Dnes mám tři poznámky, které se týkají televizí, dvě zahraniční: k Německu a USA a jednu výtku ke zpravodajství České televize.

Tak začněme doma...

Ač zvláště stanice ČT24 pod novým vedením Romana Bradáče udělala další krok vpřed. Po Zdeňku Šámalovi a Milanu Fridrichovi, kteří odvedli velký kus práce: pan Šámal televizi založil v neuvěřitelně krátké době, pan Fridrich ji zprofesionalizoval a pan Bradáč ji dál výrazněji profiluje, o to víc jsou vidět nedostatky ve zpravodajství. Těch si každý - i když není profesionál - musí všimnout. Některé jádro zprávy se opakuje během několika minut třikrát: poprvé v headlines, podruhé totéž řekne moderátor a potřetí je stejná skutečnost sdělena v příspěvku. Nejčastěji jsem si tohoto opakování všiml při moderování zpráv panem Bohumilem Klepetkou. A opakuje-li se v obraze v jednom příspěvku stejný záběr dvakrát nebo třikrát, jen aby byl na obrazovce pohyb, působí takové zpravodajství velmi amatérsky, což je škoda. Rovněž by to chtělo důrazněji dbát na to, aby každá zpráva, kterou diváci mohou slyšet celý den v rádiu, číst v novinách nebo na internetu, měla vždy nějakou přidanou hodnotu či upozorňovala na nový kontext.

A teď se podívejme do zahraničí...

Podle posledních údajů z ledna 2011 došlo v roce 2010 k zásadní proměně sledovanosti v Německu, kde se na první místo dostala poprvé od existence televize komerční stanice RTL před první veřejnoprávní program ARD, a to přesto, že ARD jako jediná vysílala v přímém přenosu zimní olympijské hry a hlavně mistrovství světa ve fotbale. RTL dosáhla podíl na trhu ve výši 13,6 procent, zatímco ARD jen 13,2 procenta. Druhá veřejnoprávní stanice ZDF získala 12,7 procent atd.. U nejdůležitější posluchačské skupiny, která má věk mezi 14 až 49 roky, je rozdíl ještě markantnější. Tam dosáhla RTL podíl na trhu ve výši 18,1 procenta a ARD jen 7,3 procenta. V odpoledních hodinách, kdy RTL vysílá tzv. dokusoap, tedy mýdlové dokumenty, je sledovanost RTL dokonce třikrát vyšší než renomovaných veřejnoprávních médií. V těchto pořadech vystupují v hraných dokumentech sami nezaměstnaní za nepatrné honoráře, hovoří se v nic jazykem ulice a řeší se tam jejich problémy, což RTL zvyšuje sledovanost. Jenže tato cílová skupina má nepatrný nákupní potenciál a nemá smysl k ní dávat reklamy na nová auta Mercedes a třeba Opl, z čehož tyto televize žijí, což dle analytiků začne brzy ohrožovat existenci komerčních stanic.

A co vás zaujalo ve Spojených státech?

Jak už jsme o tom tady hovořili, osmasedmdesátiletého rozhovorového krále Larry Kinga na CNN vystřídal pětačtyřicetiletý anglický moderátor Piers Morgan, který byl znám svými tvrdými a provokativními výpady proti hostům. Do úvodního pořadu, který trvá 45 minut, si pozval černošskou moderátorku, z níž je dnes miliardářka, která rozjíždí vlastní televizi, šestapadesátiletou Oprah Winfreyovou a, k úžasu všech, to byl úplně jiný člověk. Paní Winfreyová hned na samém počátku rázně všem sdělila, o čem nechce hovořit, a drzý Brit na protest jen zvednul ruce, ale pak ji poslechl. Po celou dobu na ni ani jednou nezaútočil a mile si s ní povídal o jejím životě. Ona sama za největší svůj úspěch považuje vlastní život: narodila se totiž v roce 1954 ve státě Mississippi za tuhého rasismu, kdy negři, jak sama řekla, nesměli do některých restaurací a směli jezdit jen na zadní plošině, a dnes je prvním hostem nejvýznamnější talkshow a vydělává ročně 250 milionů eur. Na CNN se očekávala rázná změna a místo toho se pokračuje ve stylu Larry Kinga.

Autor je novinář a spisovatel