14.12.2019 | Svátek má Lýdie


MÉDIA: Běloruské volby a naše média

20.3.2006

Je možné, že nedělní presidentské volby v Bělorusku dopadnou aklamačním lidovým souhlasem s dosavadním kralováním Alexandra Lukašenka. A asi nikdy nikdo přesně nedokáže kvantifikovat, kolik z toho spontánního aklamačního souhlasu je získáno skutečně dobrovolnou vůlí lidu, a kolik případně vynuceno státní represí, na kterou je dnešní režim kabrňák. Fakt je, že běloruský režim už začíná v mezinárodně-politickém měřítku znamenat podobně silnou kartu, jako před nedávnem režim ukrajinský. Na Ukrajině došlo k vystřídání postkomunistů „oranžovým“ vůdcem Juščenkem, a to za mohutné podpory západních demokracií, politiků i médií. Na podobný piedestal nyní postavily vlivné západní skupiny běloruského pretendenta na presidentství Alexander Milinkeviče. Splňuje standardní formát intelektuálního vůdce, k němuž může směřovat lidový respekt a západní politická podpora. Je to takový běloruský Juščenko, či ještě spíše Havel.

Je zajímavé, jak solidárně tuto kartu hrají naše média. S výjimkou Lidových novin (17.3.) se téměř neobjevila jména všech Lukašenkových protikandidátů – samozřejmě kromě Milinkeviče. A i ony LN vlastně zveřejnily tyto kandidáty jaksi mimoděk, neúmyslně, zprostředkovaně, na fotce s jakousi volební výlohou, odkud se vedle sebe dívali na kolemjdoucí nejen Lukašenko a Milinkevič, ale také další kandidáti, Gajdukevič a Kozulin. V každém komentáři na běloruské téma se donekonečna skloňuje jméno Milinkevič. Nikde jsem se nedočetl (je to jen moje chyba?) jakékoli podrobnější charakteristiky, životopisy a politická angažmá jednotlivých kandidátů. Mediální obraz těchto voleb je dvojbarevný: zlý Lukašenko, hodný Milinkevič.

Přiznám se, že téměř nic nevím o kandidátu Gajdukevičovi. Znám ale Alexandra Kozulina. Je to vysokoškolský profesor, bývalý rektor minské university, člen jedné z předchozích vlád, když ještě Lukašenko neměl vyloženě autokratické sklony. Postupně se jeho styl měnil na monarchistický, a s tím Kozuulin nechtěl mít nic společného. Vládu opustil a odešel do opozice. Nyní je předsedou běloruské sociálně-demokratické strany Gramada. Nic z těchto informací se však v našem tisku nedočtete. Je záměr, nebo náhoda? Posuďte sami.

Závěr? Na mediálním obraze běloruských preasidentských voleb lze bohužel dobře demonstrovat zjednodušený a zjednodušující přístup velké části našich novinářů k mezinárodní politice obecně. Je třeba vytýčit kladné a záporné postavy, vybrat si hrdinu, a toho pak tlačit všemi mediálními póry. Jako kdysi Juščenka a dnes Milinkeviče. Že žádný, ani ten nejcharismatičtější z nových vůdců dosavadních autokracií není na světě sám, je zřejmé při jen trochu bližším pohledu na téma a dotyčné prostředí. Ale k tomu musíme opustit optiku pravolevých hrdinů a jednosměrných sympatií. Tedy opustit pohodlnou bárku propagandy a vrátit se na vratkou, ale poctivou půdu žurnalismu.

(Psáno pro server Ćeská média)



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.