S pravidelností až obdivuhodnou se vždycky vyskytne někdo, kdo cítí naléhavé nutkání znovu vysvětlit okolnosti rozdělení Československa urbi et orbi, tedy městu i světu, a to ze svého hlediska. Nic proti tomu; osobní zážitky či dojmy mohou být dokonce i velmi zajímavé, problém však nastává v okamžiku, kdy jsou vydávány za ověřená, obecně platná fakta. Snadno pak nastupují pověsti, legendy a fámy.

V roce 1994 a 1995 vydalo Linde Praha a. s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka dvoudílnou publikaci nazvanou Ústava a ústavní řád České republiky. Ve dvou knihách jsou tam shromážděna doslovná znění všech dokumentů, které tvoří právní základ našeho státu, navíc s komentáři, odkazy na literaturu a na judikaturu. Autory jsou všeobecně respektovaní znalci práva, zejména ústavního. Pokud vím, do dnešního dne nikdo (!) tuto publikaci ani v nejmenším nezpochybnil.

Hned první díl zmíněné publikace zaznamenává v úvodu, jak vlastně Česká republika vznikla, tedy z někdejšího Československa. Na stranách 7 až 26 se o tom píše bez emocí a jakéhokoli ideologického zabarvení, věcně a střízlivou řečí práva, krok po kroku. Pro mnohého propagandistu či agitátora to může být nepříjemná četba. Sám za sebe ale musím znovu opakovat: není mi známo, že tento záznam faktických událostí vedoucích k rozdělení někdejšího státu někdo někdy seriózním způsobem zpochybnil.

Když jsem vzpomínanou publikaci opakovaně prohlížel a pasáž o rozdělení Československa četl znovu a znovu, bláhově jsem se domníval, že už je snad konečně, definitivně jasno. Ale jak nahlížím, není.

Laskavé čtenáře prosím, aby mou poznámku chápali jako velmi opožděnou anotaci veledůležité dvousvazkové publikace. Sám se neodvažuji z oné úvodní pasáže o rozdělení Československa něco pro pohodlí čtenářů citovat, neboť by vždycky šlo o věty vytržené z kontextu. A tak se nezlobte; onu obsáhlou, věcnou pasáž, si opravdu musíte přečíst celou a sami.

Přidat musím ještě jednu opožděnou anotaci. V roce 2000 vydalo pražské nakladatelství Academia knihu Erica Steina nazvanou prostě Česko – Slovensko. Autor, rodák z Holic, je emeritním profesorem ústavního a mezinárodního práva na Michiganské univerzitě v Ann Arbor, jeho práce vyšla původně v anglickém originálu v nakladatelství The University of Michigan Press, USA, v roce 1997. A znovu: krok za krokem sleduje profesor Stein neúspěšné snahy o vytvoření nové, demokratické federální ústavy, komplikovaná česko – slovenská jednání vedoucí nakonec ke vzniku dvou samostatných států. Monografie věnovaná rozdělení Československa, která pokud vím nebyla dosud překonána, úžasně čtivě napsané vědecké dílo opírající se o prokazatelná fakta, opět zůstalo a zůstává mimo okruh zájmů těch, kteří přece sami vědí nejlépe, „jak to tenkrát vlastně bylo“. Škoda. A tak už jen na okraj: profesor Eric Stein byl v roce 2001 vyznamenán prezidentem České republiky medailí Za zásluhy 1. stupně. Nikoli jenom kvůli této knize.

Vůbec si nemyslím, že znovu a znovu bádat o někdejším rozdělení Československa je nepřípustné. Proboha, opravdu ne! Ale jakýkoli poctivý pokus o nový výklad oněch událostí by snad měl začít kritikou prací, na které výše upozorňuji. A to se kupodivu neděje.

(Psáno pro Virtually)