Ačkoli to často nedělám, a když, tak vždycky se značnou dávkou nedůvěřivosti, pustil jsem si toto úterý odpoledne veřejnoprávní ČT 24. Ohlásili totiž přímý přenos projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa z Valného shromáždění OSN v New Yorku. Co na tom mohou pokroutit, řekl jsem si dobromyslně.

Nějakou dobu jsme čekali, ale ta půlhodinka se nakonec vyplatila. Trump promluvil jasně a stručně o všech nebezpečích a konfliktech, které ohrožují demokratickou civilizaci naší planety. Hovořil také o obnovené zodpovědnosti a úloze lidu Spojených států v tomto procesu. Několikrát zdůraznil nutnost zachování suverenity národů a bezpečnosti občanů národních států. Odsoudil všechny režimy, přinášející útlak a nesvobodu. Odsoudil diktátorské praktiky, které nám brání žít v klidu, míru a prosperitě. Vzkázal nám, že se všemi strůjci napětí a nepokojů je třeba nekompromisně bojovat. A konečně zdůraznil nezbytnost reformy aparátu současné OSN tak, aby mohla znovu plně sloužit účelu, pro který byla po druhé světové válce založena. Tato slova jistě nemohla pana generálního tajemníka Guterrese, mimochodem bývalého prezidenta Socialistické Internacionály, ani trochu nadchnout.

Má poznámka je však o něčem jiném, protože Trumpův projev určitě ocení povolanější. Ve studiu ČT 24 jsme byli ihned po skončení přenosu svědky pokusu o smazání dojmu, který tento významný projev musel nutně v divácké obci vyvolat. Za stolkem pro hosty se objevili dva političtí vysloužilci, Cyril Svoboda a Jan Kavan. Moderátorka jim už formulováním svých otázek podsouvala, že očekává především zpochybňující kritiku Trumpova projevu. Nu, a tito dva dnes už málo zajímaví pánové se snažili ze všech sil.

Poslouchal jsem to až do chvíle, kdy mě oba dotazovaní přesvědčili, že jim stěžejní poselství celého projevu buď naprosto uniklo, anebo přišli do studia záměrně jen proto, aby ono jasné poselství obestřeli mlhou a co nejvíce snížili jeho význam. Přibližně po pěti minutách jsem to už nevydržel a přepnul na mnohem smysluplnější dokument o jednom známém hollywoodském herci. Ostatně, i můj kardiolog říkal, že bych se neměl příliš rozčilovat.

Vážení veřejnoprávní zpravodajci, domnívali jste se, že tento zásadní projev a jeho významné poselství celému světu překroutíte žvaněním dvou dnes už téměř zapomenutých českých politických nul? To jste se řádně přepočítali.