Má stát finančně podporovat filmovou tvorbu? Ačkoli by se našlo i pár argumentů proč ne, existuje jistě mnoho dobrých důvodů proč ano. Zvláště když žijeme v malém státě uprostřed Evropy a bereme v potaz kulturní kontext starého kontinentu. Není se tedy co divit, že všeobecná společenská shoda zní, že stát se tohoto úkolu zhostit má. Nic proti tomu. Otázka tedy nestojí zda ano či ne, nýbrž jak. A tady jsme u jádra věci.

Problém právě projednávaného zákona o fondu kinematografe, který nyní doputoval do Senátu, je v tom, že stát chce být mecenášem – a znovu zdůrazňuji, ať jím je, když k tomu existuje společenská vůle –, ovšem chce být mecenášem za peníze jiných. Klasické levicové řešení. Ať platí bohatí. Televize, kina, půjčovny. Jenže mnozí z těchhle „bohatých“ jsou ve skutečnosti stejně „chudí“ jako sami filmaři a žijí často z ruky do úst. Kupříkladu malé regionální televize, které do povinnosti financovat český film paradoxně také spadly, ačkoli konzumenty filmových děl vlastně vůbec nejsou. A velké celoplošné televize, které na to jistě mají a navíc filmy skutečně pouštějí, zákon pro změnu odstrkuje od rozhodování, jak s jejich penězi bude naloženo. Vysypte kapsy a mlčte!

Filmařská lobby je jedna z nejlépe organizovaných zájmových skupin, všechna čest. Výtvarníci, spisovatelé či hudebníci mohou filmařům jejich dovednost přilepšovat si ze společných prostředků a ještě se u toho tvářit jako zachránci národní kultury jenom závidět. Přesto by i lidé od filmu měli mít jistou soudnost a ctít elementární pravidla.

Jestliže k propagaci svých zájmů někteří tvůrci zneužívají přímý přenos udělování Českých lvů (ČT1 25. 2. 2006), je to sice trapné, ale lze pro mít ještě jisté pochopení. Těžko svobodným lidem zakazovat vykřiknout, co mají na srdci. Účastní-li se toho ovšem sám režisér a producent pořadu Petr Vachler, je to na pováženou. A zneužívá-li k podpoře svých vlastních ekonomických zájmů následně i svůj další pořad Kinobox (ČT2 2. 3. 2006), je to již případ pro Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Nebo se pro příště stane normou, že každý lobbista, který chce, aby nějaký zákon prošel v jemu vyhovující podobě, to ve svém vlastním pořadu bez jakékoli oponentury přišel vykřičet na veřejnoprávní obrazovku? Zítra třeba hudebníci a pozítří železničáři? Kde se mají zájemci hlásit?

6. 3. 2006, www.petrstepanek.cz