Jste odborníkem v určitém oboru? Rádi píšete? Chcete se podělit o své znalosti? Nic snazšího – staňte se přispěvatelem encyklopedie Wikipedia.

Je-li oblast Vašeho zájmu v encyklopedii nepopsaným listem či potřebuje doplnit, máte štěstí a můžete se těšit na své příspěvky k všeobecnému vzdělání a obohacení znalostí čtenářů, prahnoucích po vědomostech.

Je-li tomu tak, pak vzhůru do toho ! Zaregistrujte se, naučte se psát ve speciálním kódování "wikitextu" (což není díky vysvětlivkám nijak zvlášť obtížné), přečtěte si pozorně hlavní etický kodex pisatele, který spočívá v nutnosti být za každou cenu a v každém okamžiku NEUTRÁLNÍ a pokuste se ho respektovat. Skousněte skutečnost, že může být kdykoli kýmkoli anonymně přepsán, a povzneste se nad to, neb vaším cílem není se zviditelnit, ale přispět pokorně do pokladnice vědění. Pište jednoduše, obezřetně, racionálně, bez emocí a podporujte svůj text četnými referencemi, aby se váš text nestal předmětem pochyb o jeho věrohodnosti. Až toto vše dostanete do krve, pak začněte psát svůj první článek.

Svůj text nezveřejňujte, dokud si nejste jisti, že je kompletní. Zdlouhavá práce, ale jednoho dne je článek je připraven ke zveřejnění. Nyní je tedy na čase, aby se zaskvěl v plné své kráse. Stiskněte tedy magické tlačítko "uložit" a vaše práce se zjeví veřejnosti.

O několik hodin později ....

„Cože? Kde to je? Co se stalo?“
Váš článek zmizel.
Aha, pravděpodobně jste zadali špatný odkaz.
Ne, odkaz je v pořádku a vše ostatní též.
Nechápete, ale je to opravdu tak. Váš článek byl smazán. Nepříjemné překvapení pro přispěvatele Wikipedie.
„Ale proč?“
Nezbude vám, než dotázat se administrátorů. Víte, že normální uživatel nemůže jen tak smazat článek bez následků, najdete si tedy jméno a stránku toho, kdo tak učinil, a se špatně maskovaným rozechvěním se zeptáte, jak si to mohl dovolit. Když se vám konečně dostane odpovědi, nevěříte svým očím:
"Je to nesmysl, takže můžu."

Vaše prázdná stránka na vás zírá s posměšným úšklebkem. Začínáte podléhat emocím. Jak je možné říci "je to nesmysl" a odstranit článek, aniž by předtím byly diskutovány jeho nedostatky? Kolik práce vás stálo najít ta správná slova, naplnit stránku odbornými referencemi pro její důvěryhodnost a toto?! „To je neuvěřitelné ! Můj článek je v pořádku, jak jej někdo může odstranit bez udání důvodu? Kdo je to, nějaký expert?!"

Hledáte informace o původci, ale nedozvíte se nic. Je zcela anonymní, skryt za svým nickem. Vaše ruce opustí klávesnici, kde strávily mnoho času, a padnou bezvládně podél těla.

„Ne, to není možné,“ vzpamatujete se vzápětí. Musíte požádat jiného správce o nápravu.

Jeho reakce vypadá zpočátku solidně, ale na jejím konci se dozvíte, že je vše v pořádku. Článek byl smazán, protože neodpovídá "konsensu".

„Jakému konsensu? A konsensus koho?“

Váš text vychází přece z ověřitelných skutečností a je podpořen zástupem literárních zdrojů. Jaké shody by tedy měl být předmětem? Prosím, možná jednotlivosti by mohly být diskutabilní, zapochybujete, ale kompletní text? Jste zmaten.

Dalšího vysvětlení se již nedočkáte. Cítíte bezmocnost a vztek zároveň.

„Jsem profesionál a můj článek je plný mnoha prokazatelných faktů. Vaše chování je bezprecedentní arogance, smazání není argument, smysl textu vám nejspíše není po chuti,“ napíšete v zoufalství „mazači“.

"Pokud budete pokračovat v útocích na jiné uživatele, zablokujeme vám přístup," následuje (tentokrát velmi rychle) reakce administrátora.

Hledíte na ni v šoku, neb jste nepoužil žádného vulgarismu a vaše reakce byla vzhledem k dané skutečnosti ještě velmi mírná. Zakončíte svůj poslední pokus konstatováním, že dané hodnocení vaší osoby coby útočníka považujete za subjektivní a tím korespondence definitivně skončí.

Začínáte chápat, že hlavou zeď neprorazíte. Jediné, co jste se dozvěděl, je existence mechanismu, který je založen na hlasovacím systému, jenž některé informace propustí a některé ne. Výsledek tohoto hlasování je tedy chápán jako všeobecný konsensus.

„Kdo se onoho hlasování účastní a proč tak rychle odhlasovali smazání mého příspěvku?“ ptáte se sám sebe. Kdo jsou ti lidé? Odborníci? Tajemné bytosti, bdící dnem a nocí nad znalostní databází Wikipedie, skryté v oblacích na vrcholu virtuálního světového vědomí a zahalené do sítí kabelů internetu? To jistě nikoli, nadpřirozené síly by měly vychování. Není divu, že nemáte chuť pokračovat. Komedie skončila

Odstranění článku, který může přinést cenné informace, přestože (či spíše právě proto) je poměrně novou záležitostí, nicméně podporovanou stanovisky z odborné literatury dle základních požadavků tzv. „Wikistandardů“, se vyskytuje bohužel téměř častěji, než kdybyste na ně nedbali. Záleží na závažnosti, důležitosti či, chcete-li, na ožehavosti tématu, které zvolíte. Okrajová problematika je zpravidla ponechána zcela bez povšimnutí. Správci encyklopedie nejen velmi často překračují pravidla, která si sami stanovili, ale tato pravidla byla postupně upravena tak, aby jim umožnila především rozhodovat o obsahu, nikoli ho jen nezávisle korigovat. Oficiálně instalovaná instituce "hlasování" tedy není projevem demokracie, čímž se holedbají, ale ve skutečnosti dobře vypadající systém cenzury. Je to snadné, na slovo „demokratický“ všichni rádi slyší…

Je-li pravda hlasovatelná, tedy definovatelná "konsensem", nota bene konsensem anonymních, odborně nepotvrzených "expertů", absurdita převzala definitivně vládu nad světem. Pokud se mnohonárodnostní tým tvůrců a provozovatelů Wikipedie (coby nejnavštěvovanějšího zdroje informací), tohoto mechanismu dovolává, nezbývá nestrannému pozorovateli nic než sarkastický škleb a upřímný soucit s jejími oběťmi toužícími po spolehlivém zdroji vědění. Podle „wikipedistické logiky" je poté nutno hlasovat nejen o vašem článku, ale nepochybně také o tvaru Země.

Zamyslíme-li se nad tímto principem z celospolečenského hlediska, pochopíme, že stejným způsobem rozhodují demokratické parlamenty. A tam sedí lidé, kterým jde především a hlavně o pravdu, není-liž PRAVDA?

Tedy nezapomeňte, PRAVDA je diktátem většiny.

Ať žije PRAVDA.

www.vladimirhirsch.com