Pondělní vysílání na ČT 24, které bylo zaměřeno na spotřebitelské či nákupní chování čtenářů časopisů v České republice, z kterého vyplynulo mimo jiné, že jsme časopisecká velmoc ve čtenosti časopisů. Podle údajů zveřejněných v tomto vysílání připadá v desetimilionovém Česku 2800 výtisků časopisů na hlavu, v sousedním jednaosmdesátimilionovém Německu je to jen 5 000.

To je pochopitelně pro inzertní trh zajímavá zpráva...

Samozřejmě a ukazuje to nejspíš na velký hlad, který po roce 1989 u nás po takovýchto médiích byl: dříve tu totiž každý segment měl jen jeden časopis: výjimkou byly děti, ty měly Sluníčko, Mateřídoušku a pár dalších časopisů jako Sedmičku pionýrů, Pionýrskou stezku atd., starší Mladého technika, a ještě starší Mladý svět. Dospělí měli Květy, ženy měly Vlastu, motoristé Svět motorů atd. Všechny tituly se daly málem spočítat na prstech a navíc byly tištěné na špatném papíře a v nevalné kvalitě. Toho využili zahraniční vydavatelé, zvláště němečtí, a vrhli na trh řady titulů, z nichž některé byly jen překládané, ale nabízely inzerentům velký prostor pro oslovení celkem přesně definované cílové skupiny zvláště žen. Z rozložení časopisecké mediální krajiny je možné odečítat i stav společnosti: Zatímco do roku 1989 šlo ideologům hlavně o mládež, protože na jejich víře záležela budoucnost režimu, proto vydávali nejvíce dětských časopisů s ideologickým podtextem, byznysmenům jde dnes převážně o cílovou skupinu, která nejvíc nakupuje a tu představují ženy, a proto je na trhu nejvíc ženských časopisů.

Pokud tomu dobře rozumím, tyto časopisy žijí hlavně z reklamy...

Jistě a z dobře mířeného zásahu. ČT 24 zveřejnila výsledky průzkumu, který se prováděl od září do listopadu 2010 metodou face to face, Byl doplněn i výzkumem u počítače s oční kamerou na tisícovce respondentů. Z průzkumu vyplynulo, že u nás v průměru člověk utratí za časopisy měsíčně 170 korun a čtením časopisu u nás tráví občan týdně šest hodin deset minut, což je hodně a navíc tento čas je skutečně věnován čtení nebo listování, zatímco rozhlas a televize často v domácností slouží jen jako kulisa a lidé se zároveň zabývají jinou činností, což u čtení není možné. S úrovní časopisů, které pro mnohé znamenají únik do pohádkových světů, v nichž se pohybují jen krásné ženy a krásní muži v drahých oblecích a autech, je zcela spokojeno skoro padesát procent konzumentů. To je velmi vysoké číslo.

Jakou účinnost má reklama v těchto titulech a kolik lidí pak přechází na webové stránky, jejichž adresa bývá v inzerátu uvedena?

Podle průzkumů web registruje padesát procent a pětačtyřicet procent z nich na web přejde. Pětadvacet procent z těch, co přejdou na web, si zboží objednává. Zásah je to tedy velmi slušný. Inzerce v časopisech ale představuje hlavně inspirační zdroj při výběru oblečení, kosmetiky, ale i elektroniky a aut. I s tímto sekundárním fenoménem inzerenti rovněž počítají.

Myslíte, že počet časopisů bude u nás ještě stoupat?

To je těžké předpovídat, ale už za poslední mediální krize, která kopírovala krizi ekonomickou, řada časopisů nejen u nás byla zastavena a nyní zase nové časopisy startují. Domnívám se, že v nějakém horizontu se spíše počet titulů přiblíží stavu v okolních starých evropských zemích jako je třeba Rakousko, které je nám velmi blízké, tedy že počet časopisů bude spíše klest. I když v mužském segmentu časopiseckého trhu, právě podle tohoto průzkumu, ještě jisté neobsazené možnosti existují. Co lze říci s jistou je, že časopisecký trh bude i nadále velice proměnlivý a bude rychleji než před krizí reagovat na požadavky trhu.

Autor je novinář a spisovatel