Určitě to, co učinil ministr české vlády Miroslav Kalousek, který nejprve vyhrožoval dvěma šéfredaktorům, že má nahrávku z jejich porady o tom, jak budou reagovat na zvýšení DPH a že ji v sestřihu zveřejní v televizi. Den na to vydal prohlášení, v kterém říkal, že žádnou nahrávkou nedisponuje a že žádná nahrávka neexistuje. Na celé aféře je několik důležitých momentů, na které bych rád upozornil.

Můžete tyto momenty vyjmenovat?

Samozřejmě. Za prvé mě zarazilo, že média spekulují převážně o tom, jestli takové nahrávky existují nebo ne, protože tyto otázky jsou ty poslední, které bychom si měli klást. Mnohem důležitější jsou fakta, která známe a která vypovídají o stavu naší politické kultury dostatečně.

Tak se zeptám jinak: Jaká fakta máte na mysli?

Především je to skutečnost, že ministr, tedy oficiální představitel vlády České republiky, volá šéfredaktorovi, s kterým se důvěrně nezná a oznamuje mu, že existuje nahrávka z porady šéfredaktorů a že on takový rozhovor považuje za soukromý. Politik v postavení ministra a ani šéfredaktor nemůže nikdy považovat takovouto informaci za soukromou, protože přímo ohrožuje svobodu slova a redakčního tajemství. Povinností ministra, kdyby takovou nahrávku měl, bylo ji okamžitě předat policii, aby vyšetřila, kdo ji pořídil. Ale selhali i zmínění šéfredaktoři, že se s panem ministrem o nahrávce vůbec bavili a nepřipomněli mu, že porušuje zákon, když nahrávku nepředal policii. Domnívám se, že třeba v sousedním Německu, kde musel ministr zu Guttenberg odstoupit kvůli tomu, že opsal část doktorské práce, by musel zřejmě odstoupit ministr, který mystifikuje šéfredaktory už také proto, že tím demoralizuje veřejný prostor a probouzí v něm nedůvěru v média.

Pan ministr Kalousek a stejně tak místopředsedkyně ODS považuje ale schůzku za kartelovou dohodu, proti důchodové reformě...

To je další mystifikace: Přece kartelové dohody jsou dohody nějakých výrobců na navýšení cen, aby byla odstraněna konkurence. Jednání šéfredaktorů je zcela legální, oni se nedomlouvali na tom, jak zabrzdit důchodovou reformu, jak řekl ministr, ale jak protestovat proti zvýšení DPH na knihy a tiskoviny vůbec, tedy jak držet ceny dole. V tomto případě nejde jen o peníze, ale hlavně o svobodu slova, protože zvýšení cen knih nepovede jen k tomu, že budou knihy dražší, ale že některé knihy nejen nevyjdou, ale nebudou vůbec napsány, což ohrožuje budoucnost národa: vysoká literatura, poezie, dětská literatura atd. rozvíjí myšlení, podporuje fantazii a kreativitu a tudíž i manažerské schopnosti. Je s podivem, že to nevědí lidé, kteří se hlásí k liberálům - viz prohlášení z tohoto týdne Václava Klause - protože právě jejich guru von Hayek tvrdil, že svoboda je nedělitelná, že nemůže existovat svobodné tržní hospodářství bez svobody slova atd. A argumenty, že přece vláda nemá za povinnost podporovat bulvár a pornografii, což jsou segmenty, které nejvíc vydělávají, jsou zcestné: přesně takhle argumentovali komunisté, když zaváděli cenzuru po roce 1948 a víme, jak to dopadlo. Je přece jedno, jestli je omezena svoboda slova cenzurou, nebo ekonomikou.

A není na této aféře i něco pozitivního...

Snad jedině to, že by měla našim politikům vymezit přesnější rozdíly mezi soukromým a veřejným rozhovorem, že zviditelnila problém zvýšení DPH na tiskoviny a že stvrdila, že náš Syndikát novinářů vůbec nefunguje.

Jenže než jsem příspěvek dopsal, dozvěděl jsem se, že vojenská policie vtrhla do České a zapečetila kancelář kolegy Karla Rožánka kvůli materiálům na bývalého ředitele vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka. To připomíná přesně tzv. Spiegel aféru z roku 1962, kvůli které padl ministr vnitra Strauss a kancléř Adenauer. U nás by to měl odnést ministr obrany Vondra, který je za své zpravodajství zodpovědný.

Autor je novinář a spisovatel