Všechno na světě se dá nejspíše koupit i prodat. A což teprve tabletka, po které se rozplynou chmury a svět začne být krásnější. Takže - chceš koupit Neurol? Stačí zavolat...

Dnešní článek upozorňuje na velmi dobrý byznys. Jde o tzv. psychofarmaka ze skupiny anxiolytik, zejména těch, která mají rychlý nástup účinku. Reportéři MF Dnes našli člověka, který prodával přes internetový portál Bazoš preparát Neurol (chemicky alprazolam ze skupiny tzv. benzodiazepinů). Cena cca 400 Kč za balení (30 tbl).

Zdroj má tento zjištěný „obchodník“ u těch nemocných, kteří předstírají stres a lékař jim v dobré víře předepíše uvedený preparát. Pokud má nemocný dostatek času, je schopen oběhnout pár dalších lékařů a od každého nafasovat další balení.

Je to složité. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že je někdy velmi obtížné rozpoznat, zda jsou uváděné potíže skutečně reálné a zda nejde jen o výmysl nemocného. Tam, kde je třeba nečekané úmrtí v rodině, tragédie podobného druhu, je tato léčba namístě. Měla by však trvat jen krátkodobě, v řádu maximálně týdnů. Poté - pokud je stres dlouhodobý - je nutné a žádoucí převést nemocného na jiný druh antidepresiva, který není tak silně návykový jako právě zmíněný a nabízený Neurol. Tyto léky již nejsou na „trhu“ tolik žádané, neboť jejich efekt se projevuje až s odstupem času a nenavozuje onu požadovanou rychlou euforii.

Když pominu subkulturu feťáků, u nichž je každá podobná látka vítaným oživením šedivého bytí, nabízí se otázka, kdo z běžných lidí potřebuje toto palivo. Opět z vlastní zkušenosti vím, že jde o jedince často vysoce postavené, kteří mají pocit, že se bez nich obrazně řečeno zastaví zeměkoule, případně podřízené těchto „mistrů světa“, kteří jsou za cenu nadstandardního platu k dispozici 24 hodin denně a tabletu potřebují k tomu, aby vše zvládli.

Z literatury víme, že za poskytnuté výhody a blaho chce ďábel duši. A to doslova, neboť tito lidé se po delším užívání mění, stávají se z nich stejně závislí jako ti, co berou heroin nebo pervitin. Vynechání pravidelné dávky způsobí v mozku doslova peklo. Navíc pro udržení stejného efektu je třeba časem „přidat“ na dávce. Jízda v tomto toboganu je již nezastavitelná a pád je jistý. Detoxikace a odvykací terapie je stejná jako třeba u zmíněných drog nebo alkoholu. A i po úspěšné terapii je riziko recidivy vysoké, stačí opravdu pověstná jedna tableta.

V článku MF Dnes je navržen systém lékového záznamu nemocného, kde každý lékař zjistí, které léky nemocný bere, respektive které mu byly předepsány. Pakliže mne paměť neklame, bylo to jedno ze zdůvodnění tzv. elektronického receptu, což jsem považoval při jeho zavádění za jednoznačnou výhodu. Není jasné, proč to trvá tak zoufale dlouho. Nicméně i dnes by stačilo, pokud by zdravotní pojišťovna disponovala programem, v němž by se evidovaly všechny předepsané léky jejích klientů. Jistě by nebyl problém, aby jedinec, který má v jednom měsíci předepsán stejný lék podobného typu u čtyř lékařů, byl ihned zjištěn, zachycen a na tento fakt upozorněn jak on, tak i zmínění lékaři.

Dokud se tak nestane, byznys pojede dále. A i po jeho skončení se nejspíše budou objevovat léky stejného složení ze zahraničí. Je poté na každém, jestli si zvolí normální způsob života s jeho radostmi a potížemi, nebo automaticky spolkne tabletku a nechá ji pracovat za sebe. Tady je však třeba upozornit, že podobné dilema řešil i pověstný dr. Faust. Ten nakonec dopadl dobře. Bohužel šlo z historického hlediska o ojedinělého jedince.