Pavel Žáček, zakladatel a první ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, vydal zajímavou knihu: Prahou pod pancířem Vlasovců. Je to pocta Rusům, kteří aspoň zčásti zachránili Prahu během povstání v květnu 1945 před náporem nemilosrdných Němců.

Autor přesně, takřka hodinu po hodině shrnuje činnost 1. pěší divize Ozbrojených sil Výboru pro osvobození národů Ruska – jak zněl jejich oficiální termín – při jejím vstupu a bojích v Praze a jejím okolí. Byla to zřejmě mravenčí práce, protože informací o bojích vlasovců, jak jsme jim říkali, nebylo mnoho. Nicméně Žáček, jak vyplývá z pramenů, hovořil s pamětníky těchto událostí už od počátku devadesátých let. Hodně údajů vytěžil i z amerických archivů, když tam byl na studijním pobytu. Důležité jsou i přehledy všech útvarů této armády a jejich velitelů.

Nicméně psaná část zaujímá pouze první třetinu knihy, prvních sto stránek. Další dvě stovky stran věnoval Žáček fotografiím, které Vlasovce ukazovaly v bojích a někdy i za odpočinku.

Vlasovci se rekrutovali ze zajatců Rudé armády, kteří odešli z nelidských podmínek koncentračních táborů, kam je Němci zavřeli, aby právě po boku Němců bojovali proti diktátoru Stalinovi. Ano, byl to paradox – pod praporem jednoho krutého diktátora proti druhému neméně krutému samovládci. Jejich motivy neumíme dnes naplno posoudit. Stalin nechal všechny jejich velitele po válce v Moskvě pověsit, ostatní vojáci putovali do gulagů.

Ovšem našim barikádníkům v květnových dnech hodně pomohli. Chtěli si za to získat odpuštění – ale naši představitelé jim ho nemohli dát, i kdyby chtěli.

Tahle kniha je 4. svazkem edice České květnové povstání ve fotografii, kterou vydává nakladatelství Mladá fronta ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem. Všem, kteří se na knize podíleli, patří velký dík.