matky v pozadí, čurbes po zemi (nejlépe staré sudy a prázdné plechovky) - za tohle že můžou ajatolláhové a že to chtějí dělat „všem“, vzbudí nervozitu v obyvatelích Evropy, kteří se sice muslimů bojí, ale myslí si, že tak špatně to u nich doma nedopadne. A že je Izrael daleko.

Izraelská vláda by také měla nařídit, aby se na ulicích po bombardování neuklízelo! Rozflákané domy jsou fotogenické a některé takové rozmlácené baráky vysílají TV na celém světě dlouhé roky! Pozor, rozflákaný barák, kolem kterého není nepořádek, to se divákům nelíbí.

Izraelské sanitky je potřeba také dostat co nejvíce do záběrů TV. Místo účelné a rychlé práce posádky je potřeba, aby zdravotníci hystericky kolem běhali sem a tam a přitom se kolem nich hemžily maskované osoby se samopalama. Že mít v ruce po bombardování samopal je blbost, to je pravda. Ale kameramanům a divákům se to líbí.

Také vstupy izraelských ale i českých reportérů z Izraele jsou z židovského hlediska celé špatně. Poučte se, jak se to dělá jinde! U Arabů!

Reportér, který stojí a klidně vykládá, že na severní Izrael dopadlo za dva poslední dny 1500 raket, je nevěrohodný! Zkuste to jako TV Nova, když hlásí o okresní bouračce! Reportér musí být udýchaný, jako kdyby před těmi raketami právě utíkal. Na pozadí záběru na mluvícího reportéra musí být nějaké atraktivní dramatické obrázky. Když nejsou, tak se najdou jakékoliv a do rohu obrazovky se šoupne nápis „ ilustrační záznam„ a je to!

Ti dva Čecho-Izraelci z Haify a ten režisér tomu dali. Začnou houkat sirény a oni civilizovaně dokončí pozdravy, sirény sice zní, ale jinak se nic neděje! Vemte si příklad z Hizballáhu! To myslím vážně!

Viz pondělní ukázková návštěva novinářů na jihu Bejrútu! Jak zazněly sirény, měl reportér mluvící z Haify začít vykřikovat jak trhovec, zpovídané osoby měly přikrčené prchat, kameraman s nimi a kamera měla snímat, jak v přímém ohrožení života všichni utíkají pře útokem raket Hizballáhu.

Takový záběr na zem, rozostřený a kývající se, když drží kameru v ruce prchající kameraman, to je pro diváka žůžo! A diváci chtějí „žůžo“ záběry. Pravda a logika je nezajímají!

To byla jinak zmáknutá reportáž z jižního Bejrútu, co ji organizoval Hizballáh! Celou dobu ani slovo, že jde jen o jižní Bejrút ovládaný fanatiky z Hizballáhu, ale o celý Bejrút. Prostě to byla podle všech televizních štábů pravá reportáž z „bombardovaného Bejrútu“. Hlavně zdůrazněno opět a už „zase“ bombardovaného Bejrútu. Ani slovo o tom, že ve většině Bejrútu se nic neděje. A ty zajímavé záběry!

Neodklizená suť na ulicích a rozbitá auta jsem ten večer viděl asi desetkrát. Furt ta samá! Pokaždé na jiným televizním kanálu. A záběry, jak u baráku zasaženého raketou vykládá zástupce Hizballáhu, že v domě byli jen obyčejní lidé a že není ani slovo pravdy na tom, že tam byly uskladněné rakety. Sákryš, jak to tak přesně mohl vědět?

No, a aby se pak moc novináři neptali, najednou zazněly sirény, spoza rohu zazněly výstřely z kulometu (proti čemu anebo komu se střílelo, to nenapadlo žádného reportéra se zeptat – anebo se báli zeptat). A pak jak prchali, reportéři hrdinně natáčeli jeden druhého při úprku a všichni měli bezvadné reportáže.

Tak se to dělá, tak to lidi chtěj! A ono nacistické heslo, že „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ dokázali muslimové a Hizballáh a jejich bílí přátelé realizovat na sto procent.

Tak o co jde? Milé dámy, vyhrabte někde staré hábity, naučte se před zrcadlem věrohodně kvílet, vyzkoušejte si na dvorku válení po zemi v obsahu vysypané popelnice a pak řekněte svým mužům, že už staří Římané hlásali, že „svět chce být klamán“.

Tehdy to Římani vyhráli a vy určitě nechcete, aby dneska vyhráli ajatolláhové.

Ale, pokud vás vyzvou, abyste něco řekly, pozor na jazyk. Abyste nedopadly jako jistá Matragi, co jednou vykládá, jak je celý jih Libanonu v plamenech, zničený a rozvrácený, a v jiném článku pak sděluje, že s manželem uprchli z toho hrozného Bejrútu a odjeli na svůj letní byt – do jižního Libanonu. To abyste pak nebyly za blbce.

Najdete rozdíl? (zdroj: internet)