Zimní olympiáda nutí k neobyčejným výkonům nejen samotné sportovce, ale i jejich apologety z řad žurnalistů. Není třeba opakovat, že slovník sportovních novinářů je se slovníkem spisovné češtiny jen málo souměřitelný. Že zná obraty a výrazy, jaké běžná čeština nezná. Těžko byste řekli, že „provedete laboratorní test Novákem“, ale „vyhrát o gól Strakou“ je sdělení sportovním divákům jasné a srozumitelné. Sportovní žurnalisté jsou nepochybně také autory dosud nevídané inovace. Když si otevřete programové přílohy novin (přede mnou leží třeba magazín Mladé fronty Dnes), zjistíte, že v televizním programu přibyl nový fenomén.

Nejenže se vám tu tradičně vysvětluje obsah a děj filmů či seriálů (příkladně: Karel II. – Moc a vášeň, historická freska, či Mrtvý ve vodě, krimiseriál - Budoucí olympionik ve vodě nalezne mrtvolu vedoucího klubu…). Od nynějška úplně stejným způsobem najdete charakteristiky jednotlivých disciplín a očekávané dění v anoncích na různé podniky zimní olympiády. Tak například: Short track – finále: „Kdo ustojí divoké souboje v zatáčkách, vyhraje“ (aby ne, chce se dodat, kdo souboje neustojí, prohraje, to dá rozum). Nebo: Krasobruslení – „Jelena Běrežná a Anton Sicharulidze chtějí znovu zvítězit“ (to je nasnadě, proč by jinak na to olympiádu jezdili, nikdo nejede prohrát, že.) A ještě jednou krasobruslení – „Favorité si budují pozice před volnými jízdami“ (co taky jiného před volnými jízdami mohou dělat, než si v krátkém programu budovat pozice). Či prostě a lapidárně jen: Sáně – „Sáňkaři končí svůj první den“ (co dodat?). Do poetických výšin se vzepjal autor anonce Lyžování – „Dokáže Aamodt další medailový zázrak?“ A také autor poutáku na hokej – „Najdou Rusové na začátku brankáře a Slováci vůdce?“

Tento úkaz je chvalitebný. Zájemce o sportovní přenos ihned zorientuje v dění (je konec prvního dne sáňkařů), jasně označí hlavní aktéry (Běrežná, Sicharulidze, Aamodt), případně zadělá na dramatickou zápletku (ztracený ruský brankář a slovenský vůdce). Sportovním novinářům se povedl hattrick: přispěli k rozvoji jazyka českého, vytvořili nový žurnalistický žánr a ještě propagačně přispěli svému chlebodárci, České televizi. Konkurence totiž do programové války přispěla leda mdlými slogany typu Jak básníkům chutná život – česká komedie, Kinobazar – zábavný pořad či Ordinace v růžové zahradě – seriál (pravda, z gynekologické ordinace, ale kam se hrabe na Běrežnou, která chce zvítězit, a na Rusy hledající brankáře)! Televizní sporťáci by zasloužili zvláštní cenu. Jen není zatím jasné, zda by v logu měla husí brk či koňské kopyto.

(Psáno pro server Ćeská média)