Můj dnešní host se jmenuje Norbert Pýcha. Vede agenturu Event Arena. V odborné marketingové hantýrce je event označením pro nějakou akci, kterou pořádá kdosi, kdo tou akcí chce jaksi něčeho dosáhnout. Ten kdosi prostě nedal peníze do reklamní kampaně, ale uspořádal akci. Kolem eventů se točí velké peníze. Na eventech potkáte celebrity. Eventy jsou kořením firemního marketingu. Eventy jsou plné zážitků a lososových chlebíčků, pardon, open sandwichů. Kdo nechodí na eventy, jako by nebyl. Kdo na ně chodí, stejně nakonec potká zase jenom člověka.

V učebnicích marketingu se praví, že pořádní akcí a událostí může podpořit značku, zvýšit povědomí o firmě a jejích produktech, že zkrátka eventy jsou skvělý marketingový, přesněji řečeno marketingově-komunikační nástroj. Jenže tohle vědí i hasiči u nás na vsi, proto pořádají ples, dětský den, soutěže pro veřejnost a tajně také alkoholické dýchánky pro půlku vesnice, tu pánskou. Tak proč vlastně dělat kolem event marketingu takový povyk? Vždyť to vypadá, že uspořádat akci dokáže kdekdo.

Kdokoliv, kdo si dal trochu práci, aby jeho první rande stálo za to, je tak trochu evenťák. Zařídit květinu, restauraci, zábavu a na konci odvoz, to už chce nějakou organizační schopnost, takže rande je takový malý event pro dva. Event je ale i Olympiáda. Takže rande i Olympiáda můžou mít podobné cíle, od zanechání silného emociálního dojmu po vyvolání nějaké interakce u „příjemce“. Na rande se do vás zamiluje vaše budoucí partnerka, na Olympiádě získá Olympijský výbor nového sponzora. Cíle můžou být podobné, produkční náročnost nepochybně jiná.

Začátek nebyl právě milý, vím. Zkusme to napravit. Co je na tom živit se pořádáním eventů nejkrásnější? A v čem je ta práce vzrušující? Nebo by taková být určitě měla, když se v učených knihách píše, že akce a události jsou nositeli zážitků. Nebo to není pravda? A naopak, co je na pořádání eventů to nejhorší?

Nejlepší i nejhorší na tomto povolání je práce s lidmi. Ta práce umí být nesmírně odměňující v tom, když váš klient chválí, protože semknutý tým dosahuje skvělých vítězství formou úspěšné realizace náročných eventů… Na druhou stranu, když vám z 20 objednaných hostesek dorazí jen půlka, je to k zlosti. Takže nejčastěji je to mix krásných a méně krásných zážitků, každopádně to je dynamický svět plný adrenalinu, který má svoje kouzlo.

Proč si velké značky nechávají udělat akce na klíč? Není v tom náznak lenosti? A proč, z jakých nejčastějších důvodů a s jakými cíli si vaši klienti objednávají vaše služby? A jak se dá poznat, jestli je daná event agentura fakt dobrá, nebo to jen hraje? Pozná to klient?

Asi deset let jsem si stříhal strojkem hlavu. Sám. A vlastně to ušlo. Stejně ale nakonec chodím k holiči. Takže je to spíš o názoru, jestli přidaná hodnota najatého eventového profíka stojí za peníze, které je potřeba mu zaplatit. A tuhle hranici má každá firma a její interní decision makeři nastavenou jinak. Málokdo si třeba připravuje právní dokumenty sám, ale na organizaci nějakého večírku si troufne. Nejčastěji si firmy eventy do určité velikosti organizují samy, na ty větší či důležitější si najímají agentury. A jak zjistit kvalitu? Na českém trhu existuje kolem dvaceti agentur, které mají více než 15 zaměstnanců, je zde řada menších agentur, které pracují pro jednoho nebo dva klienty a jejich práce nemusí být nutně špatná. U velkých agentur lze třeba zjistit, jak moc jsou úspěšné např. ve Výročních cenách České eventové asociace. Už vůbec členství v ČEA je určitým signálem.

Jak moc či málo jste schopni ovlivnit výsledek akce? Víte co, přijde bouřka a naprší do reproduktorů, moderátor si dá o sklenku navíc, nebo ten den nepřijde ani polovina pozvaných, nebo se zkazí bramborový salát? Chápu, na všechno se asi myslí, ale člověk míní, Pánbu mění…

Ta přidaná hodnota a know-how agentury je vlastně hodně o tom, jak zvládnout krizové situace, které bývají spíš pravidlem než výjimkou. Umíme si poradit, když nám akci pro 3000 lidí na Štvanici zalije bouřka, nebo na Výstavišti přestane jít proud a je potřeba zajistit 5 generátorů, nebo když firma zapomene na narozeniny generální ředitelky a za 30 minut musí dostat značkové šampaňské. Tady jsou k nezaplacení zkušenosti a případně telefon na každého, kdo může pomoct.

Jak přežije eventová agentura takovou dobu, jako byla ta covidová? Jaké inovace musejí být uvedeny do života, aby event přežil třeba lockdown?

Klíčem k přežití bylo etablovat se na trhu online a hybridních eventů. To jsme dokázali. Tyto formáty existovaly i před covidem, ale jen tak na okraji. Covid je však katapultoval do popředí. Odbavili jsme desítky online konferencí, školení, ale i teambuildingů a vánočních párty, takže i v covidovém roce jsme zůstali v černých číslech. Teď, po návratu živých eventů, to zúročujeme, protože jsme si udrželi s klienty kontakt a rosteme s tím, jak všichni chtějí eventy dělat.

V čem spočívá skutečná přidaná hodnota dobré eventové agentury? A v čem pak tato hodnota spočívá v samotných eventech, které pořádá? Nebo to jsou dvě odlišné věci?

Nejsou to odlišné věci. Špatná agentura nemůže kontinuálně pořádat hodnotné eventy. Dobrá agentura musí dodávat strategické a kreativní řešení, musí skvěle zvládnout logistiku eventu jak ve fázi plánování, tak realizace. A musí být připravena na to, že cokoliv se může pokazit. Výsledkem je, že skutečná přidaná hodnota dobré eventové agentury spočívá v tom, že dokáže efektivně plánovat, organizovat a realizovat event, který splní očekávání klienta a poskytne účastníkům nezapomenutelný zážitek.

Nebojí se eventoví specialisté, že v době online marketingu a digitalizace čehokoli už nebude dost času a peněz a nálady na to cpát peníze do opulentních akcí pro omezený počet lidí, když jiné formy marketingové komunikace dokážou stejné či podobné efekty za mnohem menší peníze, s mnohem širším zásahem a mnohem rychleji?

Není prostor se bát, to je realita, které se nedá bránit, ale pouze ji akceptovat a adaptovat se. Živé eventy na rozdíl od online marketingu poskytují příležitost pro networking, vzájemnou interakci a vytváření nových kontaktů. Je na klientovi zvážit, jestli v marketingovém mixu chce tyto atributy podporovat, nebo ne a je samozřejmě na nás ho přesvědčit, že to potřeba je.

Slyšel jsem dobře, že nabízíte třeba virtuální vánoční večírky? Co to probůh je? Jakože jdeme digitálně pařit, nebo tančit na digitálním plese? Ale vážně, přenesou se eventy do digitálního světa?

Eventy v digitálním světě už existují, jak např. koncerty v Robloxu už fungují několik let za účasti desítek tisíc lidí. Nevnímáme to jako hrozbu, ale jako rozšíření nabídky. Ono se to ukázalo právě na těch virtuálních vánočních večírcích, že to ohrožení není. Sice každý účastník u notebooku sledoval společný program, otevřel si svoji lahev vína a měl to aspoň blízko do postele, takže nějak to fungovalo, ale nikdy jsme neměli tak procentuálně vysokou účast na živých eventech jako po skončení lockdownu, protože všichni byli hladoví po osobním kontaktu. Jsme sociální tvorové, odjakživa jsme se scházeli kolem táborového ohně, potřeba kontaktu je nám daná digitál nedigitál.