Podobná předsevzetí můžeme slýchat dnes velmi často před přepážkami spořitelen a bankovních domů, vyslovují je i naši přátelé a známí – podle výsledků finanční a ekonomické krize lze dokonce říci, že jsou slyšet v mnoha zemích světa. Český statistický úřad ve své zprávě za rok 2007 uvedl, že o 40 % stouply nařízené exekuce proti roku 2006, zadluženost českého obyvatelstva stoupla v posledních deseti letech 14krát! Velmi svízelná je situace je například na Ostravsku.

Proč právě tady? Protože odtud máme aktuální informace díky pozoruhodnému projektu o finanční gramotnosti, jaké doporučuje vytvářet česká vláda pobídnutá přitom Evropskou unií. Ta opakovaně připomíná finanční vzdělávání, spolupracovat by měli s finančníky a exekutory zejména odborníci na sociální věci, kriminalitu, nezaměstnanost, psychologové, pedagogové, obecní a krajští zastupitelé či poslanci. V Ostravě neváhali a založili specializovanou společnost, která ve svých kurzech proškolila již tři tisíce dlouhodobě nezaměstnaných a zadlužených občanů. Byli mezi nimi mladí lidé, ale zrovna tak i senioři, členové různých menšin a všichni brzy poznali, že finanční gramotnost je nezbytnou gramotností stejně jako znalost čtení, psaní a počítání.

Tady vznikl jakýsi slabikář finanční gramotnosti – zatím jediný dokument v České republice, který je srozumitelný pro všechny věkové skupiny od 15 do 115 let věku. Dále pro pedagogy je k dispozici učebnice a pracovní listy spolu s příručkou lektora. To uvítají zejména ti, kteří chtějí školit konkrétní cílovou skupinu včetně závěrečných testů. A konečně vyšla také velmi rychle úspěšná kniha „Už nikdy dlužníkem“ (vydala a.s. COFET, Praha, 2009, 96 stran), sepsala ji Lucie Vrbková, která snad jako první občan naší republiky absolvovala insolventní řízení podle nejnovějšího insolventního zákona. Zejména po 1. lednu 2010, kdy se očekává velký problém s nedostatkem insolventních správců, mohou mít vážní zájemci orientační přípravu za sebou, a to jak odborníci, tak široká veřejnost.

V uvedené knížce je autentický příběh mladé spokojené maminky, která ještě v roce 1995 byla zaměstnána, ale zakrátko se její manžel začal utápět v alkoholu, následovalo narození malé Natálky, rozvod, přiblížila se třicítka a vznikla potřeba postavit se opět na vlastní nohy. A protože dluhy z manželství jsou společné a nerozdílné, vymáhají se po obou manželích, jak to stanoví náš právní řád, a inkasují se vždy od toho, kdo má příjem. Těch paragrafů kolem toho je hodně, jejich studiem se mi málem zatočila hlava. Natožpak mladé zadlužené klientce! Ale ne na dlouho! Opustila vodárenskou firmu a začala se věnovat manažérské práci. Do půl roku se stabilizovala natolik, že byla schopna pronajmout si byt a začít žít sama. Z manželství ještě zbývalo padesát tisíc korun dluhů.

Byla klientkou jedné z menších bank a podle toho, jak s výškou jejího platu, který byl posílán na její účet, se měnil vztah bankéřů k její osobě. Jakmile začalo chodit na účet průměrně 30 000 Kč měsíčně, téměř jí otvírali dveře (to bylo v roce 2000).

Ale vše začalo znovu: nová práce, nový život a s tím zanedlouho nový pád spolu s pýchou, jak sama přiznává. Přestala podnikat, přihlásila se na pracovním úřadě, poprvé v život byla nezaměstnaná. Vzala zavděk roznášení inzertních novin, musela už před čtvrtou ráno být v jejich třídírně. A ještě v tentýž den do druhého zaměstnání. „Dvě práce ubíjely,“ říká a vypráví dál o tom, jak banky po ní chtěly dlužné splátky, jak jí začaly kontaktovat agentury, jak se musela stěhovat. Aktivně hledala jinou práci, finančně byla na tom špatně tak, že neměla „ani na vložky“, nestydí se přiznat. Před vším se snažila uchránit svou dceru. Uvažovala o útěku z toho všeho či na samém dně dokonce o erotických službách…

Exekutoři jednoho dne točí videokamerou strohé zařízení bytu, všude lepí žluté lístečky „Exekučně zabaveno“. Život šel dál a zase překvapení: Je těhotná! Žádná ochrana není na 100 % a tomu malému tvorečkovi se tak silně chtělo mezi nás na tenhle svět… Soud zastavil exekuci na dobu, než porodila Aničku, a byly tu tři holky bez chlapa. Už nikdy to nechci zažít!!! - říká hned s třemi vykřičníky.

Jako už mnohokrát seděla hodiny u internetu a hledala informace, zvažovala možnosti a různá řešení. Objevila insolvenční zákon, zatím jeho přípravu, byl podzim 2007, zákon začal platit od roku 2008. Podala návrh na oddlužení už podle tohoto zákona hned 2. ledna 2008 - ano, stala se opravdu prvním dlužníkem v České republice, který využil tohoto nového zákona.

Nejen to - je první ženou, která odvážně přistoupila k sepsání svého příběhu, mnohem barvitějšího a s mnoha životními peripetiemi, než jsem mohl sepsat v jednom článku. Uběhlo třináct let od chvíle, kdy začal její příběh. A ona může poskytnout a také již poskytuje cenné rady pro insolvenční řízení v praxi: jak vypracovat a podat návrh na povolení oddlužení, co znamená přezkumné jednání a schůze věřitelů, jaké jsou povinnosti dlužníka, uvádí jeden z možných způsobů výpočtu nezabavitelné částky, kdy lze uplatnit osvobození dlužníka od plnění závazků…A paní Lucie Vrbková – žena z masa kostí, skutečná, nikoliv fiktivní - by ráda všem pomohla aspoň slovy:

- vy, kteří nemáte finanční trable, važte si toho a nedovolte, aby vás touha po čemkoli dovedla do slepé uličky, neohrnujte nos nad těmi, kteří to s penězi nezvládají tak dobře jako vy

- vy, kteří si půjčujete, půjčujte vždy s rozmyslem; když vyjdou mráčky na finančním nebi poprvé, tak o tom mluvte, a když už je zamračeno, neřešte jednu půjčku druhou, to je cesta do záhuby

- vy, kteří jste v tom až po uši – nadechněte se a začněte znovu, vždycky máte možnost!

Perlička na závěr mého novinového článku. Na tiskové konferenci v klubovní a schůzové místnosti Syndikátu novinářů ČR jsme kromě pořadatelů byli z novinářů pouze dva. Za všechny ostatní jsem těm správným lidem z Ostravy slíbil, že se pokusím napsat o tom tak, aby si to přečetlo co nejvíce lidí.